Zápisník

pana Cuketky

Jiří Sládek a jeho vítězný recept na Aeropress

O víkendu bylo v Praze české mistrovství v přípravě Aeropressu. Vítězem se stal Jiří Sládek, kterého určitě dobře znáte ze sobotních trhů a Brewbaru na Náplavce.

Recept, se kterým soutěž vyhrál, si můžete vyzkoušet i doma. Tady je přímo od autora, krok za krokem:

1) Předehřátý aeropress v normální pozici s propláchnutým filtrem, hrubost kávy na aeropress

2) 17,5 g kávy zalít 40 g vody o teplotě 95 °C, pořádně promíchat

3) Po 30 s dolít 100 g vody (na celkových 140 g), rychle vložit píst a podržet 1 m a 30 s bez tlaku

4) Poté opatrně prolomit krustu (pokud je) a extrémně lehce stlačit cca 30 s

5) Výsledný koncentrát naředit 90 g vody o teplotě 80 °C, promíchat a případně ještě více zchladit a dekantovat. Výsledná extrakce míří na 21 %.

Jak triviální, milý Watsone... :)

Aktualizace: pro kompletní obrázek ještě přidávám soutěžní kávu pro finále – Burundi Kinyovu z La Boheme Cafe (90 bodů z Cup of Excellance Burundi 2014).

3. březen 2015 14:03:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Ředkvička Rampouch

Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.

Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).

10. květen 2015 18:05:44 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

TriCafé

Nespokojená návštěva. Místo i obsluha moc příjemná. Ale to kafe je prostě občas úplně mimo a já si to vybral zrovna zrovínka dnes. Přešlehané mléko s velkými bublinami, vysoká teplota a fádní chuť kávy.

Centrum Prahy bez Emy (která je v neděli zavřená) je stran výběrové kávy ještě pořád dost děravé.

10. květen 2015 15:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lokál Dlouhá

Spokojená návštěva.

10. květen 2015 15:05:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Laguiole, mucha jde

Jeden příběh z kategorie impulzivních nákupů v cizině. Příborové nože Laguiole s typickou vysedávající muškou na střence. Vysoce nepraktické, nepotřebné a příliš kýčovité. Nějak jsem ve slabé chvilce neodolal.

Jo a prý stále ještě Made in France. Ale moc tomu už nevěřím.

9. květen 2015 18:05:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další