Okurka letos přišla dřív

Bulvár může jet spokojeně dál — jsou tu jedovaté okurky! :) Kdybych koumal nad nějakým lepším marketingem pro lokální a sezonní zeleninu, asi bych nepřišel na nic lepšího. Ale ouha! Spotřebitelé jsou spíše vyděšení z čerstvé zeleniny a strach z nákazy zasáhl i místní producenty (alespoň v Německu).

Diskuze v médiích se motá okolo bakterií, hygieny a kontroly. Hlavní téma — naprosto zdeformovaný způsob, jakým se dostává ovoce a zelenina na náš stůl, jde trochu stranou. Čest výjimkám! ;)

Přitom jsou španělské okurky parádní příležitost, kdy se můžeme zamyslet nad tím, jestli je neustálý přísun importované zeleniny a ovoce z velkoprodukce pro nás vůbec prospěšný a jaký má smysl.

Nešťastné okurky pěkně ukazují:

  • dokud stojí pár kaček a jsou neustále na krámě, netušíme nic o původu ani o způsobu produkce, zajímat se začneme až v momentě, kdy je potřeba producenta odhalit kvůli kontrole a případné likvidaci
  • sebelepší způsoby velkoprodukce nikdy nezajistí 100% bezpečnost, na rozdíl od lokální produkce (která může mít klidně stejný problém) mají ale takové případy mnohem těžší následky
  • bio nerovná se lokální, sezónní a smysluplný (vedení Country Life teď rozhodně nezávidím)

Bude z toho nějaké ponaučení? Doufám, že ne v tom smyslu, že místo ze Španělska to dovezeme z Rumunska a nově přidáme koupel v chloru. Pro podrobné info o EHEC doporučuji informační centrum bezpečnosti potravin. Vše pružně a nezkresleně.

Poklidnému čekání na první ogurky z Moravy, zdar, zdar, zdar! :)

Aktualizace: zajímá vás, jak takové produkční centrum okurek ve Španělsku vypadá? Podívejte se do oblasti Costa de Almeria na mapě s výhledem přímo okurky.

Reklama

Komentáře

Jaképak čekání. Skleníkové okurky z Moravy byly na Kulaťáku na trhu už před 3 týdny nebo dokonce před měsícem. Rajčata taky. Nechápal sem. :D

Já nevim. Jestli se poseru z okurky globální nebo lokální pro mě vyjde úplně nastejno. Celospolečensky asi ne, ale celospolečenské hledisko mi v tu chvíli bude doslova u pr… A bakterie nanesené na okurky českým „farmářem“ ze sousední vsi si nebudu osobně kontrolovat, stejně jako u toho španělského.
BTW kdybych se chtěla živit výhradně lokálně, nejspíš bych se musela přeorientovat na konzumaci řepky, jediná barva na polích v mém okolí je žlutá.

Horší když se nesere, ale rovnou umírá… Nehledě na to, že p. Cuketka měl možná na mysli, že zkrátka, kdyby se tyto věci nedováželi, odneslo by to pár lidí např. ve Španělsku a ne celá Evropa! Samozřejmě pak taky ten globální strach postihuje pěstitele všude… A ohledně konzumace řepky Vám přeji dobrou chuť! Já dám přednost české zelenině :)

↪ 3 hop: Promiňte, ale jaký je rozdíl v tom, jestli na ty okurky umřou lidi ve Španělsku, nebo v Německu? Pokud vím, tak ty inkriminované okurky byly z várky určené na export, takže pokud by byly prodané ve Španělsku, myslíte, že „by to odneslo jen pár Španělů“ a „neumírala by celá Evropa“? Předpokládám, že ze stejného množství okurek by se nakazilo stejné množství lidí, tak je snad jedno, kde se ty lidi nakazí, nebo snad vědomí, že se nakazím výbornou českou zeleninou, mi nějak pomůže?
A když se v mém okolí žádná zelenina nepěstuje, tak radši nemám žádnou jíst? Nebo do kolika kilometrů je to ještě lokální a dobré?

↪ 4 Ala: Alo, tak 1) otázka je, zda se nepěstuje proto, že není poptávka a to myslím zcela vážně. My tady žijeme 14 let a nikdy mě nenapadlo v 650 m.n-m- pěstovat zeleninu na prodej. Přebytky byly vždy. Většina lidí ale šla vždy raději do supermarketu. Doporučuji, zkuste prudit u nejbližšího zemědělce, že byste od něj kupovala přebytky, věnujte ten čas a normálně ho atakujte- u nás to zabralo :-)))Nechali jsme se přemluvit. Až díky poslední době a tomu, jak se mezi lidmi rozmáhá povědomí o tom, že by si mohli koupit přebytek a jsou farm. trhy apod. jsme do toho vloni naskočili a letos je to fajn. Jednoznačně nás to neuživí zcela, ale je to prima. Máme na sadbu, lidi v nejbližším okolí mají čerstvou zeleninu, kterou si mohou vyndat přímo ze záhonu.

  1. jasně, nakazit se mohou taky, ale jen určité velmi malé množství lidí- bycha ale na to, aby lidi nepodlehli mylnému dojmu, že pěstování rovná se nákaza. To je prostě minela a není každý den, není každý rok a je to prostě výjímka. Může se stát vždy a všude. I při nejlepší vůli. Nemluvím konkrétně o této, nerozumím tomu přesně, ale to, že se někdy něco stane je prostě přirozený.
  2. zcela opomíjíte to, že s těmi okurkami se neváže pouze případná nákaza, ale všechno to, co většinu lidí nezajímá, což je například stavba infrastruktury na jejich dovoz přes půl Evropy, hluk ve městech, kamionová doprava, nesmyslný jídelníček z potravin, které v té době naprosto nemají co dělat na stole. To jsou všechno věci, nad kterými by se měli lidi zamyslet, nejen nad tím, zda se nakazí či nikoli.

A upřímně, já jsem navíc v tomto směru hodně paranoidní a myslím si, že každá takováto kauza je každoročně k něčemu pekelně zneužitá

↪ 5 Klára: ten závěr je silný…, můžete uvést nějakou kauzu z minulých let, která byla k něčemu cíleně zneužitá? ;) (ideálně, kdyby se to i podařilo prokázat)

Pozor, okurky nejsou jedovaté, ony jsou přímo zabijácké! Zabijácké okurky útočí! Zabijácké okurky číhají i ve vaší ledničce! Krvavý teror – střezte se zabijáckých okurek! Zabijácké okurky se vrací! Nemytá okurka, zabijácká okurka.
No dobře, tady už přeháním :-)

Zabijácké okurky vs. vlašský salát!

↪ 5 Klára: Kláro, já u nás v mém okolí o žádném zemědělci nevím, fakt. Je tady akorát kozí farma ve vedlejší vesnici, ale žádný pěstitel zeleniny. Jedni naši známí mají velkou zahradu, kde pěstují spoustu věcí, ale to spotřebuje jejich velká rodina. My od nich akorát kupujeme jehněčí maso a na podzim mi dají dýni, protože to nejedí (pěstují to na krmení pro ovce). Toto je nabídka našich místních „farmářských trhů“:

  • mléko a sýry
  • pekárna
  • rukodělné výrobky – keramika
  • rakytník a bio med
  • domácí uzeniny
  • zelenina sadba z Litoměřicka (to je od nás asi 120 km, takže nic „lokálního“)
  • domácí paštika a zázvorová limonáda
  • výrobky z konopí
  • řemeslná pekárna
  • bramborové knedlíky
  • prvorepublikové slané tyčinky
  • domácí marmeláda
  • čokoládové pralinky
  • mošty
  • kozí farma
  • káva

Neopomíjím další důsledky dopravy zboží na velké vzdálenosti, jenom si myslím, že dávat to do souvislosti s nákazou je nesmyslné. Pokud vím, tak nákaza je způsobená bio okurkami ze Španělska asi z hnojení výkaly skotu? Ve vztahu k této nákaze je tedy špatné co konkrétně?

  1. že jsou to okurky, které teď nemají sezónu? Stejná situace přece mohla nastat třeba u salátu, který teď sezónu má.
  2. že jsou bio, tedy hnojené „přírodně“? Bylo by tedy lepší chemické hnojivo?
  3. že nejsou lokální, tedy jsou ze Španělska? Pokud by se prodaly lokálně, lidi by se nenakazili?

↪ 6 pan Cuketka: :-) já jsem ale psala, že jsem v tomto směru paranoidní, tudíž třeba to brát jako můj osobní pocit. Podle mě všechny kauzy z posledních let :-). A nejsou to jen kauzy týkající se jídla. Podle mě od šílených krav, přes prasečí chřipku – ptačí chřipku. Netvrdím, že se nic nestalo, a že nebylo třeba nějak asi zasáhnout- i když i to je často velmi polemické. Zasáhlo se vždy však zbytečně mnoho, zbytečně dlouho a zbytečně razantně. Takže napsat zneužitá je asi špatně volený, spíš využitá ? Já vím zcela jistě o jedné prokázané a to je zalobovaná vakcína na povinnou žloutenku, která se podařila farm. lobby po dlouholetých bojích definitivně po povodních v Praze. Vakcína na chřipku je asi jasná kauza. Celoplošně nabíraný IBR každ rok v Čechách, samozřejmě placený ze státních peněz . S každou novou kauzou to nabírá ekonomické grády. Vetrinář, který přijde na soukromou farmu a překročí práh mlíčnice, ze zákona nově inkasuje poplatek – neváže se na úkon, ale na akt vkročení do mlíčnice, i kdyby tam nic nedělal – netvrdím, že je to v návaznosti na jednotlivé kauzy, ale vytvořený a medializovaný strach nahrává prostě schopným zástupcům různých zájmů tu i onde- nyní navíc globalizovaným. Já prostě když si na prvních stránkách všech novin čtu o okurce a jak se podává postiženým dosud definitivně neschválený lék proti selhání ledvin, hned mi naskakuje, že jsou to mnohem levnější testy a mnohem jednodušší schvalovací proces, než ten klasický :-)))) samozřemě psáno s nadsázkou

↪ 9 Ala: Alo , můj soukromý názor je ten, že to nakonec nebude vina farmáře, ale to je naprosto irelevantní názor:-)), navíc je to jen názor. Nicméně, máte pravdu, nakazili by se lidi stejně, nakazili by se i ze salátu stříkaného výkaly. Já si jen myslím, že to, že se něco stane na malém písku, že je to lépe ukliditelné, lépe podchytitelné, lépe se s tím pracuje. Eliminuje se v každém případě nákaza při manipulaci se zelenino, s jejím balením, atd, atd. Prostě podle mě by se lidi měli více odpohodlnět, stravovat se více místními produkty, zvyknout si, že vše není stále. Neříkám, že by to vyřešilo kauzy tohoto typu. Ale do budoucna by se náš život tady výrazně zkvalitnil. A bohužel na to nestačí jedinci. Je třeba aby si to vzalo za své více lidí a na to je zase potřeba vidět to v souvislostech- viz. ta doprava. atd. atd.
Jinak Alo, 95 % českých zemědělců v současné době bere dotace. A každá zemědělská agentura má v každém okrese svou pobočku- je to takové detašované pracoviště mze. Na tuto agenturu místní, když zavoláte, bez problémů vám na mail pošlou jména všech místních zemědělců. Jedná se o to, že spousta z nich se ani zeleninou neživí, má jí jen navíc, ale prostě v době bolševika by tito malí prčkaři často dávali do výkupu, který svážel a vybíral od zeleninu, to přestalo a oni přestali s tím. Možná by leckteří z nich byli rádi, že něco navíc prodají. Kdykoli můžu adresy na všechny agentury poslat. A s těmi farářskými trhy je te'd trochu problém v tom, že u nás třeba ted taky jeden vzniká, ale dělá to vždy nějaký člověk, který to vezme za své. Tady na to dostane grant z EU a vypsal minimální poplatek za to, že tam zemědělec jde. To už je problém. V České Skalici např. to mají tak, že může každou sobotu přijít kdokoli a za 1m2 neplatí nic, což už je perfektní, protože organizátorům to zaplatí ty větší, pro které malý poplatek nic neznamená a člověk s košíkem vajec tam jde zdarma a mají ho tam. V Dobrušce toto nyní změnili a ubylo jim hodně stálých malinkých zemědělců. Pro ně je fakt i pade hodě. Takže já si myslím, že cesta nejsou jen trhy, ale fakt hodně to hledání někoho kolem sebe, kdo pěstuje i třeba pro sebe a má přebytek.

↪ 11 Klára: Kláro, dík za tip, schválně se zkusím na tom okresním MZE zeptat, sama jsem na to zvědavá, jestli tady někdo je nebo ne. Jak jsem psala, všechny okolní pole jsou JZĎácká řepka.

↪ 11 Klára: „Takže já si myslím, že cesta nejsou jen trhy, ale fakt hodně to hledání někoho kolem sebe, kdo pěstuje i třeba pro sebe a má přebytek.“
S tím si dovolím mírně nesouhlasit. Pro mne, jakožto obyvatele města, je mnohem lepší zajít na ten trh (pár minut pěšky nebo MHD), než pálit benzín objížděním zemědělců v okruhu 20km. Navíc výhodou trhu je širší nabídka, pokud jeden prodejce nemá hrášek, tak ho může mít ten o dva stánky vedle.
↪ 9 Ala: Ta nabídka je tristní a odpovídá tak časnému, ale snad už by se to mělo zlepšit. Pokud to tak ale bude vypadat i teď a za měsíc, tak je něco vážně špatně.

↪ 13 obda: Obdo, já vás naprosto chápu, to co popisujete je ale ideální stav a já si myslím, že v tomto stavu zdaleka nejsme a ještě dlouho nebudeme. Ideální stav je ten, že si zvyknou jezdit zemědělci do města na trh a prodávat své produkty. Já jsem Ale psala v tom duchu, že si myslím, že to jednoduše není, že je stále málo zemědělců a málo produktů a že jsme stále ještě v situaci, kdy se obě strany vzájemně velmi ovlivňují. A že jedinou cestou není jen přijmout, co už je, co přijde blízko mě, ale že jsme v začátku, kdy je tomu často třeba jít naproti. Jasně, že ten, kdo bydí u trhu a má tam velký výběr, nebude objíždět zemědělce, ale toto byla další možnost. Jak na tom zapracovat sám z druhé strany :-)

↪ 13 obda: Já jsem na ten trh radši vůbec nejela, navíc to mám 20 kilometrů, takže cesta autem, parkování poblíž centra města, a nakonec si můžu koupit leda tak hrnek, do něj nějaký ty výtažky z konopí a udělat si pěknej večer. Ale po konopí vytráví a co mám jíst?

A jaká je jistota, že to, co si koupíte na trhu, je opravdu lokální a ne dovezené kdo ví odkud? Stačí jedna malá cedulka o původu a Vám nezbyde nic, než víra…

↪ 16 Roo: To už se tady řešilo, některým ve víře pomáhá etický kodex farmářských trhů. Najděte si to, je toho celá dlouhá diskuse.

↪ 14 Klára: nezbývá než souhlasit.
↪ 16 Roo: Jistotu nemám, už se to tu probíralo. Na druhou stranu individuálně objíždět kvůli nákupům okolní vesnice mi přijde úplně špatně :( To pak sice zelenina bude vypěstována lokálně, ale nesmyslné kilometry najezdí na kupující. O efektivnosti (naráz odvézt metrák cibule do města v. 50 lidí si dojede stejnou štreku na statek) ani nemluvím.

Pokud si tu okurku koupí tam Španěl v místním obchoďáku, je to z jeho hlediska lokální sezónní produkt nebo ne?

ach jo. Koukám že nově se bude potřeba klanět lokálnímu „bohu“ po té co „bio bůh“ byl uznán poněkud méně „kůl“…
Takže…co se týče těch Bio okurek někde zřejmě v pěstírně se stala chyba poněkud větší než malá, tzn někdo / asi pěstitel/ tam hnojil lidskými výkaly, do řetezce se připletl přenašeč a bylo vymalováno…

něco podobného se bohužel MŮŽE stát i u lokálních produktů, ba, považte i u sezonních produktů, ono se to může stát i u sousedů na dvorku, pokud se budou chovat jako „čuníci“ a na neštěstí někdo z nich bude přenašeč

popravdě, kvůli nákupům objíždět okolní vesnice rozhodně nebudu, nemám totiž žádnou garanci jak se onen daný pěstitel chová , a jak se chová i po setmění

hysterie ?? těžko říct. V Německu je trh potravin poměrně velmi hlídaný a to že najednou začnou umírat lidé na EHEC / navíc na polyresistentní formu/ je poněkud „průser“.....takže nejen obrazně ale i doslovně ......

Jistota že na farméřském / sedlácký je tak nekůl přece/ trhu ve stánku BIO a pod cedulí „lokální“ koupíte něco skutečně biolokálního a pokloníte se tak módnímu bůžku vskutku není.....:-))))

Bohužel není. :-)
jistě, i :-(

pro Kláru, k názoru číslo 11…" Prostě podle mě by se lidi měli více odpohodlnět, stravovat se více místními produkty, zvyknout si, že vše není stále. Neříkám, že by to vyřešilo kauzy tohoto typu. Ale do budoucna by se náš život tady výrazně zkvalitnil. "......

rozumím, v podstatě máte pravdu, ale, je zde jedno ale

„odpohodlnět“.....jak přesně může reálně probíhat

Někdo je opravdu hodně časově vytížen, navíc třebas bydlí na vesnici / osobně, ano :-)/, a skutečně nemá čas objíždět trhy natož lokální zemědělce.
A navíc některé ty lokální zemědelce zná a ví čím vším jsou schopni hnojit.....

takže nemá pražádné iluze o nich a o jejich chování směrem k zákazníkovi…

S tím že není vše stále nelze než souhlasit, určitě.
Ta pohodlnost však může být i obyčejným pragmatismem.....v obchodní síti je expedice zboží hlídaná a testována…viz aktuální okurky.

U lokálních pěstitelů toho příliš neuhlídáte......není to černobílé, fakticky. :-)

Kdybychom žili v Bavorsku, Švýcarech, ale zde mají bohužel lidé / i lokální zemědělci/ mentalitu polámanou na dlouhá léta a tak spolehlivost že hnojí pouze rozumně.........u některých ano, u jiných se jí nedočkáte.......

Co se týče otázky, zda by převaha lokální produkce v tomto případě pomohla, jsem přesvědčen že ano – samozřejmě i u malého pěstitele, který dodává jen do svého okolí by se toto mohlo stát a bohužel by také pravděpodobně lidé umírali. V tom není mezi velkoprodukcí a lokálními malopěstiteli moc rozdíl.

Velký rozdíl ale vidím v tom, že kdyby to bylo od malého lokálního pěstitele, tak by se dalo podstatně snáz lokalizovat ohnisko nákazy, okurek nebo jiné zeleniny, kterou by bylo třeba stáhnout a zlikvidovat by bylo daleko méně a bylo by pro zákazníky daleko snazší zjistit, jestli je mají doma, nebo ne. A v tom by byl podle mě opravdu podstatný rozdíl…

↪ 22 doktor: nevím, jestli jste četl, nebo dočetl, ale v tom už tak krátkém zápisku lokální produkci nevyvyšuji svou odolností proti chybám při produkci . možná přes ten rudý hadr pořádně nevidíte, tak já vám to šoupnu ještě jednou:

sebelepší způsoby velkoprodukce nikdy nezajistí 100% bezpečnost, na rozdíl od lokální produkce (která může mít klidně stejný problém) mají ale takové případy mnohem těžší následky

těžší následky (lopatkou) = globální dopad, rychlost i míra rozšíření, ekonomické dopady (na producenty, obchodníky)

↪ 23 dokor: proč si při spojení „lokální produkce“ ihned vybavíte souseda, který se vám snaží přes plot prostrčit podomácky přihnojenou a načerno ušudlenou bramboru? imho zbytečně černobílé, mlátíte to od pangejtu k pangejtu ;)

jako by tady neexistovala (no dobře, „by tady nemohla existovat“ ) zdravá domácí (místní, lokální) produkce na všech úrovních (malý, střední, velký producent), která těží z potenciálu naší krajiny a našich podmínek, která se průběžně přizpůsobuje poptávce i dostupným zdrojům.

Pane Cuketko, ačkoliv mne velice těší rychlost přibývání článků v poslední době (už zase chodím denně!), trošku mě straší to, že pod každým druhým článkem to hoří. Chce to pohodovější témata! :-)

Okurky a rajčata z Jižní Moravy jsou už dva týdny v prodeji na trzích! Chvála Bohu za to, že mám možnost začít kupovat z místních zdrojů, v zimě skleníkovou zeleninu kupuju jen vyjímečně.

Jestliže jsou okurky a rajčata z Jižní Moravy už teď běžně na trzích, znamená to, že už je sezóna okurek a rajčat? Můžu v současnosti považovat okurky a rajčata z Jižní Moravy za lokální sezónní zeleninu? Liší se od těch španělských něčím jiným než vzdáleností, ze které je ke mně ten kamión dovezl?

↪ 24 Kytka: „Co se týče otázky, zda by převaha lokální produkce v tomto případě pomohla, jsem přesvědčen že ano …“
Myslím, že v případě takovéhle nákazy je hledisko „lokální“ naprosto nepodstatné, stejně jako „sezónní“. Z tohohle pohledu mi právě argumenty v článku nepřipadají moc racionální.
Otázka je, jestli skutečně podstatný rozdíl je mezi velkoprodukce X maloprodukce a například tvrzení, že ohnisko nákazy by „se dalo podstatně snáz lokalizovat“, se zakládá na nějakém objektivním zjištění, nebo jen subjektivní víře.
Každopádně si myslím, že je v současnosti naprosto nereálné, aby se většina obyvatelstva živila potravinami z „lokální maloprodukce“, už jen proto, že ta lokální maloprodukce leckde vůbec ani neexistuje (viz můj výčet „fakrmářských produktů“ nabízených na našem okresním „farmářském trhu“).

↪ 30 Ala: asi půl hodiny jsem marně hledala v archivu ČT jeden díl Objektivu, který jsem viděla v posledních 2 měsících. Byl ze Španělska nebo Portugalska o oblasti zaměřené na pěstování zeleniny bez zeminy, v kontejnerech napojených na výživu. Asi tři díly nejsou v archivu k dispozici :-),
Myslím, že takhle pěstovaná zelenina se výrazně liší od místní.
Co se sezony týká, roky nakupuju na trhu od stejných zemědělců a vím, že mají vytápěný skleník na výsev a předpěstování a foliovníky na výsadbu, které v slunné dny odkrývají. To aby měli co prodávat, než začne naplno sezona polní produkce.

↪ 33 Vanda: Takže ten podstatný rozdíl je ve způsobu pěstování? To je nějak masově rozšířené to hydroponické pěstování? Jde to nějak poznat na té zelenině, jestli byla vypěstovaná hydroponicky nebo v zemi?

↪ 31 Ala: objektivně to prokázáno nemám, ale přijde mi to logické – když nakoupím okurky přímo od pěstitele, tak vím přesně, z jakého statku jsou. Zkuste si tohle zjistit u okurky, která cestou od pěstitele k vám prošla přes velkoobchod…

Argument, že v současné době to bohužel není možné, aby všichni kupovali od takových lokálních malopěstitelů beru, sám dobře vím, že to tak je. Ale to není důvod, abychom se nesnažili takto nakupovat co nejvíc to jde – jinak takoví pěstitelné přibývat nebudou a naše možnosti v tomto směru se rozšiřovat nebudou.

↪ 35 Kytka: Já se o to taky snažím, ale musím tedy říct, že kdybych nakoupila zeleninu a ovoce třeba výhradně někde na trhu, tak si stejně nebudu u každého druhu pamatovat, od koho je. Podle mě to není v lidských silách. Jedině že bych všechno brala z jednoho zdroje.
Jinak mě šlo hlavně o to, že to nijak nesouvisí s nákazou ze španělských okurek. Protože když se stejným svinstvem nakazím z okurky „lokální sezónní“, tak mi bude úplně prd platné, že budu přesně vědět, z jakýho statku byla, leda že si to tam pak budu moct (pokud to přežiju) jít osobně se svým osobním farmářem vyřídit.

Lokální je pro mě více důležité než bio. Ovšem pod pojem lokální musím velkou část roku zkrátka zahrnout: Česká republika. Snažím se jíst hodně ovoce a zeleniny, ale taky mi všechno nechutná (proto nejsem typ pro bedýnky, kde se může objevit např. hlávkový salát – ten si občas koupím a pak se ho statečně s olivovým olejem a balkánským sýrem snažím sníst).

Co jíte v zimě? Kromě jablek, cibule, brambor  – jaké druhy ovoce (to ovoce je asi důležitější) a zeleniny lze skladovat i přes zimu? Díky bohu, že dorazily jahody – já už totiž ta jablka po zimě nemůžu vidět.

↪ 35 Kytka: Jo a ještě k té rychlé lokalizaci původu nákazy. Připadá mi, že právě v tomhle současném případě to bylo lokalizováno dost rychle (pokud to teda opravdu jsou ty okurky, já myslim že jo). Protože i když já jako spotřebitel nevím, odkud přesně je okurka, kterou jsem si dneska koupila v Tescu, tak pro tu lokalizaci mi to přijde nepodstatné. Předpokládám, že to probíhá tak, že všichni lidi, kteří mají problém, vyjmenují všechny potraviny, které snědli, a kde je koupili, a pak se udělá průnik těch množin, a pokud jeho obsahem je „okurka koupená dneska ráno v Tescu“, tak je jedno, že spotřebitel nezná přesné místo původu, protože to jde velice jednoduše zjistit právě z toho Tesca. Může to být naopak jednodušší, než když mi 50 lidí řekne „okurka koupená dneska ráno u nějakýho stánku v holešovický tržnici“, protože tam těch stánků s okurkou je víc.

↪ 37 Krtek a Nikie: S ovocem přes zimu v Česku moc na výběr není, kromě jablek už jen hrušky, zbytek leda tak usušit. U zeleniny je ten výběr větší, např. mrkev, petržel, cibule, česnek, pórek, celer, křen … a pak naložit zelí.

↪ 31 Ala: Alo, to je naprosto evidentní, že k ideálu, totiž lokálním potravinám nedojde. Bude už k nim směřovat jen určitá ne příliš veliká skupina lidí, protože základ pro to, aby fungovala lokální produkce je „invence“. A teď má většina lidí pocit, že na vše mají právo. Bez vlastního přičinění, zvláště, když ten, kdo to má pro ně udělat je ekonomicky motivovaný. Dej ruce do hlíny, vypěstuj bio-eko zeleninu, nepoužívej sajrajty, starej se o to jak o vlastní, přivez mi to až pod nos, nejlépe 3× týdně, nech to zkontrolovat,aby na tom nebylo nic špatnýho- já budu zatím doma s čistým svědomím, že ti za to dávám něco jiného, dělám to stejně kvalitně, se stejným nasazením, ale v jinéh oboru a ty za to navíc dostáváš dotace. Najdeme ti ekonomickou motivaci a to by v tom byl čert, aby to neklaplo. Ale tak to nefunguje. A nikdy fungovat nebude, protože většina pěstitelů jsou úplně normální lidi, kteří se řadí do stejné skupiny jako ti, kteří chtějí mít blízko tu zdravou bio- zeleninu. Udělat hodně, pohodlně, za hodně peněz, bez rizika. Takže lokální místní potraviny budou vždy jen o malé skupině těch co pěstují s určitým nasazením a mají to v hlavě a těch co spotřebovávají a mají také určité nasazení.

↪ 41 Klára: „Takže lokální místní potraviny budou vždy jen o malé skupině těch co pěstují s určitým nasazením a mají to v hlavě a těch co spotřebovávají a mají také určité nasazení.“

Kláro, 100% souhlas. A proto pro tu velkou skupinu ostatních spotřebitelů zaplaťpámbu za supermarketovou dostupnou velkoprodukci, pokud možno v co nejlepší kvalitě.

↪ 38 Ala: Aha, asi jsem se vyjádřil nepřesně – tohle je jen jedna polovina té lokalizace, jak jsem ji měl na mysli. Výhoda lokální produkce se projeví spíše v té druhé, kdy už hygienici původ nákazy vystopují a je třeba ostatní zboží se stejným původem stáhnout z oběhu a zlikvidovat. Tam mi to u malého pěstitele, který za týden objede tři trhy přijde podstatně snazší a rychlejší. A jako spotřebitel mám v takovém případě možnost říct si: nakupoval jsem na některém z těch třech trhů (ať už si pamatuji, u kterého stánku nebo ne) – pokud ano, okurku radši vyhodím, nebo důkladně umyju a oloupu, pokud ne, okurku můžu sníst a nemusím se bát. V případě velkoprodukce tohle udělat nemůžu, protože jako běžný zákazník nemám šanci původ dohledat ( i když hygienici ji mají), zejména když nemám ani tu bednu s čárovým kódem.

Samozřejmě, pokud jde o jednotlivce, který bude mít tu smůlu, že se nakazí, rozdíl v tom není. Ale z pohledu celé společnosti mi přijde poměrně důležité 1) že takových jedinců bude méně 2) že dopady na ostatní pěstitele stejné zeleniny budou podstatně menší.

Okurková sezóna naeb hubneme rychle do plavek.
(Pokus o černý humor, chtěla jsem jen zlehčit závažnost řešeného).

↪ 12 Ala: Alo, ještě vám přidávám online vyhledávání, můžete vyhledávat jen podle jednoho pole, tudíž stačí zadat město ve vašem okolí a vyjede vám to všechyn eko-zemědělce certifikované pod AB cert. Kontrolní org. jsou ae u nás tři, ještě bio-kont a kez, nicméně my známe ab cert i její vyhledávání, tak vám to sem házím http://87.234.200.172/…f/Search.xsp

↪ 49 Klára: Kláro, dík, zkusila jsem zadat všechna okolní PSČ v okruhu do 10 kilometrů a nevyhodilo mi to vůbec nic. Hlásí mi to nějakou německou hlášku Ihre Suche war nicht erfolgreich. Bitte überprüfen Sie Ihre Eingabe. Sollten Sie weiterhin kein Ergebnis erhalten, wenden Sie sich bitte an uns.

Mě to u nás hodí pět, z toho tři jsme my, protože máme certifikát na tři jazyky :-))) – evidentně tam pod touto kontr. org. nic není- jediná rada- zvětšovat okruh :-)

↪ 44 Kytka: „Samozřejmě, pokud jde o jednotlivce, který bude mít tu smůlu, že se nakazí, rozdíl v tom není. Ale z pohledu celé společnosti mi přijde poměrně důležité 1) že takových jedinců bude méně 2) že dopady na ostatní pěstitele stejné zeleniny budou podstatně menší.“
Omlouvám se, že s tím pořád otravuju, ale mě na té argumentaci stále něco nesedí, takže ještě jedna poznámka. Podle mě, aby to mělo takovýto celospolečenský pozitivní efekt (v nějaké výraznější míře), tak ten se může projevit až v okamžiku, kdy se většina obyvatel živí tou lokální maloprodukcí (takže případná nákaza je taky jen lokální a týká se malého počtu lidí), což jsme se myslím shodli, že je zcela nereálné. Proto v situaci, kdy většina obyvatel se živí (a bude živit) supermarketovou velkoprodukcí, je podle mě z celospolečenského hlediska rozumnější upozornit na možné riziko, připomenout nutnost mytí zeleniny (tady bych nesouhlasila s vaším „pokud ano, okurku radši vyhodím, nebo důkladně umyju a oloupu, pokud ne, okurku můžu sníst a nemusím se bát“, protože nakažená může být i okurka od jiného producenta), kontrolovat a zjištěné nevhodné potraviny stahovat z prodeje. Nikoli vzbuzovat ve spotřebitelích dojem, že se můžou nějaké nákaze vyhnout kupováním lokálních-sezónních atd.

↪ 53 pan Cuketka: Já zs koukala, že v Bille máme okurky najednou rumunské, cukety zůstávají nadále španělské:)

Upřímně řečeno, nejvíc mě rozesmálo doporučení zeleninu před konzumací důkladně umýt. Pokud mi někdo dokáže, že omytí studenou vodou sníží množství bakterií na ní ulpívající, smát se přestanu:-) Čímž nechci naznačit, že zelenina by se umývat neměla. Jen se mi z tohoto prohlášení vtíral pocit, že umytím je vše OK. Pak by nějaká méně mikrobiologicky vzdělaná babička potenciálně rizikovou okurku umyla s tím, že nákaza nehrozí. Teda kdyby to okurky teoreticky byly.

↪ 34 Ala: nevím. když znám farmáře, tak vím. v márketech nevím jak je rozlišit.

↪ 37 Krtek a Nikie: jabka, jabka a jabka z naší zahrady a taky už je nemůžu ani vidět! Zelí na všechny způsoby, dýně, cukety a kedlubny. Jablečné pyré, zavařené broskve a meruňky, zmrazený rybíz všech barev a jostu a srstky a byliny a všechno co jsem měla čas do mrazáku narvat. A kupované mandarinky a banány v malé míře, nemůžu si pomoct:-)

↪ 55 Ala: Já jsem přesvědčen o tom, že když se budeme snažit ji podporovat (teda aktivně vyhledávat a preferovat při nákupech), bude té lokální maloprodukce víc a časem by mohla znovu pokrýt podstatně větší část spotřeby, než teď. Všechna to určitě nebude, takový idealista nejsem (a občas si také rád dám pro zpestření trochu exotického ovoce nebo zeleniny), ale tolik, aby to mělo zmiňovaný význam, to si představit umím.

Dneska jsem například byl v Hostíně pro chřest – stačil rok a jsou lépe připraveni na prodej zájemcům, kteří se zastaví přímu u nich, mají pro tento prodej širší sortiment, vyvěšený přehledný ceník, atd.

Opakuji že rozhodně netvrdím, že lokální sezónní produkce je proti takovým věcem imunní. To rozhodně není. Jen se u ní dá na zjištěné problémy pružněji reagovat, pokud nakupuji přímo na statku, můžu se sám podívat, jak to tam vypadá, na trhu si můžu časem vyzkoušet a ověřit určité pěstitele, u kterých potom zůstanu a budu vědět, co mají dobré a co jim nejde a je lepší to koupit u souseda.

A co je nejdůležitější – to lokální sezónní ovoce a zelenina od pěstitelů mi opravdu většinou chutná podstatně víc, než to, které prošlo velkosklady a zákonitě mu to tedy na můj stůl trvalo podstatně déle.

↪ 56 farfalla: Já jsem jako výr koukala na to samé, ale kartonové bedýnky byly fakt popsané rumunsky, že by při tom falšování vypracovali až tak dokonalou strategii? P.S. Cuketa se nejí syrová, ufff.

↪ 61 tineli: nono, znám rodiny, kde cuketama falšují objem okurkového salátu.. nikdy jsme nebyla donucena ochutnat, ale! :-) falšování, nefalšování, jedovaté okurky nebo ne, jsou fakt rychlí.

country life? tam už dávno nenakupuji a to ani nemusí dovážet z německa španělské bio okurky.. je to drahé, ale rozhodně ne kvalitní – na farmářských trzích najdu vyšší kvalitu a ještě za méně peněz, tak bych musel být docela na hlavu lozit do country lifu.. vadí mi i nakupovat od sekty..

Ještě jeden dotaz: Pane Cuketko, Kytko, týká se to poklidné čekání na lokální sezónni okurky z Moravy i momofuku bochánků s bůčkem? Nebo tam je výjimka (španělská okurka) povolena? :-)

↪ 63 obda: No vopravdu, tady mi to leze z gúglu: Carpaccio di zucchine, gustosissime le zucchine crude, ideale per contrastare la cellulite … :-)

↪ 64 okurka: Poslední věta je nádhernou ukázkou otevřeného a nesektářského přístupu :-D

Jinak taky nechápu, co může být BIO na okurce, dovezené do Čech přes Německo ze Španělska. To raději českou farmářskou…

↪ 60 Kytka: dnes v 8.00 byl na trhu dědeček, stálý prodejce,u bedny s jahodama měl cedulku: trháno dnes v 5.00
To se mi moc líbí.

↪ 67 Malatí: To je úplně jednoduché: Bio certifikace znamená, že ta okurka byla pěstována bez použití některých chemikálií (umělých hnojiv, pesticidů, herbicidů atd.) a některých zemědělských postupů a na pozemku, kde tyto přípravky nepoužívají už nějakou dobu (které konkrétní přípravky to jsou a jaká je to doba by se dalo dohledat v manuálech pro biozemědělce). O tom, jak daleko se může nebo nemůže vozit v podmínkách pro udělení certifikace nic není, takže taková cesta nebrání tomu, aby ta okurka byla bio. Nechtějme po bio certifikaci, aby nám zaručila něco víc, než co má ve svých předpisech, to by byl přece nesmysl.

Jiná věc samozřejmě je, jestli je to ekologické (jsem přesvědčen že není) a jestli by nebylo lepší si koupit českou od místního pěstitele bez biocertifikace (tu bych já koupil také radši).

↪ 68 Vanda: jj, přesně takhle nakupuji nejraději (pokud se té ceduli dá věřit, rád vám věřím, že v tomto případě ano).

↪ 67 Malatí: souhlasím Malatí s Kytkou, Bio je vyloženě otázka pěstování, dovoz, prodej atd. už je otázka ekologická a enviromentální a není od věci jí spojovat – nebo já to tak vidím- se zákazníkem. Bio vám jako zákazníkovi dává- podle mě spíš mělo by dávat- jakousi jistotu, že kupujete bez chemie. To, jestli koupíte bio ze Španělska např. to už je otázka vaší volby a vašeho přístupu. Jednoznačně jsem pro to, to koupit raději konvenční od zemědělce z vedlejší vesnice než bio z jižní Itálie. Bez chemie od souseda nejlépe :-))

↪ 69 Kytka:

↪ 71 Klára:

Přesně tak, já měla na mysli „co je na ní BIO“ nikoliv ve slova smyslu omezeném požadavky certifikátu, ale spíše ve smyslu, jak člověk toto slovo pochopí zdravým selským rozumem…

↪ 68 Vanda: mě se zase líbí, když jsou jahody krásně červené, sladké a nerozblemtané. To poznám po zraku a po otestování, podle nápisu na cedulce určitě ne.

↪ 67 Malatí: Tím jstě chtěl naznačit, že na sektářství je něco špatného? Tak to jsme ve shodě.

↪ 73 okurka: však jasně, a musí vonět! Ta cedulka je jen bonus. Reagovala jsem na komentář od tom jak dlouho cestuje ovozel po skladech.

Ten dědoušek s cedulkama je vůbec super, loni měl u křenu cedulku „večer jsem ho vyrval“ a u brambor mívá „ráno nakopané“. Na trhu je dřív než já otvírám krám a před obědem má prodáno. A na podzim dělá skvělý mošt.

↪ 57 Ala: Že by mediální ovozelová kachna? Nebo někdo bio-pohnojil nevykvašeným slepičákem? :-))

↪ 72 Malatí: Jasně, bohužel je to poměrně časté, že bio je chápáno daleko šířeji, než jak je vlastně toto označení svými pravidly vymezeno.

Dochází pak často ke dvěma „extrémům“: 1) nadšenec připisuje bioproduktům vlastnosti, které tyto vůbec nemusí mít a v dobré víře při jejich propagaci hlásá bludy. A 2)věčný skeptik dokazuje, že bio je nálepka úplně nanic, když se u bioproduktů nedá spolehnout na …, přičemž jde o něco, co opět bioprodukty podle pravidel nijak nemusí splňovat.

Oba tyto případy mi přijdou hloupé a zbytečné.

To, že v pravidlech není nic o vzdálenosti, na kterou se produkty mají vozit, mi přijde dobré z několika důvodů:

  • u každého produktu mi přijatelná vzdálenost přijde jiná – třeba u jablek mi transport přes celou Evropu nebo v horším případě přes půl zeměkoule vadí hodně, u koření a podobných věcí, která se používají v malých množstvích a u nás se pěstovat nedají mi tento transport zdaleka nevadí tolik.
  • je to informace, kterou stejně spotřebitel musí podle jiných předpisů dostat a je dostatečně jednoduchá na to, aby si většina zákazníků dokázala uvědomit, jak je daná země původu zhruba daleko. Že to mnohé z nich nezajímá je škoda, ale raději bych to řešil osvětou, než zákazem. Narozdíl od například hnojiv, ve kterých se jen tak někdo nevyzná a uvádět se nemusí, takže u nich mi zjednodušení situace certifikací přijde podstatně důležitější.

↪ 75 Vanda: „cestovat po skladech“, pokud jsou správně provedené může mnoho druhů zeleniny a ovoce relativně dlouho bez významěnjší ztráty na kvalitě.. krásně to jde vidět na nákupech v některých západních zemích i v hypermarketech, kdy i v zimě je zboží mnohem lepší než to české v létě.. problém českých hypermarketů je hlavně v tom, že ta zelenina tu chuť ani nikdy neměla, ne to, že ji ztratila skladováním (je to případ od případu i to skladování může uškodit, ale není to ten hlavní problém u většiny položek)

„Budeme usilovat o kompenzace, o tom není sporu. Nevylučujeme ani právní kroky proti úřadům v Hamburku. Od začátku bylo jasné, že Španělsko nemůže být výchozím bodem šíření infekce,“ řekl španělský vicepremiér Alfredo Pérez Rubalcaba v narážce na fakt, že s informací o závadnosti okurek přišel hamburský Senát, tedy vláda spolkové země Hamburk.

V Hamburku se minulý týden našly bakterie EHEC na okurkách ze Španělska. Další testy však v úterý prokázaly, že nešlo o kmen vyvolávající epidemii.

Španělské zemědělské svazy vyčíslily ztráty na 200 miliónů eur (přes pět miliard korun) za týden. (novinky)

No pálka je to dosti velká, pokud je založená na reálných číslech. Je zajímavé, že bez důkazů se obvinilo z nákazy právě Španělsko a i kdyby oprávněně, že nákaza takového rozsahu přichází zrovna v době, kdy vrcholí tření USA / dolar vs EU / euro a zrovna Španělsko je právě v centru dění. Jako na zavolanou přichází Španělsku taková rána. To by někdo mohl mít velký zájem na tom Španělsku v problémech pomoci ještě nížeji. A ten někdo již mnohokrát dokázal, že je schopen opravdu všeho.

↪ 74 okurka: Tín naznačuji, že „normální“ názor může být mnohem sektářštější, než ten „sektářský“, větu "u nevěřících psů nakupovat nebudeme " jsem od Adventistů v životě neslyšela. Panu Cuketkovi sorry za OT.

↪ 68 Vanda: Jaký dědeček na jakém trhu??? Chci ho!!!

↪ 80 okurka: určitě to bude ještě zajímavé, na obsahu mého komentáře se toho moc nemění, bez ohledu na to, kdo nakonec schytá černého petra. globální „food system“ (kterého jsou šp. okurky součástí) takhle jen ukázal svoji zranitelnost a jednu z nevýhod. pro veřejnost dobrý impulz k tomu, zajímat se, odkud se vlastně potraviny v jejich nákupním košíku berou (v tomhle případě z intenzivních skleníků z hydroponií a provozu závislém na práci imigrantů)

každopádně vůbec teď nezávidím německým hygienikům, kteří po zdroji pátrají. co je větší zlo – pro veřejnost, nenajít viníka, nebo pro konkrétní zdroj , ukázat na ně prstem? o nervy ;)

Každopádně doufám že se to nakonec zjistí co tu nákazu způsobilo. Ono se klidně může ukázat, že to s tím globálním food systémem ani vůbec nemusí souviset. Může být nakažená třeba voda nebo něco jiného?

↪ 84 Ala: To je IMHO jedno, jestli tato konkrétní nákaza s těmi potravinami voženými přes půl Evropy souvisí nebo ne. Slabiny tohoto systému to podle mě ukázalo tak jako tak. Viz. výše, nechci se opakovat.

↪ 83 pan Cuketka: Nechci rýpat, ale ti imigranti tu zemědělskou práci dělají skoro všude na světě, i u nás (např. Hostín a chřest ze známějších případů).

↪ 86 Zajoch: a to dělá aféru v Hostíně méně problematickou? ;) neříkám, že jiné způsoby produkce jsou z toho (závislosti na superlevné práci imigrantů) úplně venku, ale bez těch utečenců ty levné okurky a rajčata v tak velkém měřítku, na tak velkou vzdálenost a za takovou cenu prostě neuděláte (teda do té doby, než jim ty hydroponie budou obsluhovat roboti a než nám ribeye neporostou na petriho misce;).

↪ 79 okurka: já to cestováni po skladech chápu hlavně ve smyslu „nevím jak dlouho, ale vím z jaké dálky“, a mnohem víc mě baví nakoupit místní produkt. Samozřejmě už se tady zmiňovaly produkty, u kterých je vysoká tolerance délky cesty, koření a tropické plodiny. Ale u mě jsou místní sezónní produkty na 80% potřebnosti, ten zbytek je mlsnost a pokušení.
Ale souhlasím, obecně je správně převezené a dobře skladované zboží popelkou na našem trhu. Pracuji s kytkama, a i tady, co dovozce, to jiná kvalita. Přechladit cestou nebo špatně uskladnit se dřív dělo často.

↪ 81 Malatí: no jasně, toho by chtěl každej poblíž! Brno, Královo Pole, v aleji na Husitské :-)

↪ 87 pan Cuketka: gró všeho je, že jsme nenažraní a rozmlsaní. V dětství jsme měli okurky když rostly dědovi na zahradě a nebo když je máma nastrouhala a zmrazila. Musíme mít mimosezóní potraviny v tak hojné míře, aby následně vznikala poptávka vedoucí k nízké ceně vedoucí k nižší kvalitě?

Trochu odbočím: Kdysi jsem potkala korpulentní dámu, živící se v oboru zdravého životního stylu. Na mé netaktní otázky ve zkratce řekla:
Štastný kdo rozumí tomu odkud pochází a vnímá své kořeny. Jí to co jeho předci, na jaře všechno co je křehké a zelené, v létě co sklidili, na podzim co uskladnili, v zimě to naložené a co za rok vykrmili. Z dostupného jí na co má chuť a netrápí se jak vypadá. :-))) Byla to šťastná žena

↪ 90 Nifroc: Vysmívat se někomu kvůli jeho přezdívce a avataru, to je něco, co se tu nikdy nepěstovalo a je to myslím dobře. Vosa na jazyku je vtipná, ale váš odkaz mi v kontextu vtipný nepřijde.

↪ 91 Kytka: Zaměňujete příčinu a důsledek. Mě zaujala ta podrážděná reakce na víceméně trefnou poznámku ohledně CL výše, ty dvě indicie (nick a avatar) mě jen navedly k pochopení (?) jejích důvodů. Ale možná se mýlím…

Nezaměňuji, tu předchozí diskusi jsem četl. Sám také nemám sekty rád a kdyby mě v obchodech CL někdo začal přesvědčovat, ať se k nim přidám, už bych tam nešel. Nic takového se mi tam ale nikdy nestalo.

↪ 90 Nifroc: Díky za tip na povedený článek a vtipný blog, takových je jako šafránu. Myslím si ale, že link v souvislosti s vaším komentářem na stránky pana Cuketky rozhodně nepatří.

Jinak by možná bylo zajímavé téma zjistit, jak dalece je člověk ochotný nakupovat od někoho, s jehož názory či životním stylem se neztotožňuje či dokonce nesouhlasí…

Jen dotaz: co tady všichni máte proti Adventistům? Je to poměrně neškodná, MV registrovaná církev, nevím, čím by (kromě obchodů se zdravou výživou) vřejnosti nějak škodili.

Ač byla kauza okurek dobrou záminkou zamyslet se nad problematikou globální-lokální a bio-nebio, její průběh a výsledek(?) odkazují k dalším otázkám. Například jak slepě a snadno věříme informacím vypouštěných masmédii, jak jednoduše jsme tedy manipulovatelní (viz diskuze). Ne, že bych byl vyjímkou, ale už delší dobu se alespoň snažím být obezřetnějším. Ač si o ovozel globálním obchodu nemyslím nic hezkého a jeho produkty téměř nikdy nekupuji, ukazuje se (snad, možná, na jak dlouho?), že původcem nákazy byl domácí pěstitel klíčků a cesta k jeho vypátrání byla těžká, vyčerpávající a rovněž histerická.
Ač si uvědomuji, že tento prostor je foodblog, mají na něm tedy okurky přednost, je dobré si uvědomit, že problém výroby a dovozu se netýká pouze potravin. Každý z nás (čest vyjímkám) vlastní mnoho věcí, vyrobených ve velmi nefér podmínkách.....

Co vy na to?

nepovinný, ale díky němu máte obrázek (jak?)