Útok na Artyčok ;)

Dnes jsem provedl frontální útok na artyčok! Několikrát už jsem tuhle záhadnou plodnu ochutnal (mňam), nikdy jsem však nenašel dostatek odvahy strčit si ten ošklivý bodlák v obchodě do košíku a proměnit ho v něco jedlého ;o)

Dnes se mi to povedlo u pár kousků velmi dobře, ovšem s notnou dopomocí detailního návodu v Italské kuchařce od Marcelly Hazan. Původně jsem pro Vás chtěl připravit podrobný obrázkový návod, ale chce to ještě trošku vyladit, takže dnes uvidíte jen takové malé fotopreview.

S artyčokem je docela „drbačka“, ale výsledek stojí zato ;) Na titulce vidíte artyčok, tak jak ho koupíte v obchodě. Na druhém obrázku pak již hotový a nachystaný kousek vhodný k základní tepelné úpravě.

Pokud si chete přečíst o artyčoku něco více, doporučuji stránky California Artichoke Advisory Board (v inglyš) – plno článků, detailů a super obrázků!

Reklama

Komentáře

Dnes som v Delvite videla par zufalych artycokov, ale vzhladom na pomer cena/ kvalita som ich nechala lezat v regale. Mate niekto skusenosti s nakupovanim tejto zeleniny v PHA? Kedy je ich sezona?“ Klasickou italskou kuchyni“ od M. Hazan sice mam, ale odvahu do experimentovania s cerstvymi artycokmi este nie:-(

Sezóna artyčoky je myslím přes celý rok, tady v tomhle článku píšou že někde jsou i dvě sklizně za sezónu – záleží tedy na oblasti.

Já koupil artyčoky v kerfůru, tak kvalita na fotce není úplně optimální, byla taky označena jako II.jakost – cena cca 40,- Kč Jinak souhlas, kvalita prodeje zeleniny v Delvitě (konkrétně ta na červenym vrchu) stojí dle mého skromného názoru za prt (neuspořádanost, válej se jim tam odpadky, chybějící cenovky, seschlé věci atp…. :(

Doporučuji koupit si klidně jeden pro zábavu a pohrát si s ním ;)))

Připomínám, že artyčok je vyhledávaným afrodiziakem, chrání játra a napomáhá odbourávat alkohol. Vskutku praktická plodina!

A jak to chutná? Třeba jako brokolice? Nebo chřest?
Zatím nemám odvahu:-)
Příšerné odd. ovoce a zeleniny je u nás v Albertovi (Modřany), co se tady prodává a vydává za 1. jakost, z toho je mi nanic:-( Zato Delvita a Billa jsou tady docela v pohodě, ale to by se jeden, jedna zbláznili kdyby měli pobíhat pro jiný druh potraviny jinam, pro pečivo do Billy, pro zeleninu do Delvity, pro ….
Je to prostě o lidech, jak zákaznících, kteří to přejdou a jen si nadávají pro sebe (často i můj případ), tak o prodejcích, ti se zase nestydí použít různých podlostí, aby prodali často hrůzné zboží:-)

Dášo artyčok má zvláští, pro někoho možná nevýraznou chuť. Možná jako ten chřest, ale trošku do kysela.

ad zelenina: jojo, ach ta a úroveň prodeje v Česku. Např. v naší Delvitě za vším stojí skladba zákazníků. Nechci nikoho urážet, ale věkový průměr zákazníků v prodejně je snad přes 60let, + sídliště v okolí => odpovídající skladba nákupu. Myslím, že kdyby někde poblíž červeného vrchu postavili nějaký ten Lidl, byl by hned pokoj… ;) U delvity mám pocit, že čím je prodejna více v centru tím lépe. Úplně nejlíp jsou na tom s novým typem prodejen City, ty jsou téměř vždy na jedničku.

City? Neznám…popátrám:-)
Uááá, 60 mi teda není a pevně doufám, že radši budu v důchodu jíst kvalitně a málo, než bych se prala o kus levnějšího ksindlu, že neztratím paměť a budu vědět, že když je tady něco levného, tak je něco za něco a většinou je to na úkor kvality. Mňo, ale neříkej hop dokud…
Ono jako někdy ty důchodce chápu:-( Důchodci tady (neříkám že všichni, ale výjimky existují) to mají docela těžké. ňada jich musí podporovat děti a vnuky, důchody jsou „úžasný“, no už mlčím:-)

Zdravíčko, zajímalo by mě, jestli se někde v Praze dají sehnat mrňavý artyčoky? Jedli jsme je ve Španělsku, uvařený – mňam mňam – měly průměř ale jen asi 3cm a na výšku tak 5. Jenže tady jsem našla akorát v Carrefouru jeden gigantickej artyčok za 60Kč a vůbec se mi ho nepovedlo uvařit – chutnal akorát našemu psovi :D

Zatím jsem je neviděl, ale budou podle mně ještě dražší než normální artyčok, jedná se totiž o mladá poupata artyčoků. nemusejí se loupat a jedlé jsou i mladé lístečky.

Mohlo se taky jedna už o vyloupaná artyčoková srdíčka (viz druhů muj obrzek), která jsou úplně zbavená listů a je tam jenom ta šťavnatá část (v prodeji v nakládaných skleničkách, cena od 80,- Kč)

Jinak zapomněl jsem upřesnit, že na artyčoku jsou jedlé části – část stonku cca 2,5 cm, potom dužnaté srdíčko zbavené chloupků a potom na každém lístku kousínek dužiny při jeho bazi. Mně osobně vyhovují právě ty větší artyčoky protože se lépe kuchají a není to taková mikroskopická práce ;)

Artyčok je zkrátka věda, určitě chystám větší článek s podorbným návodem. Vyrobím i průřez s popiskami!

Děkuju za rozsáhlou odpověď, zkusím se podívat v nějakých obchodech, ale u nás se toho teda moc nesežene :( Cena mi zas tak nevadí, ale u toho z Carrefouru jsem byla šokovaná, co mi z něj zbylo :)

není zač ;)

jojo, z velkého drahého artyčoku zůstane jen malinkatá sranda ;) doporučuji zkusit makro a fruit de france

Muj pritel je z Libanonu a artycoky si davame hodne casto jako „predkrm“. Dukladne omyjeme a vlozime je do hrnce s vodou nechame je cca 45 – 60min varit zalezi na velikosti. K tomu si udelame, zkusim to nazvat „omackou“: 3 strouzky cesneku rozmackat do misticky, zalijeme octem cca 1dcl a osolime dle chuti.
Po uvareni vyjmeme artycoky a nechame okapat. Pote je po listku loupame a okusujeme spodni casti, ktere namacime prave do te „omacky“ a nejvice se tesime samozrejme na prostredek, coz je NEJlepsi cast z celeho plodu.

Sezona artycoku je tak brezen/duben, teda alespon ve Spanelsku jsou v tuhle dobu uplne vsude a nejlevnejsi…z Cech si na ne ani nevzpominam, pokud byly, tak asi nechutne drahy a v ubohym stavu. V Italii ho davaj taky na pizzu, pizza 4 rocni obdobi bez nej neni ono. Pouzivaj nakladanej a cena v Cechach a Italii nebyla myslim tak rozdilna

↪ 12 Andulka: Také mám nejradši artyčoky vcelku uvařené, vařím je tak 20 – 30 min. A pak trhám lístky a namáčím do rozpuštěného másla se solí a citronovou šťávou :) Před dvěma týdny jsem si užila takovýchto artyčokových orgií, neb mi byly přivezeny krásně čerstvé z Itálie.
A letos je hodlám pokořit zahradnicky – už na okně piplám 6 sazenic, zatím se tváří velmi nadějně. Měly by zaplodit už letos, pak musím doufat, že mi přežijí první zimu. Od druhého roku jsou už i v ČR plně zimovzdorné a bude se baštit každoročně :)

Komentáře jsou uzavřeny.