Co se stane, když posypete maso solí? Není to nijak zapeklitý rébus. Má to zhruba tři odlišné fáze. Mrkněte i na fotky, které sice vypadají stejně, ale po rozkliknutí rozdíl zřetelně uvidíte.
V první fázi teda nic moc. Krystalky soli prostě ulpívají na mase. Během chvilky se to ale změní, sůl se rozpustí a splyne s povrchem masa.
V druhé fázi to jde ještě dál a povrch masa se viditelně orosí. Vysoká koncetrace soli na povrchu vytáhne vodu z masa. Tohle trvá asi 30 až 45 minut, někdy i déle.
A konečně třetí fáze pro trpělivé. Voda z povrchu se vstřebává zpátky do masa a to má jakoby matný lepkavý povrch i o něco sytější barvu. Koncentrace soli se vyrovnávají. Povrch masa je změněný reakcí soli s proteiny svalových vláken.
Teď zpátky na začátek. Ve které fázi je tak asi nejlepší dát maso na pánev? V první i druhé fázi bude maso na povrchu vlhké a to asi není moc dobře. Maso by se při kontaktu s horkým olejem nejdřív chvíli dusilo a pak teprve opékalo.
Maso z třetí fáze je nejvíc v pohodě. Je suché a jeho povrch už je částečně změněný reakcí se solí. Máte také jistotu, že bude rovnoměrně a dostatečně ochucené.
To jsou tak nějak v kostce argumenty pro včasné nasolení masa. Klidně i několik hodin před tepelnou úpravou. A ideálně ještě na mřížce v lednici, aby okolo něj mohl volně proudit vzduch (když mírně zaschne, vůbec to nevadí).
Neplatí to ale samozřejmě vždy. Pro některé typy jídel tyhle změny z nasolení vůbec nechcete. O tom klidně příště.
19. únor 2015 18:02:31
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Zeleninové vaření nabérá na síle a žádná moderní kuchařka už se bez něj neobejde.
Ježíšku? :)
10. listopad 2015 17:11:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jé! Dokonalost sama. Propaganda namixovaná s osvětou. Pogůglete si sami dál! Lidi tyhle úžasné obrázky sbírají a vystavují.
8. listopad 2015 19:11:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Herbivore jsme objevil přes Michala Hromase, který se jim tu aktuálně stará o nabídku jídel (mrkněte na Nomadis, můžete znát např. i ze Street Food Festivalu). Vaří se vegansky, ale zároveň děsně zajímavě.
Jestli chcete vidět jak může vypadat pestrá rostlinná strava, tak teď u nás možná nenajdete lepší příklad. Plus je to taky naprosto ukázkový prkýnkoidní matroš. Aneb co všechno se dá zvládnout se zeleninou, luštěninami a obilninami, když se to umí.
Herbivore je hlavně prodejna a míst k sezení je tu jen pár. Jídlo dostanete v samoobslužném bufetu a v průběhu celého dne. V sobotu těsně před zavíračkou (ve 14 h) už byli docela vyjedení, ale i tak jsme stihli hummus, tabouleh, plněný vinný list a parádní zeleninový salát s čočkou (všechno 55 Kč za 100 g).
Zvlášť bych Herbivore doporučil fanouškům salátů a hotových zeleninových jídel z M&S nebo čtenářům Ottolenghiho. Tady máte něco podobného, ale čerstvého a za skvělou cenu přímo pod nosem.
Jestli máte tip na místo, kde se snaží o něco podobného, dejte mi vědět – rád vyzkouším!
7. listopad 2015 16:11:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva.
7. listopad 2015 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Protože žijeme v éře vysokých nákladů a těžce dostupných prostor pro podnikání. A taky v době, kdy se nové podniky otevírají jako předem promyšlené a efektivní mašiny, kde není ani centimetr místa nazbyt.
Zvyšuje se počet míst na metr čtvereční. Cíleně se omezuje pohodlí hostů, aby se jich za jeden večer stihlo vytočit co nejvíce. Servis se zjednodušuje a osekává jen na to nejnutnější.
Optimální, logické – ale pro nás hosty nakonec dost pruda. U nás to zatím tak kritické není, postupně nás to ale čeká nejspíš taky. Temná budoucnost! ;)
6. listopad 2015 19:11:59 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku