Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Co se stane, když posypete maso solí? Není to nijak zapeklitý rébus. Má to zhruba tři odlišné fáze. Mrkněte i na fotky, které sice vypadají stejně, ale po rozkliknutí rozdíl zřetelně uvidíte.
V první fázi teda nic moc. Krystalky soli prostě ulpívají na mase. Během chvilky se to ale změní, sůl se rozpustí a splyne s povrchem masa.
V druhé fázi to jde ještě dál a povrch masa se viditelně orosí. Vysoká koncetrace soli na povrchu vytáhne vodu z masa. Tohle trvá asi 30 až 45 minut, někdy i déle.
A konečně třetí fáze pro trpělivé. Voda z povrchu se vstřebává zpátky do masa a to má jakoby matný lepkavý povrch i o něco sytější barvu. Koncentrace soli se vyrovnávají. Povrch masa je změněný reakcí soli s proteiny svalových vláken.
Teď zpátky na začátek. Ve které fázi je tak asi nejlepší dát maso na pánev? V první i druhé fázi bude maso na povrchu vlhké a to asi není moc dobře. Maso by se při kontaktu s horkým olejem nejdřív chvíli dusilo a pak teprve opékalo.
Maso z třetí fáze je nejvíc v pohodě. Je suché a jeho povrch už je částečně změněný reakcí se solí. Máte také jistotu, že bude rovnoměrně a dostatečně ochucené.
To jsou tak nějak v kostce argumenty pro včasné nasolení masa. Klidně i několik hodin před tepelnou úpravou. A ideálně ještě na mřížce v lednici, aby okolo něj mohl volně proudit vzduch (když mírně zaschne, vůbec to nevadí).
Neplatí to ale samozřejmě vždy. Pro některé typy jídel tyhle změny z nasolení vůbec nechcete. O tom klidně příště.
19. únor 2015 18:02:31
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
První ročník jsem si loni nechal ujít, letos ale stejnou chybku neudělám. Do kalendáře si zapište 6. a 7. června, zámek Troja.
Už jen ohlášený lineup vypadá naprosto úžasně:
Peter Stegovec, I Dolomitici, Foradori, Cesconi, Meinklang, Radoar, Maso Cantanghel, Burja, Hager, Bruttler, Kosovec, Riffault, Ploder, Weninger, Šumenjak, Zillinger, Menti, Kis, Czerny, Pok, Slobodne vinarstvo, Flajšinger, Nestarec, Abrle, Marada, Syfany, Válka, Dva Duby, Stapleton-Springer, Osička, Kočařík, Dobrá Vinice, Koráb, Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Velich, Fleury, Tarlant, Terpin, Casa Caterina, Vodopivec a další.
Srovnatelné množství naturálních vinařů bylo zatím k vidění jen za hranicemi. Tady navíc s důrazem na ty ze střední Evropy. A lepší příležitost k seznámení s těmito víny letos asi nikde jinde nebude.
6. březen 2015 10:03:28
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nespokojená návštěva. Na bagety odsud jsem dostal spoustu doporučení, ale teprve teď jsem se k nim pořádně dostal.
Nadšení chápu. Je to roztomilé místo hned u farmářského trhu. Bagety jsou na pohled pěkné, nejsou drahé (30 Kč) a pečou se přímo na místě. Provozovatelé si také dali nemalou práci a zajistili si originální suroviny i technologii. Za tohle všechno palec nahoru.
Se samotným pečivem mám ale problém. Čekal jsem krásnou otevřenou střídku plnou lesklých bublin. Bagety z Le Caveau jsou ale po nakrojení někde úplně jinde. Střídka je uzavřená, hutná a slušná bublina se mihne jen občas. Kůrka je také jen slabě křupavá a ne moc dobře vyvinutá.
Pěkné ukázkové bagety přitom sami inzerují, takže určitě ví, jak by měl výsledný produkt vypadat. Nějak se jim ale k němu nedaří dopracovat.
Jestli tam někdo narazíte na povedený kus, dejte mi vědět. Rád tam zajdu znovu. Nadšenému přístupu k francouzskému pečení určitě fandím! :)
Spokojená návštěva. Osud tohoto ruského kávového řetezce bude zajímavé sledovat (do konce roku prý chtěji otevřít ještě dvě kavárny v Praze).
Stran kávy a investic je to hodně nabušené, tím spíš ale zarazí strohý a podle mě i dost nepovedený interiér první pobočky. Je to velký prostor se spoustou denního světla, ze kterého by se dalo udělat fantastické místo (a ne, nemyslím tím černé tabule, bar z masivního dřeva, zavařovačky a průmyslová svítidla).
Káva mi ale dost chutnala (60 Kč, standardně dávají double espresso, dnes jednodruhová Etiopie). A ještě víc mě bavilo jejich menu, ve kterém docela dobře míchají svět výběrové kávy a kávové drinky, které jdou naproti konzumentům lattéček (já vím, strašný slovo).
Odkazuje to na takový zvláštní paradox současné kávové scény. Kdy špičkoví baristi na soutěžích připravují sofistikované signature drinky plné redukovaných ovocných šťáv, aromatických sirupů a exotických sladidel. V reálném provozu ale tyhle nápoje zákazníkům vůbec nenabízejí a tlačí je spíš do asketického pojetí kávy bez cukru a mléka.
V tomhle je Double B trochu jiné, tak uvidíme jak takové pojetí uspěje. Vinohrady jsou už teď kávově přesycené a podivný interiér tomu asi taky moc nepomůže. I přesto jsem ale na ně dost zvědavý.
Spokojená návštěva. První medvědí česnek v sezóně. 30 Kč za miniaturní svazeček, což je sice šílené, ale stejně jsem neodolal. Člověk z města, no... :)
HLEDAT
