Právě doslova ujíždím na krevetových chipsech dovezených loni z Vietnamu – myslím, že se ale dají koupit i u nás – jsou mastné, smrdí mi celý byt, je to děsně nezdravé…ale hm… Najde se někdo, kdo mi, dostatečně fundovaně, dokáže popsat, proč se po vhození do horkého oleje ty maličké bílé a pevné penízky promění ve velké obláčky? :) Je to jako Popcorn? A proč se to děje u popcornu? A nestačilo by ty chipsy vystavit dostatečnému horku, například v mikrovlnce, aby vyskočily obláčky – stejně jako u popcornu? Omlouvám se za možná hloupý dotaz, ale určitě nejsem sama, komu to vrtá hlavou :)
Krevetové chipsy, popcorn aj. RSS
-
1.
-
2.
U popcornu je to mám dojem prostě strukturou, která pravděpodobně droboučké kapsičky se vzduchem nebo jiným plynem (možná tekutinou), horkem se plyn začne rozpínat (nebo tekutina vypaří a začne se rozpínat), až kukuřice pukne a nafoukne se. Stejně funguje sníh z bílků v soufflé a jiném pečivu. S těmi chipsy to imho bude podobné. V mikrovlnce to zkuste, jestli je máte doma, to bude nejjednodušší ( stačí tam dát jeden dva a uvidíte)
-
S tou mikrovlnkou na krevetove chipsy to byl takovy ciste akademicky dotaz!!!! Nicméně – zkusila jsem to a funguje to…no vlastně mě to zklamalo, doufala jsem, že je v tom víc tajemna, než v popcornu :) I když chuť je o něco horší než u těch fritovaných. Přesto – pokud se najde někdo, kdo to zodpoví opravdu fundovaně – tj nejlépe chemicky, sem s tím!
-
4.
3: Chemicky těžko, když je to spíše fyzikální proces. Kytka to popsal v podstatě správně. Funguje to jako např. polyurethanová pěna, s tím rozdílem, že hmota je rozpínána hnacím plynem při atmosférickém tlaku a pokojové teplotě.
-
5.
Odpoved neni skryta v zakonech chemickych, ale termodynamickych. Pro idealni plyny je to Gay-Lussacův zákon. Vzhledem k pritomnosti vody je zapotrebi tuto take zapocist, takze mame i rovnici Clausiusovu-Clapeyronovu. Oboji 19. stoleti. Ani u jednoho z objevitelu se mi nepodarilo najit, ze by se nechali pri svem badani inspirovat popkornem.
-
A jelikoz jsem dostal od velmistra cuketky za usi, ze jsem tomu moc nepomohl, tak vyse zminene vztahy trosku rozepisu. Plyn se pri zahrivani rozpina, ale pouze primo umerne teplote, tj. pri dvojnasobne teplote dvojnasobny objem. Pricemz bezne v kuchyni ani tu dvojnasobnou teplotu nedosahneme (musime pocitat v termodynamicke stupnici, tj. Kelvinech. Dvojnasobna teplota proti pokojove je 323 C). Takze tohle samo o sobe nepomuze. Nastesti mame vsude vodu, ktera se pri zahrati zacne vyparovat. Cimz pomaha rozpinajicimu se plynu. Jak moc se ji vypari zavisi na spouste okolnosti, ale pro popkorn muzeme rici, ze za nafouknuti muze voda v obilce.
Pro uplnost dodam, ze prasky do peciva funguji uz castecne na chemickem principu. Latka za normalnich okolnosti sypka se vlivem tepla zacne rozkladat a jednou ze vznikajicich slozek je plyn. Napriklad pro ze sody bikarbony (NaHCO3) vznika CO2, za pokojovych podminek a 100% prubehu reakce vznike z 3.8 g sody 1 litr plynu.
-
7.
v MW jsem je zkoušela, bylo mi žešeno, že chutnají jinak, pálivě, ale sama jsem ty z MW neochutnala, vypadaly mírně jinak, menší, méně nadýchané
-
Souhlas, z MW chutnaji divne, ono kdyz ma byt neco smazene, tak to bez toho tuku chutna holt trochu hur :/ Skoda… A diky za upresnujici poznamky, jasne, fyzikalni proces – pokrocila hodina udelala svoje :)
Co vy na to?
Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.
