10 věcí, které mě v restauraci naštvou... RSS

Já slečně rozumím. Vážně nejde uspokojit všechny a naše stížnosti jsou většinou malicherné. Tak nějak tuším, že po celém dni na place, bych na dotaz „Proč jsou klíče od záchodu na baru?“ majzla hosta gelovým drápem a zařvala „A proč ne!?“
Personál dělá pro peníze a jen do výše svého platu.
A ruku na srdce, my hosti býváme taky protivní :-)

Klidně WC zamykejte. Pokud ale jsou zamčené jen dámské záchody, pak asi něco v pořádku není. Na kouření mám jiný názor a i statistiky jasně prokazují vyšší tržby nekuřáckých restaurací. A ten smrad mi vadí a do zakouřené restaurace své peníze utratit nepůjdu. Jinak v restauraci jste tým, nikoli kuchaři a servírky. Tím chci říct, že pokud host řeší problém, tak těžko vlítne do kuchyně. To je úděl těch, kdo jednají s klienty. Omluva stylem „kuchařovi se to dnes nepovedlo“ je alibismus! A image personálu? To je starost majitele. Něco jiného lze tolerovat v zahulené „čtyřce“ a jiné to bude v restauraci na úrovni…

Slečna přece nikde nenapsala, že řešení problému s jídlem není její práce. Jen není v pořádku, když místo žádosti o nápravu vás host seřve jak malé dítě, které rozbilo vázu po babičce.
Co se kouření týče, pokud se nezmění legislativa je toto rozhodnutí pouze na majiteli podniku. Nikoliv personálu.

↪ 32 mpik: Pravda ale je, ze zensky se na verejnych zachodkach umeji chovat jako takova cunata, ze se tomu az tak nedivim. Nekdy opravdu nechapu, co jsou panicky v apartnich obleckach schopne po sobe v kabince zanechat. Tim samozrejme nechci rict, ze to delaji vsechny, ale narazim na to docela casto. Co jsem se tak bavila s pritelem, tak u panu se to tak casto nedeje. Asi je to tim, ze s vykonanim potreby maji mene prace.

„kuraci, protoze oceni, ze jim zustalo aspon nejake mistecko, kde si zakourit muzou, dat si k tomu kafe nebo caj, ci pivo a nikdo je tam neobtezuje tim, ze kouri“

proboha, vždycky když čtu o té hrozné diskriminaci kuřáků…jak, zůstalo nějaké místečko?! Kolik podniků v ČR je kuřáckých a kolik nekuřáckých??!

Spolehlivě mě odradí nepříjemná/líná obsluha, i kdyby bylo jídlo sebelepší tak už mě tam nikdo znovu neuvidí.. couvert no comment, naposled nám ho naúčtovali v pizzerii, 40,– na osobu, platili jsme 160,–! za to, že nám donesli pár krajíčků pizza chleba a máslo. no, naše blbost, že nás to nenapadlo, jsme zvyklí z „vesnice“, že nosí chlebík jak ochutnávku zdarma. případně něco řeknou o tom, že se to platí..

No a já jsem chtěla napsat, že mi vadí spousta věcí, ale nejhorší ze všeho je obsluha, na kterou musíte mávat volat, prosit…dokonce opustit stůl ( když se tak asi 10 – 15 min. od příchodu stále nic neděje) a jít se zeptat – prosím, prosím, mohli bysme si objednat (mohli bysme ještě vodu, vidličku, nedej bože zaplatit)? Jen za poslední měsíc se mi to stalo několikrát. Ale teď už vím, že za to nemůže obsluha, za to můžeme my zákazníci, co do restaurací vůbec chodíme:))))

Co se týká kouření, tak to rozhodně nevnímám jako chybu restaurace, ale jako jednu z nabízených služeb. Pokud je někdo nekuřák a jde do kuřácké restaurace (a následně si stěžuje, jakou strašlivou utrpěl újmu), tak je prostě a jednoduše hloupý on, nikoliv restaurace nebo samotné kouření. Na ostravský stadion taky nelezu s šálou Sparta Praha, abych si pak stěžoval, jak jsem diskriminovn banickými fanoušky a že by se Baník měl zakázat, aby sparťané mohli vlézt na jakýkoliv stadion, na jaký se jim zachce.

Kuřácká restaurace je prostě podnik, který není zamířený na určitou skupinu lidí, stejně jako krišnovská restaurace není zaměřená na stejkožrouty. Ber nebo nech být. Nevadí ti žrát zrní? Běž ke krišnovcům. Nevadí ti zahulený luft? Jdi do kuřácké putyky. Vadí ti to? Máš bambilion jiných možností, copak neznáš Scuk? 8^)

Já jsem kuřák dýmky, cigaretový kouř nesnáším, když jdu do restaurace, tak v 99 % případů do nekuřácké a nějak pořád nemůžu pochopit, o co těm antikuřákům jde, když je všude nekuřáckých podniků neúrekom (a pořád přibývají další, i bez nějakých hloupých zákonů).

Asi nemá smysl otevírat zde debatu na téma kouření v restauracích. Je to značně kontroverzní téma a v jakékoli diskusi pod články na toto téma na jiných webech se strhne boj argumentů. Já věřím, že zvítězí trend doby a zákon vše vyřeší. Ve vzájemném vztahu kuřák-nekuřák omezuje druhého jen jeden. BTW: snad nebudeme poslední (http://www.odvykani-koureni.cz/…eni-v-evrope)

↪ 38 Scalex: Prosím, opustil jste někdy hranice velkého města? U nás na vesnici jsou dvě hospody, obě kuřácké, nejbližší nekuřácká je několik kilometrů daleko, pokud chci skočit na jedno, mám jet taxíkem nebo na kole nebo mám stát venku, aby si někdo mohl svobodně dát cigáro?

↪ 38 Scalex: „Vadí ti to? Máš bambilion jiných možností …“ Jo jo, tohle je fakt úplná blbost. To platí možná v Praze, ale v malým městě nebo na vesnici bych chtěla ten bambilión vidět. Někde bejvá problém i vůbec najít aspoň normální hospodu, aby to nebyla herna nebo podobnej pajzl a měli tam třeba aspoň pitomej smažák s hranolkama.

↪ 38 Scalex: mě by zajímalo, kde bydlíte. Ani v Praze není bambilion nekuřáckých hospod, pokud nepočítáte rozdělení na kuřáky / nekuřáky.

↪ 38 Scalex: Děkuji. U mě jste vyhrál cenu nemilitantního nekuřáka. A jako bonus jste vyvětral rozkošné slovo: Bambilión!

↪ 36 Melinda: ↪ 37 irena: a vlastně i všem kteří zmiňují kouření v restauracích
Největší problém je myslím v tom, co s gastronomií provedla jednak doba socialistická a následně 90. léta. Kdysi to bylo pohostinství, hodno svého jména a zájmem restauratéra bylo skutečně příchozího co nejlépe POHOSTIT. Samozřejmě kvůli zisku, ale ten přinesla jen dobře odvedená práce, jen kvůli ní se zákazník vracel a případně přivedl další. Nejsem tak naivní abych si myslela, že tenkrát se nikde nešidilo, ale většinou to vede ke krachu.
Následující období přineslo to, že všechno bylo všech, nic ničí, na všechno normy, aby se náhodou nešidilo. To jaksi zabilo kreativitu, um, a důvod být pohostinným. Úspěch stál a padal s tím kolik vydělá dosazený vedoucí, nikoliv podnik.
Pak přicházejí 90. léta minulého století. Všeobecně rozšířený názor, že pingl si vydělá víc než zámečník vede k tomu, že každý, kdo má nějaké peníze nebo známé nebo jiné cesty si pořizuje hospodu. Vždyť tam se přeci vydělávají prachy! A nastává éra výběrčích. Nic o tom oboru sice nevím, ale uvařit a natočit pivo zvládne přece každý, že? V té době retaurací nebylo nějak moc, a příliv turistů byl obrovský, stačilo otevřít dveře. Na kvalitu nikdo nehleděl, protože úspěch bylo vůbec sehnat volný stůl ( tedy především v některých lokalitách) A tak se začaly restaurace nekontrolovatelně množit.
Další fáze přichází postupně a bohužel ještě úplně neskončila. Restaurací moc a hostů čím dál tím méně. A většinu stále vlastní oni výběrčí. Nezajímá je host, jen vlastní zisk a ten klesá. Pokud o oboru nic nevím, je nejsnadnější cesta snižovat náklady, na personál, na suroviny na provoz celkově a tím jde jakákoliv kvalita přirozeně do kopru.
A tady je základ celého toho marastu. Najmout co nejlevnější pracovní sílu (vždyť musíme šetřit) ať do kuchyně nebo na plac. Proč bych platil číšníka (nebo kuchaře), to zvládne každý a člověk který obor nezná mi tu nebude krást. Jaksi jim uniká, že člověk který je nespokojený s jídlem i obsluhou se většinou už nevrátí. A tak jsou vděčni za Frantu, co si tam zajde vykouřit krabičku startek (protože doma nesmí) dá si k tomu 3 piva a svorně si zanadávají jak je doba zlá.
Všimli jste si někdy, že v těch opravdu kvalitních restauracích často narazíte na majitele ať už na place nebo v kuchyni? Že ho zajímá jestli Vám chutná? Jestli jse vše dostali včas? A že se tam dost často nekouří?
Zatím jsou to vyjímky, ale záleží jen na hostech jestli jich bude víc. Zéleží přece jen na Vás komu dáte své peníze. Jestli jsou špatní, tak tam prostě nechoďte. Pozvěte raději přátele domů, uvařte něco dobrého, kupte dobré víno nebo štěně piva a ještě ušetříte.
Čím déle pracuji v gastru, tím méně chodím do restaurací. Většina jich nestojí za to, abych tam utrácela. A ty které za to stojí si rozhodně nemohu dopřát každý týden, ale o to víc si to potom vychutnávám.
Takže abych to shrnula, jediný kdo zodpovídá za to, jestli odejdete spokojeni je majitel. On vybral personál, on rozhoduje o tom jestli se u něj bude kouřit a jenom on je zodpovědný za to, jestli se vaří z kvalitních surovin nebo z pytlíku. Pokud Vám bude tvrdit, že je to starost kuchaře, zapomíná na to, že ON ho vybral, ONn ho platí a ON rozhoduje o tom jestli zůstane.
Jak už bylo řečeno asi milionkrát, volte nohama. Choďte tam, kde jste spokojeni a nenechávejte svoje vydřené peníze tam, kde Vás to štve. Než ve špatné hospodě je lepší se sejít doma, nebo třeba na zahradě a ještě navíc to stojí méně.

↪ 44 andy.l: taky volím nohama…bohužel zde v Hradci Králové to znamená, že do restaurace nezajdu, jak je rok dlouhý. Dva základní požadavky – dobré jídlo a nekuřácké prostředí – jsou málokde splněny i každý zvlášť, natož společně.

↪ 44 andy.l: Tak váš komentář by měla být povinná četba pro všechny provozovatele restaurací. V reálu to však bohužel nejen na malém městě končí přesně tak, jak popisujete, domácím vařením ze sezónních a kvalitních surovin. Já za poslední tři roky byla v restauraci na jídle jen čtyřikrát a z toho jen jednou jsem byla naprosto spokojená. A to prosím nejsem žádná štěkna či perfekcionistka (na sebe teda jo :-)), ale volit nohama pro mě v současnosti znamená raději připravit chutné a kvalitní jídlo doma. Když navíc ke všem zmíněným nedostatkům připočtu, že v mnohých podnicích nemyslí vůbec na rodiny s dětmi, vyjde mi, že krom občasného piva v horizontu následujících pěti let budu asi stále vařit jen doma. Kupodivu mě tahle možnost nermoutí a než nechávat peníze líným a ignorantským restauratérům, pochutnám si doma, v nekuřáckém prostředí, přívětivém dětem :-)
Ale snad se blýská na lepší časy …

@mpik: jiste, zakon vse vyresi, hlavne, ze se to nebude chtit po nas. Az zakon zakaze konzumovat v restauracich utopence, ptze zapach cibule obtezuje ostatni hosty a ma prokazatelne (pri trose dobre vule se da vedeckou studii prokazat skutecne jakakoliv blbost, od leciveho ucinku bobrich kozek az po globalni oteplovani…) karcinogeni ucinky, tak to bude take v poradku.

Jak tu bylo jiz zmineno – HLASUJTE NOHAMA!

Na vsi, kde travim nemaly podil casu, neni nekuracka restaurace (povazte!) ani jedna! Bozicku. Vsak by take hospodsky byl idiot, kdyby otevrel nekurackou, kdyz v celem okoli jsou asi tri nekuraci, kteri by tam obcas zasli radi na jedno, nechteji smrdet kourem a tato sva prani hospodskemu sdelili. A dokud se z mistnich nekuraku nestane sila alespon zaznamenatelna ve srovnani s kupni silou kuraku, tak se nic nezmeni, ale tak je to – bohuzel – naprosto spravne. Jeho hospoda, jeho strecha, jeho byznys, jeho pravidla. Dokud teda netlucou cernochy… Kdyz vam vadi kour, tak tam proboha nechodte! Utratte svoje zajiste tezce vydelane penize jinde, a dejte to majiteli podniku najevo. Dokud tam pujdete a budete si huhlat pod fousy, nezmeni se naprosto nic. Remcate porad a stejne vzdycky prijdete znovu, co nuti hospodskeho neco menit? Nic. Prisel jste, zaplatil jste, priste zas, pohodicka. A dobre vam tak.

Jsem pomerne militantni nekurak, ale v tomhle mam jasno. Radsi o vikendu na to jedno nepujdu, usetreny peniz utratim behem tydne jinak a jinde, kde me radi uvidi a kde nebudu muset cmuchat kour.

Na zaver muj oblibeny citat: „Proc by proboha porad mel neco resit stat? V cem vam uz kdy stat pomohl? Co dela stat tak kvalitne, ze si prejete, aby delal i dalsi veci?“ A zakona, ktery zakaze koureni v restauracich, a pak treba i tu cibuli, se tohle tyka proste taky. Mate vlastni hlavu a rozum, pouzijte je a utratte svuj cas nekde jinde. Nejdete do zahulene hospody dvakrat nebo trikrat, a vyjedte si do mesta do neceho lepsiho a fajnovejsiho.

Štve mě obsluha, která v průběhu jídla odnese talířek s ubrousky, nerad jej válím po stole.
Obsluha po frontální lobotomii, se kterou není možné navázat oční kontakt, nelze se na ni dovolat, ani domávat.
Obsluha, která na jednu cestu z baru nezvládne než jeden úkon u jednoho stolu. V kombinaci s plnou hospodou smrtící.
Obsluha, která mi odnese talíř dříve než odložím ubrousek (pokud se mi jej podaří ubránit.
Obsluha, která se ptá, zda bylo vše v pořádku, přičemž druhou polovinu věty říká již na cestě zpátky k baru, a která na případnou námitku nasadí výraz „vyser si voko“.
Obsluha, která na reklamaci jídla odpovídá: „Já za to nemůžu, já to nevařil(a).“

mně vadí v restauraci neudržované záchody.....

Špína, nepořádek – do takové restaurace nejdu.
Rovněž neudržované záchody, špína, kde chybí papír, mýdlo apod.
Rádoby vtipné popisky na WC pro dámy – jako Samice, obrázek slípky apod. Mně to vtipné nepřipadá, majiteli možná ano. Rovněž zrcadlo na dámských WC pověšené tak, aby se tam viděli házenkáři či basketbalisté a já si tam nevidím ani šošolku – to mě taky pobaví.
Klíče od dámských WC u obsluhy, přičemž páni mohou chodit čůrat bez cenzury (aniž by se hlásili u obsluhy).
Neochotná neslyšící nevidící obsluha.
Zahulené prostředí – i když v Praze je možnost chodit i do nekuřáckých restaurací. Pravda je, že na vesnici tato možnost není.
Na jídelníčku něco jiného než na talíři (toasty s lososem – přitom přinesou toasty s matesy, tj. s obarvenou přesolenou rybou, která lososa nikdy neviděla, biftek s liškami – na talíři biftek se žampiony, to jsou docela velké cenové rozdíly).
Neuvádění gramáží, takže pak v indické restauraci za 250,–Kč dostanu cca 8 pidisoust jehněčího masa a odcházím hladová, i když jsem jinak velmi malý jedlík.
Hlasitá hudba – chodíme do podniku, kde je jukebox, který také využíváme k poslechu oblíbené hudby. Má-li službu jedna směna personálu, hraje jukebox příjemně, hudbu si poslechnem a můžeme se i bavit. Má-li službu jiná směna, vyřvává hudba tak, že není slyšet vlastního slova, a odmítají ji ztlumit s tím, že zákazníci si písničky zaplatili.
Sportovní přenosy – podle mne by měly patřit do sportovních barů. Když si s kamarádkou zamluvíme stůl v restauraci, pak tam přijdeme a zjistíme, že tam je nainstalovaná TV, hraje se fotbal/hokej/, kromě nás samí chlápci, za pár minut neslyšíme vlastní slovo, později už se kvůli kouři ani nevidíme, není to příjemné setkání. Manžel taky chodí někdy sledovat sport s přáteli do hospody, ale do místní asi tak IV. cenové skupiny. Proč to mám zažívat v normální restauraci? Mám nějaký požitek z toho jídla, když okolo hulákají „gól“?
Rezervace stolů – když přijdeme do restaurace, téměř na všech stolech je „reservé“ a volný je stůl u záchodků nebo podobný. Když po třech hodinách odcházíme, stále je v restauraci prázdno.
No, tak to by bylo snad všechno. Doufám, že to už bude jen lepší a lepší…

Před třemi roky jsem založil toto vlákno. Změnilo se něco?
Kouření bude zakázané asi až od roku 2016 (pokud vůbec), ale naštěstí pár zcela nekuřáckých podniků v mém okolí přibylo. Takže o vous lepší…
V minulosti jsem slyšel pochvaly na restauraci U Smrku a pak ji někdo chválil na iHned myslím. Já bych se tam teda asi nenajedl (http://www.usmrku.cz/…stek-cs.html)
Pořád přetrvává ten hrozný zlozvyk nacpat příbory na jedné nádoby. Sakra, to neumíte v restauraci normálně prostřít stůl???
„Aha, každý platíte zvlášť? Tak prosím platit u baru“ – v restauraci, kam jsme zašli na „jedno“ po fotbale.

mpik: jídelníček U Smrku mne fakt pobavil. Je vůbec něco, co tam nevaří? Přiznám se, že jsem jej ani nedočetla :-) Vidím to na hóóódně mrazáků, fritézu a mikrowelle…

Já bych dodala, co mi ještě vadí: sklenice na víno a vodu opláchnutá pod vodou a neutřená, takže z ní teče voda po stole a při pití mám mokré ruce. U piva O.K., u celkem kvalitního vína mi to opravdu vadí (i když nejde o žádný nóbl podnik), sklenici na víno a vodu chci čistou, suchou a nablýskanou, ať si oplachují půllitry…
Jasně, placení u baru, to je taky častý nešvar.

Po včerejší zkušenosti mohu ještě doplnit:

– celkem kvalitní červené víno (byť rozlévané) uchovávané v lednici, takže s teplotou tak 6°C, navíc nalité do nevhodné malé sklenky. Veškerá vůně a plnost jsou prostě fuč :-(

• k dobře vychlazené pepsi cole či coca cole podána horká sklenice z myčky
  
• příliš mnoho testosteronu u vedlejších stolů, tj. parta mužů, kteří se jdou cíleně opít, neustále vstávají, hulákají, přiťukávají si, zpívají, takže není slyšet vlastního slova. I ženská parta může být nepříjemným společníkem, ale v takovéto míře jsem bohužel vždy měla zkušenost jen s mužskými partami :-(
  
• nesoudný provozovatel restaurace, který kdysi přijal naši objednávku na 30 míst pro třídní sraz naší dívčí třídy a druhou polovinu sálu pronajal sešlosti nějaké neonacistické skupiny, takže partě hajlujících skinhedů. Je pravda, že hospoda Na Slamníku, sousedící s naší školou, byla zřejmě jakýmsi jejich domovským přístavem, jak jsme později zjistily, ale aspoň nás na to měli upozornit, rezervovaly bychom si sál jinde. Stejně jsme brzy vyklidily pole, protože to se prostě nedalo… Ale je to už hodně let, dávám to sem spíš jako humornou vložku :-)

Při dnešní návštěvě Gao Denu jsem viděla dva dělníky v montérkách, kteří seděli na těch krásných luxusních a určitě drahých sametových židlích, a nebyli právě čistí. Štve mne to jako hosta, který pak přijde a sedne si po nich, a štvalo by mne to i jako majitele restaurace a asi bych přemýšlela, jak takové hosty slušně „vyprovodit“. Domnívám se, že špinavý pracovní oděv jako montérky do žádné restaurace nepatří a že pokud jsou lidé líní se převléknout, tak ať si u stánku koupí párek v rohlíku :-( a nechodí do restaurací. Určitou kulturu by to chtělo!

Dělníci v montérkách v restauraci? Hnal bych je! Do „čtyřky“ na dřevěný lavice leda!!!

Bohuzel, pro jednodussi typy lidi je Gao Den proste jen dalsi „cina“ a podle toho se chovaji.

↪ 54 Krizik: nevím na kolik je ta restaurace luxusní a hoch elegant, ale to si nemohou dojít na oběd lidé, kteří pracují manuálně? Vstup je povolen pouze těm, co si odskotačili z kanceláře a doma se převlékli do velké večerní?

Opravdu tu restauraci neznám, ale spoustu mých kamarádů, kteří jsou řemeslníci. chodí na obědy do restaurace. Samozřejmě ne pokud jsou olepení kusy zaschlé malty. Ale všichni se do jednoho vždy zeptají obsluhy jestli mohou jít v tomhle oblečení a vždy požádají buď o sundání sedáků na židlích, aby je nezašpinili nebo i o jinou obyčejnou židli.
Někdy mi přijde, že někteří lidé vidí montérky, byť čisté, a řeknou si „Á, primitiv v zamaštěných montérkách“ . Pevně věřím, že to není váš případ.

A btw, když máte stavbu v nějaké menší obci nebo na kraji města, stánky s párkem v rohlíku tam nebývají. Jen místní restaurace+ hospoda v jednom, kam chodí všichni na obědy.

↪ 57 Siska: Gao Den je pěkná restaurace a byla bych ráda, kdyby pěkná vydržela:
http://www.asianstyle.cz/…fed905a3.jpg
Ale ať se mne snažíte přesvědčit jakkoliv, můj názor je stále stejný: lidé ve špinavých montérkách nepatří ani do takovéto restaurace, ani do MHD (což je druhá věc, která mi velmi vadí). Když chci jít na oběd mezi lidi, není snad problém si v šatně na sebe natáhnout slušné kalhoty a triko. Je to záležitost minuty. O velké večerní nikdo nemluví a je mi líto, že téma takto zlehčujete a srážíte. Proto jsem psala o určité kultuře – že by prostě lidé měli mít zafixováno, že montérky do práce ano, do restaurace nikoliv.

SISKA: Tady přeci nikdo nezakazuje oběd manuálně pracujícím. Ale ani do MHD nesmí člověk ve znečištěném oděvu.

Za vrchol demagogie považuji vaši větu „doma se převlékli do velké večerní“. Je rozdíl mezi dress code a čistým oblečením. Pokud přijdete na oběd v teplákách a tričku, je to jen vaše ostuda, ale pokud je vaše oblečení čisté, proč ne.

Je také velký rozdíl mezi klasickou restaurací, které se běžně říká hospoda, kde mají dřevěné židle a lavice a pak restaurací, která má interiér trochu na lepší úrovni. A věřte, v takové restauraci vám podsedáky nesundají. V takové restauraci totiž nic takového nemají.

↪ 58 Krizik: Nesnažím se vás přesvědčit, to vůbec ne. Mrzí mě, že to vyvolalo takové emoce.

Naprosto s vámi souhlasím, že člověk ve špinavém oblečení nepatří ani do MHD, ani do restaurace.

↪ 59 mpik: " Je rozdíl mezi dress code a čistým oblečením. Pokud přijdete na oběd v teplákách a tričku, je to jen vaše ostuda, ale pokud je vaše oblečení čisté, proč ne." – To je pravda. Na čistém např. pracovním oblečení není nic špatného, ale těch hostů v teplákách a vytahaných tričkách potkávám posldení dobou víc než dost.