zaruka potravin RSS

Štítky: ,

14 příspěvků celkem.
Skočit na nejnovější↓

  1. Obraciam sa na vas s otazkou ktore potraviny sa daju normalne jest aj po zarucnej dobe…lebo sa mi zda blbe ze veci z lahodok ako syr sunka klobasy treba spotrebovat do 24 resp48 hodin kedze aj po tejto dobe sa daju este jest…takisto slaninu som si casto robil aj taku co bola po zaruke alebo aj muku som vyuzil…asi tie vyrobky obsahujuce menej vody a tym padom nepodliehaju pliesnam vydrzia viac…zaujimalo by ma to u viacerych potravin napr vajicka cokolada a u tych kde je min. Spotreba do cize viac vydrzia.

  2. Doufám, že si tématu všimne někdo z odborníků, např. kami, ohledně konkrétních potravin.

    V prvé řadě existuje formální rozdíl mezi „minimální trvanlivostí“ („best before“) a „datum použitelnosti“ („spotřebujte do“, „use-by date“). „Datum použitelnosti“ se používá u věcí podléhajících rychlé zkáze, takže to je významnější indikátor. „Minimální trvanlivost“ se používá u většiny ostatních. Zatímco potraviny s prošlým datem použitelnosti v žádném případě nelze prodávat, potraviny s prošlou minimální trvanlivostí prodávat lze, pouze musí být speciálně označeny. Už z toho plyne, že minimální trvanlivost není třeba brát až tak vážně.

    Pozor, pečivo a cukrářské výrobky pro konzumaci do 24 hodin a podobné věci se neoznačují. A naopak se neoznačují věci s takřka neomezenou trvanlivostí, jako většina lihovin.

    Osobně bych každopádně žádné datum na obalu nepřeceňoval ani v jednom směru. Je to určitá právní fikce, ne exaktní indikátor. To, že je potravina „v záruce“, neznamená nutně, že je v pořádku. A naopak, že už není „v záruce“, neznamená nutně, že je špatná, ani u těch potravin podléhajících rychlé zkáze.

    Osobně na tyto datumy skoro nehraju a soustředím se na senzorické vlastnosti dané potraviny: buď vykazuje známky zkažení a pak se nejí, nebo je nevykazuje a pak je jí. A samozřejmě podmínky skladování: majonézových salátů nebo různých krémů jednou porušíte skladovací řetězec a už se vezete, ať je „záruka“ jakákoli. Tyhle saláty a krémy jsou obecně kategorie, kde bych byl nejopatrnější: představují ideální prostředí pro množení různých bakterií, ale díky výrazným chutím u nich závada nemusí být patrná (pokud je vůbec senzoricky zjistitelná, což rozhodně vždy neplatí).

  3. ↪ 2 Bivoj: Už se těším, jak na váš poslední odstavec zareaguje Kami :-)
    Ale já se chovám podobně…, co chutná, to se jí :-) Tedy skoro…

  4. Bivoj: naprosto podepíšu. Není problém sníst 14 dní prošlý jogurt pokud byl v ledničce a nejeví „senzorické“ známky zkaženosti. Naopak jsem se jednou zle otrávil vařenou čočkou (3–4 dni starou), i když mé senzory výrazně varovala.

  5. Dnes sa mi stala takato vec:v chladnicke som nasiel „stratenu“ smotanu na varenie" datum spotreby 19.11…otvorim a konzistencia hustej kyslej smotany,vona rovnaka…vyhodil som ju aj ked neviem…ked sme bravali mlieko z automatov tak sme ho nechali vonku a potom nakyslo bolo pozivatelne…chy­ba?:)

  6. ↪ 5 shimik: Já tyhle ztracené věci ochutnám a použiji na vaření, samo že když mám pochybnost, dám to kočkám nebo psovi, ale ze zásady se mi příčí vyhazovat potraviny.

  7. ↪ 2 Bivoj: To bude nějaká mýlka, pokud jsem na něco jakýms takýms odborníkem, tak to určitě nejsou potraviny a jejich záruka :)

    Jinak zcela souhlasím s vaším vysvětlením „spotřebujte do“ x "minimální trvanlivost. Sama podle toho také jednám, na prošlou minimální trvanlivost se dívám podstatně laskavějším okem.

    K tomu poslednímu odstavci – k tomu můžu jen napsat, jak jednám v podobné situaci já sama, aniž bych to mohla nějak zobecnit.
    První věc je, že se dívám na „procento projití“. Prošlá záruka o dva dny je zcela jiná u vlašáku z lahůdkářství a zcela jiná u hrášku v konzervě. Doma používám zhruba pravidlo deseti procent. Tj. potravinu, která je prošlá o více než 10% své záruční doby (spotřebujte do) vyhazuju okamžitě, u „minimální trvanlivosti“ cca pravidlo patnácti procent (neberte striktně:). Tj. je-li trvanlivost vlašáku 24 h, pak ho po 30 hodinách už nepoužiju. Je-li trvanlivost hrášku v konzervě dva roky, pak ho klidně použiju měsíc po projití záruky, ale už ne čtvrt roku.

    Další věc, kterou zohledňuju, je typ zkažení, které dané věci hrozí.
    Tj. u nebaleného pečiva na vzduchu hrozí ztvrdnutí. To není ničím ohrožující a tvrdý rohlík klidně nechám na strouhanku.
    Ale u baleného pečiva jsem velmi opatrná, protože obilí bývá zhusta napadáno plísněmi hlavně aspergillovými, které jsou mrchy hnusné. A senzoricky není poznat dlouhou dobu nic, to až při značném napadení kusu (samozřejmě mluvím o době předcházející množení plísně, tj. rozhodně to není vidět – může to být lehce poznat čichem, ale poznají to jen někteří lidé). Podobně postupuju obecně u potravin, kterým hrozí plíseň.
    Protože mykotoxiny se neničí teplem, takže ani tepelné opracování (klasika – už je to prošlé, tak to převařím) nezbaví potravinu závadnosti.

    Daleko benevolentnější jsem vůči potravinám, kterým hrozí zkažení bakteriální. Takové (typu prošlý jogurt) obvykle tepelně opracuju, čímž eventuální nežádoucí bakterie zničím. Bakteriální toxiny zpravidla var nevydrží.
    Dost odolné jsou toxiny clostridií, takže u věcí, kde se může vyskytnout botulotoxin (nejvíc zeleninové konzervy, ale i masové) tepelně opracuju dlouho, alespoň 15 min teploty varu.

    Ale to jsou jen taková moje vnitřní pravidla, není to žádný názor odborníka :) Třeba sem nakouknou skutečné odbornice z potravinářství, hlavně tuším aida a Moirain.

  8. ↪ 7 kami: Díky, přesně v tohle jsem doufal – myslím, že mnohem důležitější je ta faktická znalost procesů kažení u různých druhů potravin.

    Záruka samotná je jen právní institut (kterému snad trochu rozumím) a ten je tady dost k ničemu: jednak je to jak kanónem na vrabce a jednak je obvykle problém s dokazováním (pokud si něčím zkazím žaludek, je zpravidla klíčový důkaz v době zjištění problému už snězen).

  9. Víte někdo jak je to s prodloužením trvanlivosti po zamražení? Pro příklad si koupím máslo, které má spotřebu do 14 dnů. Hned po koupi ho dám do mrazáku. Jak dlouho myslíte, že bez úhony vydrží v mrazáku a poté eventuelně v lednici?

  10. ↪ 9 snookie: Je to jak u čeho, záleží, jaký druh „zkažení“ potravině hrozí.
    u másla hlavně žluknutí. To je sice teplotou hodně zpomalené, ale vliv na něj má i přístup vzduchu, světla (což je v mrazáku ok:)… a zkrátka i v mrazáku máslo pomalu žluká. Jak rychle, to nevím. Třeba se tu staví aida.
    Máslo jsem sama nikdy nemrazila i proto, že je to emulze a mrazem se deemulguje a štvalo by mě, že by bylo mokré a trupelnaté. Ale kdybych ho z nějakého důvodu zmrazila, tak bych ho pak použila po rozmrazení hned a asi spíš do pečiva, aby neleželo rozmrazené v lednici déle. Myslím, že by se víc kazilo po rozmrazení i kvůli té „mokrosti“.

  11. ↪ 10 kami: Tak jsem to i myslela. Na bežnou spotřebu si kupuju čerstvý jihočeský nebo farmářskou tatru, ale obojího je mi napečení škoda, tak sem tam koupim v akci treba pet kostek nejakyho beznejsiho, který dám do mrazáku a pak vytahuju na pečení. Zatim se mi teda nestalo, že by se nějak pokazili chutove vlastnosti, ale zajimalo by me to i tak;-)

  12. ↪ 10 kami: teda, je pravda, že maslo po rozmrazení nijak odborne neskúmam, ale mrazím ho veľmi často a nevidím žiadny rozdiel medzi chladeným z obchodu a chladeným vybraným z mrazáku (mám na mysli tú deemulgáciu). ja mám dlhoročné skúsenosti s mrazením masla 1–2 mesiace a jeho následným uchovávaím v chladničke, kým ho nezjeme natreté na chlebe (10–14dní) a nepocižujem žiadnu ujmu na chuti.

  13. ↪ 12 Adri: tak to jsme v pohode. Nam vystaci ve dvou maslo maximalne tak pet dni:-D

  14. ↪ 11 snookie: Dělám to taky a používám jen na pečení, myslím že ta levná másla jsou už jednou rozmražená z nějakých zásob a proto jdou na trh levně.

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.