Chačapuri

Zima, mlsná a nechuť jezdit přes půl města do Polévkárny. Přetočte o dvě másla a tři kila mouky dopředu a obrazovka se rozjasní. Svítí to oranžově a voní to!

Chačapuri. Sýrem plněná chlebová placka z Gruzie. Určitě to říkám blbě, protože jich je asi milión druhů a každá se jmenuje jinak. Jediné, co jsem si z názvosloví zapamatoval, bylo to, že druhý název vždycky končí na uli. Chačapuri cuketuli nebo tak nějak. Já vám to ale vůbec nebudu komplikovat a prostě vám ukážu, jak jsem si upekl jednoduché placky z kynutého těsta plněné sýrem.

U toho sýra ještě malá stopka. Kdesi jsem vykoumal, že by tam v originále měl být jejich vlastní sýr suluguni. U nás ho docela v pohodě seženete v ruských prodejnách (např. v Kalince). Malý 400g bochánek ale stojí okolo 150 Kč. Když budu moc hodný, řekl bych, že chutná asi jako český eidam. Prostě žádná láska na první pohled a i podle dostupných maminkovských rad můžete tenhle sýr s klidem nahradit.

Proč si chačapuri upéct? Za a) je návykové b) je primitivní c) je v něm tuna másla, sýra a vajec. Tolik k obhajobě, předávám slovo obžalobě.

Suroviny

  • 1/2 kg mouky (hladká, pšeničná)
  • 125 ml mléka (trošku vlažné)
  • 4 vajíčka (pokojová teplota)
  • 60 g másla (roztopené, vlažné)
  • 5 g instantního droždí
  • lžička soli
  • asi 400 g sýra (klidně obyč „balkán“ a mozzarella v poměru 2:1, k přesnému množství v receptu)
  • ještě troška másla při ruce

Vychází to přesně na dvě akurátní chačapurka! ;)

Postup:

Nejprve si připravte kynuté těsto. Do mísy přesejte mouku, přidejte kvasnice, sůl a pořádně promíchejte. Doprostřed udělejte ďolík a přilijte k němu mléko. Z okraje „jámy“ vmíchejte vařečkou trochu mouky do mléka a umíchejte uprostřed řídkou kašičku. Přikryjte utěrkou, dejte do tepla a počkejte, než se na povrchu objeví bublinky.

Poté přidejte 3 vajíčka, vlahé roztopené máslo a všechno od středu k okrajům pořádně promíchejte. Ať to bude plus mínus držet pohromadě, důrazně si vysypte stůl moukou a těsto vyklopte z mísy. Těsto potom rukama hnětete tak dlouho, dokud není pěkně „sameťáčkové“. Používat extra mouku povoleno.

Hotové těsto přendejte do čisté mísy vymazané trochou oleje, přiklopte utěrkou, dejte do tepla a nechte být. Hodinka je tak akorát.

V druhé půli už můžete pomalu začínat s rozehříváním trouby na 250 stupňů a s přípravou náplně. Mozzarellu nejprve nakrájejte najemno, „balkán“ rozemněte v prstech a smíchejte. Do směsi ještě přidejte pár malých ďubek změklého másla a je hotovo. Na pomazání rozkvedlejte žloutek s troškou mléka. Těsto i náplň si rozdělte na půl. Druhou placku můžete péct hned po té první, nebo si můžete nechat těsto odležet do druhého dne v lednici ve fólii.

Teď přijde montáž! Těsto na jednu placku si vyklopte z mísy a lehce poprašte moukou, aby se vám nelepilo. Rukama z něj uplácejte placku, do které se vám pohodlně vejde směs sýrů doprostřed. Možná se vám bude zdát, že jí je moc, ale narvěte jí tam tolik, kolik se vám potom podaří zabalit. Čím víc, tím lépe!

Okraje placky potom zabalte a uprostřed ji spojte prsty. Celý balíček potom lehce vytvarujte tak, aby alespoň letmo připomínal kouli. Na plech dejte pečící papír a na něj těsto. Teď budete celý svůj výtvor opatrně měnit na placku. Nepotřebujete k tomu žádný váleček, stačí prsty. Pokud se vám zdá, že těsto klade odpor a smrskává se, dejte si pět minut pauzu.

Na konci chcete mít na plechu kulatou placku (haha, viz titulka), jejíž tloušťka nepřesáhne 1 cm. Pod prsty ucítíte hrbolky náplně, tak opatrně. Cílem je, aby byla směs i vrstvy těsta rozloženy pěkně rovnoměrně. Pokud se vám bude těsto na jedné straně zdát silnější, dejte mu zabrat špičkami prstů.

Jakmile máte placku svých snů, potřete ji žloutkem s mlékem a šoupněte ji do trouby. Pokud ji máte správně rozehřátou, tak budete mít do deseti minut vymalováno, klidně i rychleji. Chačapuri se nafoukne a na povrchu zezlátne. Čím tenčí se vám povedlo udělat těsto, tím rychleji. Až bude hotové, vyndejte chačapuri z trouby a ihned ho na povrchu pořádně potřete hrudkou másla. Musí se krásně lesknout. Nechte chvilku vsakovat a přiklopte ho velkou poklicí.

Hotofka! ;)

Na závěr malý bonus – klíčové poznatky, vykoupené mými nezdary:

  • úspěch do velké míry souvisí s tím, jak dobře se vám podaří vytvarovat placku – je potřeba trefit stejně silné vrstvy těsta na obou stranách
  • nešetřete na sýru – čím víc se vám ho do těsta podaří uzavřít, tím bude chačapuri lepší
  • chačapuri nepečte zbytečně dlouho – vysušíte ho a budete z něj mít suchou buchtu
  • nepodceňujte potření máslem ke konci, jen tak bude chačapuri krásně vláčné
  • pokud chcete mít chačapuri nadýchanější, vynechte přiklopení poklicí na konci
  • experimentujte se směsí sýrů!

Pokud se do chačapuri pustíte, vsadím se, že už vás nepustí. Dají se najít různé variace těsta i pečení, k tomu desítky různých náplní. Na zimu bezkonkurenčně nejlepší zábava na večer. Sýrem fortifikované placky do každé rodiny! ;)

Ještě malý dodatek, kam na chačapuri (alespoň v Praze). Moc dobré je mají v už jednou zmíněné Polévkárně a relativně nová záležitost na Smíchově se Chačapuri i jmenuje. Víte o dalších místech, kde dělají dobré chačapuri? ;)

Vyzkoušejte i další recepty

Reklama

Komentáře

A sakryš, tak se mi seběhly sliny, že zítra hned ráno mažu pro ingredience + lahvinku bílého, nebo dvě a budu plácat a plácat… ;-)

Chačapuri mě provokuje každý den při hlášení jídelního lístku Polévkárny na FB. Tak už dlouho nebude, ted ještě jakou polífku. Polévkárna mě dostala v prvním Elle`a table.

Jen jestli ty vejve a máslo nepatří do obžaloby:) Stran štíhlé linie asi jo. Ale bez toho by to zase nebylo holt dobrý. S kynutým těstem jsme celkem jedna ruka, tohle vyzkouším!

Název mě hned uhodil do očí, protože recept na chačapuri má moje maminka ve svém sešitu a kdysi jsem ho taky ráda dělala. Má ten recept od kolegyně, která je, pokud se nepletu, původem z Bulharska, tak že za autenticitu receptu nelze dát ruku do ohně. Naše chačapuri se totiž dělá úplně jinak než to Vaše, pane Cuketko. :-) Jen pro zajímavost: těsto z 1 tučného tvarohu, 6 lžic hl. mouky a 1 vejce se vetkne do vymazané a vysypané kulaté koláčové formy a na to se nalije nápň z 10 dkg strouhaného sýra dle vlastního výběru, 2 vajec, 2 lžic zakysané smetany, soli a česneku. Je to takové vlhké a moc dobré.

jejej, jsem se zapomněla v posledním příspěvku přihlásit.

no zrovna tady bych jakoukoliv autenticitu neřešil, různých variací těsta, způsobů úpravy a náplní jsou mraky :) je to asi něco podobného, jako bych do titulku dal slovo „pizza“. recept vypadá parádně – mňam! ;)

Pane C., a klapne to, když namísto instantních kvasnic šoupnu do těsta kostku těch normálních, čerstvých?

(tak nějak tuším, že odpovědí mi bude slovo ZÁSADNÍ, když ale my doma jiné nemáme)

msgre:

no je to zrovna šumák, kvasnice jako kvasnice :) akorát přizpůsobit dávkování a nechat je pěkně rozpustit ve vlažném mléce, bajvočko přepočet:

100% čerstvých = 40–50% sušených = 33% instantních

(takže 10g ;)

Vynikající plán na prodloužení prokrastinace!

Vypadá to pěkně, jen mám dotaz – jak se Vám ty kvasnice snášejí se solí? Mě moc ne, kynuté těsto vždycky solím až po prvním vzejití.

4. lucianka – myslela jsem to první Elle, které vyšlo na podzim, nové číslo určitě ještě v trafikách není.

12.aida – sůl a droždí se snáší dobře, každé ale při zadělávání prsknu na jinou část mísy, aby hned v prvním okamžiku nepřišly do kontaktu.

12: Aida, toho se nebojte. V pizzerii jsme těsto zadělávali slanou vodou do které se rozmíchalo sušené droždí a ničemu to nevadilo. A slaná ta voda byla dost 60g soli na 3L vody. Doma pizzové těsto dělám s čerstvým droždím stejným způsobem se stejným úspěchem.

Jo a k tématu: Zítra mám konečně volno, tak zkusím verzi s nivou!

Tak mám svoje první chačapuri za sebou. Fakt to není sranda vychytat tu tloušťku těsta. Při prvním tvarování placky jsem si to na jednom místě protrhnul a pak mi tou dírou při pečení utíkal sýr. A pak v místě, kde se to spojí dohromady vznikne poměrně tlustá vrstva těsta, s tím nevím co udělat. Leda vyválet to tak, že prostředek bude tlustší. Polovinu těsta mám v lednici, tak snad ráno bude moudřejší odpoledne :-). Jinak s tou mozarellou je to fajn, krásně drží pohromadě ten balkán.

Tak jsem to vyzkoušela a chuťově je to dokonalost:) Akorát se mi to těsto nepovedlo „rovnoměrně“ po obou stranách stejně tlusté, takže dole bylo silnější a nahoře možná až moc tenké…druhou půlku těsta jsem vyzkoušela, že jsem vyválela dlouhý tenký ovál, směr sýrů dala na jednu polovinu a přiklopila – vznikla taková obrovská kapsa…to zase těsto a sýr byly dokonale rozvrstvené, ale estetika nic moc:) musí se to nějak vychatat ještě:)

Zítra se na tvorbu taky chystám, tak snad budu s ránem dostatečně trpělivá a důsledná :)

toffo: díky za objasnění, už jsem myslela, že mi něco uniklo.

Voy+Tydýt:

hodně pomůže šetřit na spoji a hlavně ho potom při rozprostírání prsty dát pořádně zabrat silnější vrstvě. tohle je určo otázka cviku, po dvou pokusech (viz podařený nezdarek na fotce) už jsem měl pěkně rozvrstveno a byl spokojený (paní na videu také nemá žádnou a fintu a vypadá to jednoduše, ale je třeba dostat do ruky ;)

a pomoc s rozdělením na dva pláty je asi nejjednodušší, tam si tloušťku obou vrstev kontrolujete asi nejpřesněji – supr nápad .)

Jen na okraj: Italové mají trochu tlustší versi, Calzone.

Přesně mám taky potíž s tloušťkou spodní a horní vrstvy. Ale dotáhnu to cvikem, nebo podle Tydýta .)

Tak druhá placka vyšla o mnoho lépe. Myslím, že neškodí si to na tom spoji klidně trochu naříznout a zbavit se trochy přebytečnýho těsta. Když se povedou ty obě vrstvy zhruba stejně tlustý, tak je to pak o hodně lepší. Plus to chce co nejtenčí a s touhle sýrovou náplní je fakt lepší přidat dovnitř to máslo, jinak je to trochu sušší. Plus teda samozřejmě trochu sezamu navrch nikoho taky ještě nezabilo :-).

upekla jsem a je to moc a moc dobrý, pohostila jsem i návštěvu a všichni si mlaskali. jen poznámka: udělalala jsem placku, „vystlala“ s ní misku, dala hromadu sýra a pak se to zadělalo uplně samo a spoje nebyly téměř vidět a tloušťka ok. a s těstem mi pomohla dom. pekárna.

Mimochodem jsem špatně četl a narval do těsta všechna 4 vejce a nijak to nevadilo.

Tak se to podařilo hned napoprvé. Sice to těsto příště udělám ještě o krapet tenčí. Napadlo mě, že je to snad poprvé, co moje dílo vypadalo stejně jako na fotce v návodu :) Díky!

Napadá mě třeba přidat k sýru šunku, šla by rajčata s eidamem a klidně by šel špenát (proč ne třeba rovnou s trochou ricotty? :-)…

A co takhle na sladko?

25, 27: „Jak znovu-objevit nový kontinent?“
Těch náplní těstových kapes už bylo…

Přesto přeji radost z povedeného jídla. To vždy zahřeje.

28: Přesně tak, doteď by mě nikdy nenapadlo, že těsto se dá plnit – a to považte, balkánským sýrem a naslano! A v Itálii mají Calzone, to už jste mi úplně otevřel oči, skoro jako bych nikdy neviděl lístek v průměrné pizzerii. Co myslíte, nedalo by se nějak naplnit třeba i listové těsto, cpt. Obvious? :P

29: A co burek? Ten je taky plněný naslano, a to těsto je vlastně něco jako listové těsto (no já vím, správně je to fillo/phyllo). Jinak, z obyčejného listového těsta jsou docela dobré slané záviny, náplň závisí na fantazii tvůrce, třeba docela dobrý je s mírně podušeným kysaným zelím a cibulkou + anglická + orestované, pikantně ochucené kuřecí maso,klidně i uzené (nebo lze použít nějakou dobrou klobásu); jiná varianta je se špenátem, atd., atp., prostě co komu chutná.
28: Tuším, že se mu říká Amerika? ;-)

30: To já jsem byl jen trochu sarkastický, protože jsem ucítíl závan nevyžádaného kulinářského všeznalství zpoza English Channel :-).

Dneska jsem jela z práce jinudy a „objevila“ na Žižkově gruzínskou pekárnu s velkou reklamou na chačapuri. Neměla jsem čas vystoupit a prozkoumat, tak se ptám, znáte jí někdo? Je to na křižovatce Koněvovy a Rokycanovy ulice.

L.A.:

wow! vidina toho, že dostanu na prtel od všech gruzínských chačapurárnen mě krásně hřeje :) ve čt to mám po cestě, musím provést scuk-odlov!

děkuju pěkně za tip ;) za chvíli to bude na chačapuri maratoun!

:-))) Takovej maraton bych teda ráda. Btw: verze s nivou moc dobrá, přístě zkusím originál, ale ještě dříve tu pekárnu. V pátek mám volno…

Gruzínskou pekárnu na Koněvce jsem v pátek vyzkoušel a doporučuji. Chutnalo mi. V pekárně je možné se i posadit. Obsluha je příjemná, tak doufám, že jim to vydží.

Gruzínská pekárna na Koněvce u nás na Žižkově je vynikající, vyzkoušela jsem už všechny jejich modely a nemají chybu… dovážejí i po Praze, když nakoupíte nad 500,– Kč (což není takový problém, neb jedna plněná placka stojí cca stofku…).

Po přečtení článku mi ukáplo pár slin na klávesnici a rozhodla jsem se, že to musím zkusit. Pokusím se zítra o jedno chačapuri se sýrem, jak je popsáno v článku a druhou placku naplním špenátem. Jsem zvědavá, které u rodiny víc zaboduje :o)

Vyzkouším v remosce, protože jiná možnost teď není, doufám, že to dopadne poživatelně. :o) Díky za tip, pane C.! :o)

Tak jsem se právě vrátila z pekárny v Koněvovce. Mám (v sobě) chačapuru se sýrem a je vynikající. Měkké, vláčné těsto se šťavnatým sýrem. Ještě jsem si vzala chleba šoti, bílý chléb ve tvaru půlměsíce pečený v originální peci, těsto o trochu susší než chačapurské, ale moc dobré, jako domácí. Kromě klasické sýrové chačapury dělají i špenátovou, masovou a fazolovou. Mají i jiné pečivo, mně naprosto neznámé, například Penovani, Ačma, Adžaruli…Ceny jsou poměrně příznivé, od 25 kaček za chléb šoti a croasant (tak to skutečně píší) až po adžaruli za 120. Chačapurky jsou od 80 za fazolovou až 110 za masovou.
Prostředí pekárny je příjemné, možnost posedět už tu byla zmíněna, od pultu máte krásný výhled do výrobny a na tu jejich pec. Nezalekněte se vstupu, půjdete po schodech dolů.
Doporučuji, tohle byla moje první a 100% NE poslední návštěva.

↪ 41 pan Cuketka: Myslím, že to půjde rychle, protože ta zpráva od L.A. zní opravdu lákavě.

PS: Ve výpisu komentářů nebyl ten váš z nějakého důvodu teď klikací, musel jsem kliknout na ten od L.A., aby mě to hodilo pod článek.

pan C. , Kytka
Tahle pekárna by na Scuku rozhodně neměla chybět. Jediný co mně mrzí, že jsem si nevšimla, jak mají otevřeno :-(

Dnes jsem objevil pana Cuketku a v podvečer jsem to oslavil přípravou chačapuri. Vše dobře dopadlo, ve snění promyslím lepší rozvrstvení těsta (jak jinak :). Nyní mně však omluvte, odcházím spát, neb to všechno sežeru..

Na nejlepší chačapuri v Praze(včera jsem ochutnala ty z polévkárny a nejde to vůbec srovnávat) zajděte k paní Irmě do Guga Baru v ulici Karolíny Světlé 30, k tomu doporučuji lilkovou variaci s rajčaty a bylinkové červené fazole…www.uirmy.cz

Art Cafe u Irmy je doopravdy zavřené, ale naproti je Guga bar, který patří taky paní Irmě, je to malinký bar, který může působit zvenku trochu ponuře, ale když vejdete má svojí nevyměnitelnou atmosféru a gruzínská jídla, která vařili naproti u Irmy zde dostanete ve stejné kvalitě… pro mě je to nelepší restaurace v Praze!

↪ 46 pan Cuketka: no vidíte a zrovna ten se mi líbí! ono se časem určitě něco najde, toť kouzlo diskusí ;)

Teda dal jsem do toho cast celozrnne mouky, sejry pul na pul cihlu s nivou a vsichni chrochtali blahem ;-) Diky za recepis.

Díky za recept, chačapuri si v polévkárně dávám ráda, ale ještě raději bych si někde dala to, co mi chačapuri chutí jenom připomíná – bulharskou banicu. Nevíte někdo o nějaké „baničkarnici“ v Praze? Nejlépe ještě s příznivými ceny, protože 40 kč za burek třetinové velikosti baničky prodávané za 80 stotinek ( Je jich sto do leva a lev je půl eura, pro vlastní klid raději nepřepočítávejte) mi dávat radost zrovna moc nedělá.

Akorát jsem ho vytáhla z trouby a je fakt krásný! Takový chačapurátko :) Díky za recept – má to úspěch!

nejlepší chačapuri jsem jedla u Irmy v ul. Karoliny Světlé

Protože gruzínské pekařství nemám ani v doslechu a v jakékoli dojezdové vzdálenosti, jsem moc ráda za poskytnutí receptu na jeho domácí výrobu.
U nás už se chačapurovalo několikrát a vždy s velikým úspěchem (jen naše dvouleté robě prohlásilo, že: „nepapám chačapuri, protože sou slaný“, ale má smůlu, dnes k obědu budou malá chačapurátka. Na náplň obvykle míchám tučný tvaroh z vaničky s rozdrobeným balkánem, to nanesu na vyválenou placku, kde si hrníčkem vytlačím kolečka. Dám lžíci náplně a přiklopím druhým kolečkem, zamáčknu prstama, potřu žloutkem s mlíkem a dám péct. Rychlá lahoda, a menší „objem“ chačapuri je jen výhodu, protože mi přidjou neuvěřitelně syté.
Občas si těsto dělám i do zásoby (stejně jako domácí listové), aby bylo v případě nouze či chuti po čem sáhnout. :-)
Takže ještě jednou díky, pane Cuektko!

Nové gruzínské občerstvení/pekařství je na Francouzské ulici v Praze, kousek pod Coffeesource, chačapuri moc dobré, jen dohřívané v mikrovlnce.

↪ 57 jenda: chce to trefit správný čas nebo si po telefonu objednat a vyzvednout čerstvé ve správnou dobu. pánové se snaží péct tak, aby jim tam zbytečně nic nestydlo.

Potvrzuji to relativně nové gruzínské bistro na Francouzské. To co bylo na Smíchově, před nějakým měsícem snad definitivně zavřeli. Tohle nové je mi sympatičtější, mají bohatší nabídku a zatím tam ještě nikdy nebylo zahuleno, což v tom předchozím podniku bohužel občas bylo – i když měli na dveřích cedulku, že se tam nesmí kouřit.

tohle uz delam docela dlouho:) naucila me to kamaradka, Gruzinka:) Jelikoz jsme ale byli v Irsku, hledala nahradni ingredience:) nakonec po par testech prisla na toto: testo pouzila listove a syr mozzarellu..uvalela dve velke placky, do pekacku na pecici papir dala jednu vrstvu, dovnitr natrhala mozzarellu a prikrila druhou vrstvou testa a obsah v nem uzavrela..pak propichala vidlickou. navrch klasicky vajicko, sul a pepr…tak po 20 min. v troube se testo nafouklo a bylo hotovo…zamiloval jsem si toto jidlo:)

jooo tak na tuhle mňamku se vrhnu hned zítra, vypadá to úžasně chutně…jen jsem zvědavá jak to uplácám :))

↪ 63 Martin: docela zručné ruce, nepracujete v automobilce? :-)
Krásné video…nádherný výsledek.

Dnes jsem chacapuri upekla.. Je to mnamka. Urcite nezustane pouze u jedne a zkusim i jine naplne ;-). Diky pane Cuketko za skvely recepis :-)

Pane Cuketko, chtěla jsem Vám moc poděkovat za tento recept. S Chačapuri jsem se před lety setkala v Polévkárně v Karlíně a hrozně mi chutnalo, pak jsem u Vás na stránkách objevila recept a ač ráda peču, netroufala jsem si na to. Dnes jsem se odhodlala a asi se za sebe vdám, je to vynikající. Sice bude trvat, než se mi povede správný tvar a tloušťka, ale stojí to za tu dřinu :)

Práve som upiekla prvú a neviem sa dočkať až vychladne. Ďakujem za úžasný recept

Zdravím, mám pár poznatků a dotazů. Jak dostáváte ven vzduch při zabalení do „ranečku“? Já jsem ty bubliny honil po kuchyni a jak byly v rohu tak jsem těsto prořízl nožem a vzduch vypustil. Pak jak optimalizujete tloušťku těsta v místě kde nabyde, resp. kde je spoj ranečku? Snažil jsem se rozválet, ale hned po upečení je vidět, že tam mám grču těsta.
Jinak jsem placky hezky vyválel válečkem, již naplněné placky, šlo to pěkně. Těm kdo budou dělat napoprvé radím opravdu nepřepéct! zdá se, že těsto na povrchu nezlátne … ale k tomuto jevu dojde v průběhu pár desítek sekund v desáté minutě pečení (v mé troubě :) ). Do sýru jsem přidal čili omáčku, miluju čili … tak snad to bude dobrý. Ještě jsem neochutnal, chládnou mi mazlíci v kuchyni … Díky za recept a mějte se!

no tak to vypada ze mame doma cuketkove vanoce :), vcera knedlicky, dneska tahle „focaccia“ jak ji nazval muj manzel (ital). a chutnala mu :).bohuzel obchody zavrene a tak jsem tam hodila jediny syr co jsem mela v lednicce , raclette, priste musim dat vice, nevazila jsem a bylo znat ze jeho malo. nemela jsem dost mouky a tak jsem pridala trosku integralni. neodvazila jsem se udelat kouli a vyvalet ji a tak jsem to udelala jako i jiny blogari a dala pul testa na dortovej plech , dala syr a druhou pulkou jsem zavrela a prstama boky zastouchala. btw testo jsem nechala kynout 2–3 hodky a pak dala do lednice a do trouby slo az za 3 hodiny. jeste ted vecer se chystam na dubosku. urcite i treti recept od pana cuketky bude skvelej. Cela nase rodinka dekuje za recepty

Jak dlouho se chačapuri peče a na kolik stupňů? jak velké jsou placky z půl kila mouky? :)

↪ 70 Kristýna: Pečte zprudka na 250 °C (viz recept výše) a čas spíše podle barvy — aby placky lehce naskočily a byly dozlatova :)

Předem moc děkuji za recept. Již dlouho jsem chtěl chačapuri vyzkoušet a teprve včera jsem se k tomu rozhoupala. Vyzkoušela jsem variantu se smaženou hlívou na cibulce s chilli a balkánským sýrem a nemělo to chybu. Dle návodu jsem placku stačovala tak dlouho až byla opravdu dostatečně tenká, pouze po okrajím jsem měla trochu přebytčného těsta.
Recept jsem ještě vytunila a těsto připravila ze špaldové mouky a žitného kvásku.
Byla to prostě nepředstavitelná dobrota.
Příště zkusím asi variantu s fazolemi. :-)

Chačapurky se povedly, celá rodina chválila (a kupodivu hned první pokus vypadal stejně lákavě jako na obrázku). Manžel hlásil, že ta plněná foccacia je dobrá a mně to zase připomínalo sýrové tyčky z pizzerie.

Použila jsme metodu slepení dvou placek a dovnitř naplnila eidamem, uzeným sýrem a troškou nivy.

jen by se mi k tomu hodila nějaká dobrá studená omáčka, třeba ?sambal badjak.. určitě ještě někdy vyrobíme!

pozde,ale přece,to je tedy bomba,jen jsem si to pro lepsiho pamatováka interně přejmenoval na Chačaturjana ševarnadzeho :-)

No s tím balkánem bych šetřil…recept je super, ale ta slanost v balkánu je až moc… příště to zkusím spíš s nivou…to by nemusela být špatná kombinace

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)