Zápisník

Jenom pět základních chutí?

Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.

Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).

Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...

Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.

Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).

Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.

Jägerhof

Po dlouhé pauze dlouhý článek, co vy na to? Tento týden jsem si nechal ujít jednu píárkovou degustaci v Mandarinu, kde na podzim hostují tři Michelinem ohvězdičkovaní kuchaři. Pan C. už si svou letošní mišelinózu prožil v létě ve Swissu v restauraci Jägerhof. Tu večeři si pamatuji do detailu ještě po třech měsících a tady je malé ohlédnutí za ní...

Uklízečka

Tři malé aktualizace technického rázu v post-tuřínové prázdnotě. Prosím, vyděržajtě! RSS - po četných žádostech jsme (s Kahim) připravili zcela dem...

Jeden blog stačí drahoušku!

Nominační hlasy v anketě Křišťálová Lupa 2007 byly sečteny a stejně jako loni se pan C. dostal do finální pětice, kde bude dál bojovat o přízeň účas...

Tuřín čili kvak

Když jsem byl malý, měl jsem dědu Josefa. S vášní sobě vlastní stavěl nebezpečné plamenotvorné konstrukce ze dřeva, kterým říkal uďáky. Po odpolednách mě vodil na skládky v okolí ostravsko-karvinských dolů, kde jsme blaženě recyklovali vše, co se nám vešlo na vozík. Po večeřích jsem ho pak terorizoval svým neodbytným dědo vyprávěj, které mohl utišit jedině tím, že pokaždé vyprávěl...