Como Restaurant na Václaváku RSS

(trošku jsem si zaeditoval, díky za pochopení)

Dneska jsme byly s kamarádkou v restauraci Como. Zážitek byl natolik silný, že se s vámi musím podělit. Původní plán byl jen tak si sednout venku a dát si tapas, které prý mají výborné.Předesílám, že jsme mluvily anglicky,protože kamarádka je cizinka a já jsem zjistila, že střídáním jazyků jenom matu obsluhu.
Na terase byli průměrně tak čtyři číšníci, z nichž dva většinou neměli co na práci,ale hezky se na ně koukalo. To, že dřív obsloužili dvě dámy, které přišly až po nás, bych jim prominula. Když jsem ale chtěla výslovně (dokonce jsem to dvakrát opakovala) „tap water“ tedy vodu z kohoutku, číšník Jarda odvětil, že maji jen „bottle“. Byla jsem tak zklamaná, že jsem se nezmohla na otázku proč nemohu dostat vodu z kohoutku. Po chvíly tedy na stole přistály objednané nápoje a tím zájem obsluhy o náš stůl zcela skončil.Nikdo se nezeptal, jestli chceme jíst, prostě nulový zájem. Jarda někam zmizel a ostatní číšníci měli nadprůměrně vyvinutý talent pro pohled přesně nad hostovu hlavu, takže oční kontakt byl zcela nemožný.
Co mě ovšem zarazilo nejvíc, byly jejich rozhovory, které jsem byla nucena vyslechnout, protože většinou stálni blízko našeho stolu.Titulovát zákaznici krávou, jsem ještě v žádné restauraci nezažila. Nějací hosté vzadu si dokonce dovolili přivolat obsluhu zvednutím ruky. Číšník Vasil tuto potupu nemohl snést, stejně jako mu vadilo, že jeden z hostů asi jí pomaleji, protože to komentoval „Ty vole, ten to tam snad bude žvejkat dvě hodiny.“
No prostě zážitek nade vše, placení jsme se samozřejmě musely vehementně domáhat samy, o naše peníze nikdo nestál a hlad nás během chvíle přešel.
Moc mě to mrzí, protože jsem někde četla, že tuto restauraci vede jeden z bloggerů,takže jsem čekala něco trochu víc.

Dokud tu nebude 30% a větší nezaměstnanost, tak si lidi (a ani číšníci) nebudou vážit práce a bude to pořád vypadat jako před Velkým Listopadovým Sametovým Kotrmelcem a budeme chodti jen tam, kde máme známé a kamarády, kde je jákás takás jistota, že.....

Elenloth – Inu co na to říci. Pro mě osobně, jako odpovědného vedoucího je to obrovské zklamání. Práce moje a x dalších kolegů přichází naprosto vniveč vinou nepochopitelně neprofesionálního jednání obsluhy. Je mi to líto a je to hlavně i má ostuda. Na druhou stranu díky Vašemu zcela konkrétnímu podání, jsem mohl okamžitě a razantně začít vzniklou situaci řešit. Děkuji Vám a prosím veřte mi, že předvedený „výkon“ nepatří mezi ty, které bychom snad chtěli kdy v budoucnosti opakovat. Snad Vám to, jestli nám ještě někdy dáte šanci, budeme moci dokázat.

Za Como restaurant Matouš Petráň

To Matesola: Jezis pane Matesola, Vy jeste zijete? To je super! Nechcete se zase vratit k psani blogu? Ja uz strasne dlouho cekam na nejaky Vas novy prispevek, ale stale tam visi Bottle Shock a nic noveho. Cteni Vaseho blogu bylo originalni, vtipne a vlastne i edukativni. Nahled do sveta obsluhujiciho personalu me strasne bavil.