Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Definice gentrifikace jsou různé a určitě nejsem expert, abych se v tom hrabal podrobně. Aktuální přerod Karlína je ale podle mě naprosto ukázkový příklad gentrifikace v českých podmínkách.
Na začátku jen ušmudlaná městská část, kde nic pořádného není. Stačí pár let a z Karlína je najednou ta nejvíc trendy čtvrť, do které se jezdí za dobrými podniky, a kde najedou všichni chtějí bydlet, potažmo pracovat.
Kolik bylo v Karlíně dobrých podniků, když otevíral Šálek v roce 2011? A kolik jich je tam teď? Blázinec!
Pokud žijete v Praze, patříte do střední vrstvy a výš + plus se zajímáte se o jídlo, tak hip hip hurá. Jestli jste ale místní starousedlík, potřebujete udržet dostupné bydlení a obyč hospodu na pivo za rohem, tak bacha – bude třídní boj!
Další čtení o gentrifikaci:
Long-time east Londoners on Hackney hipsters: 'They need a humour injection'
The Red Hot Rubble of East New York
The Myth of Gentrification
SNL: Bushwick, Brooklyn 2015 (povinné video :)
Gentrification: Bring on the hipsters
Gentrifikace v pražských čtvrtích (diplomka v PDF)
Spokojená návštěva. Dnes jsem ochutnal hned tři nové věci v lístku. Jemňoučký telecí brzlík s květákem (210 Kč). Hřebenatky s koncentrovanou bujabézou a osvěžujícím salátem z fenyklu (355 Kč). A ve finále luxusní verze nanuku Eskymo (160 Kč) – kokosové parfait s dvojí čokoládou navrch (hořká vs. mléčná s mořskou solí).
Story se prostě pořád mění před očima. Nemůžu se dočkat posezení venku a až pořádně začne letní zeleninová sezóna.
Šedesátá léta a počátky průmyslové výroby potravin, kdy se v Česku stavěla celá potravinářská odvětví na povel (a pěkně v pětiletkách), to musel být neskutečný rachot. Potravináři, výživáři a inženýři v plné ráži.
Ne, nedělám si z toho srandu. Když si tou knížkou listuji, tak úplně koukám, kolik se toho v té době dělalo a jak to bylo rozjeté. Od zpracování mléka, přípravu mléčných kultur, přes specializované závody až k maloobchodu a výrobně distribučním jednotkám mléčných jídelen.
Jogurty, tvarohy, krémy, kysaná a ochucená mléka i první nanuky a zmrzliny. Všechno primární místní výroba a většinou čistě ze základních surovin.
Nijak si to neidealizuji, ale jen mě to prostě fascinuje. Navíc k tomu všechny ty tradiční skleněné a papírové obaly, které člověk jen matně pamatuje z dětství. Úplně z toho mám chuť adoptovat nějakou malou rozvojovou zemi a rozjet tam národní průmysl mléčných specialit... :)
Jako bonus přidávám pár raných průmyslových receptur. Na nanuk Míša, tehdy ještě balený po velkých kostkách. A na Pribináček, u kterého určitě překvapí široká paleta uvažovaných příchutí (mj. zeleninový, pomerančový, angreštový, s rajčaty).
3. duben 2015 16:04:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Příprava na Velikonoce zahájena! Krásná jehněčí kýta a předeček (cca 5 kg), které si chystám na pomalé pečení na ohni.
Letos chci zkusit jednu starou techniku. Maso se při ní nandá na rožeň a ten se pak jednoduše zapíchne těsně vedle ohně. S ohněm a žárem se pak šoupe podle potřeby a maso se pomalu opéká několik hodin. Viděl jsem to dělat přímo Paula Daye, tak snad jsem to odkoukal správně a celé to nezmrvím.
U nás je asi nejlepší příklad Sasazu. A to i včetně té anarchie na stole, o které se v článku mluví.
1. duben 2015 21:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Druhé Chez Miro (jáj, toto letí) to nebude, ale i tak jsem děsně rád, že se v Pardubicích objeví něco nového a bude u toho šéfkuchař Růžička.
1. duben 2015 21:04:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
