Nějak se rozmohl nešvar až příliš aktivních prodejců. Především v řeznictvích. Chápu, že jsou k tomu nejspíš majitelem vedeni, chápu, že v tom mají možná i osobní zájem v podobě procent z obratu, ale to mě jako zákazníka moc nezajímá. A nebaví.
Aby to nebylo pochopeno špatně: Jsem rád, když se mi někdo věnuje a nestojí za pultem jako tvrdé Y, jsem rád když mi někdo dokáže poradit s výběrem masa a jde vidět, že tomu rozumí. Ale nejsem rád, když se po mě doslova vrhají a chtějí objednávku sotva vstoupím do obchodu, natož abych si stihl vůbec prohlédnout zboží. Nejsem rád, když se mi snaží za každou cenu nacpat víc než jsem chtěl. Nevadí mi pár gramů slámu či sýra navíc, ale když se profesionál „splete“ o 150 g a ptá se jestli to může nechat, tak se mi to prostě nelíbí. To samé v případě párků, klobás „jé já se o dva páry navíc spletla, nevadí?“.Vadí. Žoviální: „dal sem vám tam vo deset deka víc, to sníte“ mě pak dorazí úplně. A když se to stává opakovaně, tak už příště návštěvu vynechám. Protože mě právě tohle obtěžuje. Protože to není lidský omyl(ten by byl pochopitelný), ale nastavený systém. A z principu se mi tahle „hra“ se zákazníkem nelíbí.
Jaký máte vy na tohle názor a zkušenosti?
