Zlodějky v zástěrách RSS

JJ, klasika školních jídelen – sekaná v pátek je celkem bezpečná, pokud je sekaná v pondělí, je něco špatně. Ale se spolužákama ze základky máme plán se do naší školní jídelny někdy vrátit na oběd nebo na večeři. Ovšem budeme si na to asi muset chvíli šetřit – z toho baráku kde jsme měli školní jídelnu je teď Four Seasons hotel a mám dojem, že ta ohvězdičkovaná restaurace je přímo v těch prostorách, kde jsme okusovali stravenky, protože byly mnohdy chutnější než samotný oběd.

jooooo, stravenka nalepená na spodní rtu a fronta ve školní jídelně!!!! :))) s tím 4s jstě mě dostal :) doufám, že to nidko neřekl accrodimu!

Jestli to je přímo ten prostor nevím, ale ten barák součástí hotelu určitě je (rohák Křížovnické a Platnéřské, přízemí). O tom, že by to Accordi věděl pochybuji, pokud už ten náš plán někdo neuskutečnil a neřekl to obsluze.

Kdysi jsem dostal takovovou docela srandovni poznamku:
Na skolnim obede odmitl snist dobrou helstynskou kytu…

Hm, 1000 kg masa to je při pěti kuchařkách a kilu na kuchařku denně za 3/4 roku doma. Že se v jídelnách krade je stará vesta.

Mirek:

LOLOL ;)))

Já si vždycky přidával… uznávám, jsem exot

u nás v jídelně byly báječné polívky, asi proto mám polívky stále ráda, a taková ta krájená buchta do polívek, mňam – měla jsem výhodu malé hubené dívčiny, takže když jsem si jí nasypala plný talíř, tak mi nikdo nevynadal :-)
a dlohodobý výměnný obchod – já ti teď sním červenou řepu a ty mi příště dojíš žemlovku – jen kvetl
krásná vzpomínky, vařili tam mnohem lépe než teď tady u nás v kantýně :-(

Školní kuchyně pro mě byl nejkrutější způsob mučení, na dlouhá léta mi znechutila jídla, která teď miluju, ale trvalo to díky hororovým zkušenostem z jídelny roky, než jsem k nim našla cestu, např. špenát, omáčka s fazolovými lusky, koprovka, červená řepa, játra, … Ty čarodějnice tam dokázali zmršit jakékoliv jídlo! Nechápu nikoho, kdo si dokázal ve škole přidat nebo si na něčem pochutnat! :-)

Do dnešních dnů nejím lečo a křenovku, vlastně vše co jen trochu „smrdí“ křenem…:-)

…když já sním krom smažáku všechno…:-)
A ve školní jídelně nám vařili výborně.
Ovšem v práci to začalo…UHO, UHČO…než přišel Eurest a podobné, byla to dost hrůza.

Pivli: Jste můj člověk, smažák taky nejím… pak teda ještě rajskou. Jinak všechno. A s tou prací to je taky tak – když jsem sem přišel, bylo UHO na sto způsobů (znáte to – štěpánská, bratislavská, znojemská, moskevská…), teď je to lepší, nejsou pořád knedlíky :)

Největší úchylárna bylo nucení dětí k dojídání – jednou se mi podařilo před učitelkou pozvracet, když mě nutila dojíst nějaký sliz… Pak mi dali na čas pokoj. Když chodily do školní jídelny moje děti, byla jsem nucena si to jít s bachařkou družinářkou vysvětlit, protože dcera je po mně a taky nemůže do sebe nic nacpat přes moc. A nejlepší argument, který jsem zaznamenala, když dcera reklamovala nenáviděné a přesolené filé – to masíčko je slané, protože je z mořské rybičky a moře je taky slané… Béžovky (UHO) taky nesnášíme a protože nestíháme obědy v menze, chystám potomkům „korejtka“.. Jsem svatá žena ;o)))

Můj taťka má zarytou historku, když byl ve školce. Krááásně papal, chodili se na něj koukat i z jiných pater… až jednou byla rajská a on jí od mala nesnáší (jsem po něm nejen jménem) – a ty příšery ho nutily ji sníst a stály tam nad ním celé odpoledne.

14+15: chichi, koukam, ze jsme vsichni prosli necim podobnym :D ve skolice mi vyhrozovali, ze kdyz nevypiju to teple mleko, tak si nebudu moct hrat s ostatnima, tak jsem tam sedela, skraloup byl cim dal vetsi, pod natlakem jsme to vypila a hned vratila, od te doby mne uz nic jist nenutili :))) ve skole uz to bylo lepsi, meli jsme „pokrokove“ kucharky, klidne nandali jidlo bez UHO nebo koprovky a tak jim aspon zbylo vic domu :)))