Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.
Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.
To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.
Jak vypadají a co znamenají?
Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.
Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.
Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.
Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.
Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.
Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).
Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.
1. duben 2015 16:04:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
U nás něco podobného zkoušel Gambrinus s fingovaným řemeslným pivovarem. V Oslu to zase řetězec Coop zkusil s maskovanou trendy kavárnou, kde se za výběrovou kávu zákazníkům podsouvala obyč káva z Coopu.
Ve výsledku samozřejmě kupa napálených a spousta ohlasu v médiích. Ten fingovaný profil kavárny na Facebooku je ale úplně boží!
Škoda, že to nemám po ruce. Docela rád bych ochutnal.
2. říjen 2015 13:10:36 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
V jeho hospodě mi moc chutnaly, takže je to děsné lákadlo. Suroviny jsou trochu pruda (masa, uzené papriky, saly), ale myslím, že se dají při troše snahy sehnat i u nás. Jestli to zkusím, určitě dám vědět!
1. říjen 2015 19:10:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
KABOOM!!! Víc umami už to snad ani nejde :) Dušená kapusta a obří hřib na másle s tymiánem. Drobné kostičky v kapustě nejsou ze slaniny, je to pokrájená noha z hřibu! ;) #prkýnko
1. říjen 2015 15:10:05
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Téměř povinná četba pro letošek, která vyšla před týdnem. Tištěné a rozšířené pokračování rubriky The Food Lab, kterou na serveru Serious Eats vede J. Kenji López-Alt.
Pokud jste zažraní do vaření a baví vás hlavně praktický evidence-based přístup, myslím, že budete nadšení. Já neváhám!
30. září 2015 20:09:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Dostal jsem pár nadšených tipů, tak jsem vyrazil. V úterý večer tu ale bylo prázdno, ve vzduchu přepálený tuk a znuděná obsluha koukající do mobilu. Takže trochu strašidelné nastavení, to musíte uznat.
Zkusili jsme sashimi (4 ks losos 140 Kč), gyozy (125 Kč) a pár crazy sushi rolek v americkém stylu (vše okolo 150 Kč za 4 ks). Pro představu – obrácené rolky, všude spousta majonézy nebo dresinku, zvláštní kombinace, hodně tuku a sem tam i něco fritovaného.
Všechno dělají hodně velké a nic není nijak zvlášť sofistikované (ceny také nejsou moc vysoko). Chutě jsou takové hodně výrazné, tučné, slané.
Což mě zrovna u sushi moc nebaví, přiznám se. Takže za mě tam posílám smajlíka s odřenýma ušima (od majonézy). A pravděpodobnost opakované návštěvy blízká nule.
Pokud vás ale tenhle styl baví a nepotřebujete nic extra fancy, tak to prubněte. Asi to může fungovat jako oddychovka, pokud to máte v dosahu.
29. září 2015 00:09:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku