Zápisník

pana Cuketky

Kdy nasolit maso? Dřív, než si myslíte

Co se stane, když posypete maso solí? Není to nijak zapeklitý rébus. Má to zhruba tři odlišné fáze. Mrkněte i na fotky, které sice vypadají stejně, ale po rozkliknutí rozdíl zřetelně uvidíte.

V první fázi teda nic moc. Krystalky soli prostě ulpívají na mase. Během chvilky se to ale změní, sůl se rozpustí a splyne s povrchem masa.

V druhé fázi to jde ještě dál a povrch masa se viditelně orosí. Vysoká koncetrace soli na povrchu vytáhne vodu z masa. Tohle trvá asi 30 až 45 minut, někdy i déle.

A konečně třetí fáze pro trpělivé. Voda z povrchu se vstřebává zpátky do masa a to má jakoby matný lepkavý povrch i o něco sytější barvu. Koncentrace soli se vyrovnávají. Povrch masa je změněný reakcí soli s proteiny svalových vláken.

Teď zpátky na začátek. Ve které fázi je tak asi nejlepší dát maso na pánev? V první i druhé fázi bude maso na povrchu vlhké a to asi není moc dobře. Maso by se při kontaktu s horkým olejem nejdřív chvíli dusilo a pak teprve opékalo.

Maso z třetí fáze je nejvíc v pohodě. Je suché a jeho povrch už je částečně změněný reakcí se solí. Máte také jistotu, že bude rovnoměrně a dostatečně ochucené.

To jsou tak nějak v kostce argumenty pro včasné nasolení masa. Klidně i několik hodin před tepelnou úpravou. A ideálně ještě na mřížce v lednici, aby okolo něj mohl volně proudit vzduch (když mírně zaschne, vůbec to nevadí).

Neplatí to ale samozřejmě vždy. Pro některé typy jídel tyhle změny z nasolení vůbec nechcete. O tom klidně příště.

19. únor 2015 18:02:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč je tak těžké trefit pastrami?

V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.

Které to jsou?

1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.

2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.

3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.

4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).

5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.

6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.

Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.

14. květen 2015 10:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Od čumáčku po ocas – křupavé býčí ehm, ehm

To jsem zvědavý, jestlipak se vám podaří sehnat hlavní surovinu na tenhle extrémní nose to tail recept. Třeba v Real Meat Society nebo v Naše Maso?

O pozadí celé srandy si přečtěte v tomhle článku o akci Trash or Treasure v Kodani. Téma plýtvání jídlem je teď (zcela zaslouženě) úplně všude.

O podobně zaměřené restauraci wastED, která vařila z odpadu jsem psal minule.

13. květen 2015 21:05:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pastelové ředkvičky

Jaro na talíři. Snad v tom není anilin!

13. květen 2015 15:05:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Francouzský estragon na Jiřáku

Good news everyone! Jak jsem tu minule brblal, že se mi nedaří koupit aromatický estragon. Tak prokletí je konečně zlomeno!

Dnes jsem na Jiřáku koupil úplně ukázkový a plně aromatický estragon (stánek Zelenina Kostkovi na konci, blíž ke kostelu). Není to prostě žádná věda a i v našich podmínkách to jde.

Doufám, že ty nearomatické estragony z trhů postupně vymizí a nahradí je jejich plnotučné verze. Pokud máte estragon rádi – všímejte si toho a dávejte zelinářům vědět, když na ten nevoňavý narazíte. Je úplně zbytečné za něj vyhazovat peníze.

Jinak sezónní hlídka – sazenice a bylinky všeho druhu, hrášek, rebarbora, špenát. Už se to začíná festovně rozjíždět.

13. květen 2015 13:05:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mařinka vonná

Právě kvete a když ji necháte chvíli ve vodě, tak i naprosto omamně voní. U nás je její kulinární využití méně známé. Kami má ale v Celoroční kuchařce pár tipů na mařinkové želé i bowli.

Vůni mařinky totiž lze docela snadno zachytit do vodných roztoků s trochou alkoholu. A například takoví Francouzi se toho pak vůbec nebojí zneužít.

Nějaké tipy na fajn podkladové víno na maibowli? :)

Důležitá informace
Mařinka mimo jiné obsahuje i toxické kumariny (podobně jako třeba skořice), takže je potřeba to s ní v průběhu roku nepřehánět. Doporučená dávka pro extrakci ve víně je cca 3 g čerstvé mařinky na 1 l vína.

12. květen 2015 11:05:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další