Cuketka.cz

aneb zase další pojednání o tom, že káva doma nemusí téci z espresso mašiny za 10.000,– či stydnout s bahnem na dně v ohmataném hrnku s obroučkou.

…jsem po drobcích musel sehnat po internetu, knihách a osobních zkazcích hospodyň. Tuto zimu jsem totiž zatoužil po ultimativním krajíci tohoto vpravdě tradičního pečiva z vlastní elektrifikované plechové pece…

aneb „O kávě, která málem nebyla, ale nakonec byla“

Již jednou jsem nakousl okrajově tento vynález z Německé demokratické republiky v jednom ze svých minulých článků a přišlo mi důstojné právě u pana Cuketky spáchat jakousi recenzi. Cože je na něm tak báječného? Kde se vzal? Co se s ním dá všecko dělat? Jde nahradit? Inu, popořadě.

Jsa ještě všecek pln dojmů, odkládám psaní o kompilaci Java ME aplikací stranou a usedám k textu, který by měl přiblížit nebeské blaho každé domácnosti.

Druhou z mých večeřových desetiminutovek (pamatujete, ve škole, desetiminutovčičky? brr) je opět cosi velmi rychle vyrobitelného, dostupného, a přec plného drobných minipřekvapení.

Nepovažuji se za kulinářskou hvězdu, znalce či stvořitele, ale rozhodně mám rád experimenty a zdá se mi, že život je natolik krátký, že bychom ho neměli strávit pojídáním guláše s kolínky nebo párky s kaší. A daleko nejvíc mne vlastní výtvor potěší, když obsahuje nějaké skryté poselství nebo fór (byť i ehm… mírně suchý).