Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Ale třeba je to jen obratné PR, těžko říct. Prý vykutali první lanýž (Tuber aestivum var. uncinatum, lanýž letní) cca po 6 letech od vysazení naočkované sazenice dubu. V Británii tenhle druh normálně roste a dokonce se i sbírá. Tohle je ale první úspěch s lanýžem vypěstovaným od nuly.
V Česku zatím aktivně probíhá jen výzkum. Vědci umí rozpoznat přítomnost mycelia v půdě z odebraného vzorku (tj. bez spešl psa i bez nutnosti najít samotnou plodnici), zkouší ho kultivovat a popřípadě i naočkovat na kořeny vhodných hostitelských stromů. Podmínky, přirozený i historický výskyt lanýže tu máme také. K podobnému úspěchu jako v Británii je ale ještě hodně daleko.
Koho by to zajímalo, tady je výcuc historie lanýžů v Česku (str. 167). V meziválečném obdodí tu dokonce probíhaly pokusy o lanýžové farmy. Know-how i zázemí je ovšem nadobro ztraceno.
Plus samozřejmě platí, že lanýže patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy a jsou chráněny zákonem. Tak, ať vás to ani nenapadne! :)
11. březen 2015 23:03:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Zkoumám tu místní Coop a rabuju zahradu. Tak pěkná toskánská kapusta se mi teda nepovedla (housenkobití).
17. srpen 2015 14:08:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Hlavně pro zdravé nervy v kuchyni a rychlou práci bez rozčilování. Vlevo je klasická kovová na univerzální použití (poslední jsem si vyhodil), vpravo škrabka zoubkatá. Killer na loupání plodové zeleniny s hladkou slupkou (rajčata, papriky) a ovoce (broskve, mango).
16. srpen 2015 20:08:03
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Světlá stránka těchto veder. Affogato se smetanovou zmrzkou od 2AD (kterou prý už brzy uvidíme v nové pražské zmrzlinárně). A dnes klíďo i k lenivé snídani :)
Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.
V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.
Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).
Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.
A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.
V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.
UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.
Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.
Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)
12. srpen 2015 19:08:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pěkné shrnutí nejrůznějších mýtů a faktů o marinádách. V té angličtině se to ale bohužel trochu ztratí a není to taky moc přehledně udělané. Proto jen krátké shrnutí:
1) Ano, maso solit co nejdříve.
2) Ne, marinády s olejem nepronikají do hloubky a ani maso nezkřehčují.
3) Marináda ochutí povrch a proto musí být výrazná, aby obstála vedle výrazných chutí opečeného masa.
4) Ano, kyselé marinády můžou u masa na povrchu udělat blátivou konzistenci (citron, ocet + ještě horší jsou směsi na marinádu, které obsahují zkřehčující aditiva).
5) A ano – přebytky marinády a olej se v žáru grilu rády přepalují. Pokud navíc přidáte cukr, tak povrch karamelizuje (a někdy i hoří) o řád rychleji.
12. srpen 2015 09:08:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
