Zápisník

10 zlozvyků, kterých byste se jako hosté měli zbavit

Nebojte, nechci vám tu kázat o etiketě a burcovat vás k totální nažehlenosti. Dal jsem dohromady spíš několik postřehů a zbytečných situací, kterým je lepší se v restauracích vyhnout.

U jednotlivých zlozvyků nejde jen o to, abyste se necítili jako debilové (pardon). Naopak! V každém případě jde spíš o praktické věci, které vám a vašemu okolí zpříjemní zážitek v restauraci. Člověk o nich někdy neví, nebo si jich sám nevšimne, i proto je popisuji.

Takže se toho, prosím, nelekejte. Nejde o žádné dogma ani o snobárny bez opodstatnění! :)

Nečekáte na usazení
Kontroverzní bod hned na úvod. Tradiční host v českém prostředí totiž na usazení nečeká. Při příchodu pozdraví a rovnou vyráží ulovit stůl, na kterém není cedulka s rezervací. Je to pozůstatek ze socialismu, kdy se usazovalo jen od II. cenové skupiny výše. Člověk měl téměř vždy jistotu, že se neusazuje.

Aktuální situace je ale trochu jiná. Počet podniků, které usazují, roste. Ne vždy se musí jednat o luxusní podniky a ne vždy podnik používá rezervační cedulky nebo rezervační pultík hned u vchodu. V momentě, kdy do takového podniku nakráčíte, nepočkáte si na usazení a hurcujete se k prvnímu volnému stolu, který se vám zamane, nastávají zbytečné konfliktní situace.

Pro hosta je vždy výhodnější vsadit na co největší slušnost. V prvé řadě pozdravit a ujistit se, že o mně personál ví. Pak vyčkat alespoň chvilku, jestli se pustí do usazování. Pokud ne a vy máte z typu podniku jasný dojem, že se neusazujete, i tak se stále můžete jednoduše přeptat (a jo – jde to třeba i v obyč hospodě prostým ujištěním se, že je to OK).

Nečekat na usazení, riskovat a hrnout se k zarezervovanému nebo nepřipravenému stolu, to je naopak skoro vždy cesta k nějaké lapálii.

Zabíráte si lepší místo u stolu jak malej Jarda
Oblíbený sport mužů. Zabrat si okamžitě lepší místo u stolu (zády ke stěně, s výhledem do místnosti) a nechat ostatním horší místa (s nekrytými zády, do uličky s provozem, bez výhledu).

Je to drobnost, ale nechat méně zkušeného nebo víc nervózního hosta na horším místě se prostě nevyplatí. Bude brblat, bude nervózní, nebude spokojený se zážitkem. Jinými slovy – vrátí se vám to.

Stěhujete nábytek
Do rozmístění stolů a židlí se nikdy nemontujte. Není to vaše starost. A pokud potřebujete nějakou změnu, vždycky to proberte s obsluhou. Když se pustíte do přesouvání nábytku v restauraci bez zeptání, je to skoro vždycky cesta ke zbytečnému konfliktu.

Pokud potřebujete společný stůl nebo jiné spešl rozmístění pro větší skupinu, je potřeba si to vždy zařídit předem a hlavně zjistit, jestli je na to podnik vůbec zařízený. Podnik má navíc určitě právo změny v rozmístění odmítnout. Tak s tím taky počítejte.

Neutíráte si pusu ubrouskem a máte upatlanou sklenici
Čistě praktická věc – nikdo nechce koukat na vaši upatlanou sklenici s ušpiněným okrajem. Je to nechuťárna. Obzvlášť v pěkné restauraci a obzvlášť u sklenice s vínem.

Řešení je úplně jednoduché. Naučte se vždy před napitím utřít si pusu ubrouskem. Pomůže i prosté držení sklenky za stopku.

Otravujete ostatní hosty focením jídla
Kdy focení jídla překračuje rozumnou hranici? Když musí ostatní hosté čekat, než dofotíte a jídlo mezitím stydne. Když vstáváte od stolu a používáte blesk, rušíte tím i hosty u okolních stolů. A také když přenášíte talíře mimo stůl, abyste měli lepší světlo.

Nezdá se to, ale pokud se focení jídel přehání, je to neskutečná otrava. Kontrolujte se! :)

Máte mobil na stole
A taky klíče od auta, sluneční brýle, peněženku a diář. Opět drobnost, ale zvyšujete tím stres u obsluhy, která se pak obtížněji strefuje se sklenicemi a talíři na stůl. Aby vše šlapalo hladce, nedělejte si ze stolu skladiště.

Je taky docela fajn držet si sklenky po pravé ruce, dávat si ubrousek na klín, a pokud je, tak používat talířek na pečivo. Očekávatelné rozmístění a pořádek na stole zmenšuje riziko převrhnutí, rozlití a jiných lapálií.

Otálíte s reklamacemi a stížnostmi
Opět praktická věc. Neschovávajte si problémy s přineseným jídlem až úplně na poslední chvíli (např. po zaplacení), kdy už se s tím nedá nic dělat. Špatně přinesené jídlo, vlas v polévce, nepovedený pokrm – je i ve vašem zájmu to dát co nejrychleji najevo.

Reklamovat ihned je pro vás zkrátka vždy lepší, než sedět celou návštěvu otrávený a čekat se stížností až na konec.

Svádíte své povinnosti hosta na druhé
Kdo udělal rezervaci, tak ať řeší i usazení jako první. A kdo třeba objednal víno, tak ať se na poslední chvíli nevykrucuje a nehází povinnost ochutnat víno na nejbližší spolustolující oběť. Rozumíme si?

Používáte párátka u stolu
Pardon, ale musel jsem. Je to něco podobného jako u špinavé sklenice. Nutit ostatní hosty k tomu, aby se po jídle dívali na vás jak provádíte zubní hygienu, to je opravdu moc.

I když jsou párátka ještě občas přímo na stole. Zkuste příště odolat pokušení a vemte si párátko na toaletu. Tam si ze stoličky vydolujte co chcete a pěkně v klidu.

Nedáváte přiměřené dýško
Pokud jste chrti a jste v hospodě sami, klidně se na dýško vyprdněte, je to jen vaše věc. Problém nastává v momentě, kdy někoho zvete nebo když třeba platíte ve větší společnosti. Tady se vždycky vyplatí dát přiměřené dýško (10 % při fajn zážitku), i když na to třeba nejste zvyklí.

Tohle je asi nejslabší bod z celé desítky (uznávám), ale věřte tomu, že i tímhle můžete docela spolehlivě otrávit zbytek stolu, který na přiměřené dýško zvyklý je, ale zrovna neplatí (a třeba by v podniku rád udržel status oblíbeného hosta). Je to jen pár korun, opět tím ale velmi snadno zlepšíte (respektive tady spíš pojistíte) kvalitu celého zážitku až do finiše.

Tak snad jsem vás moc nenaštval... :)

Když jsem seznam sestavoval, hned mě napadla další desítka věcí, na kterých se naopak přehnaně lpí a přitom už vlastně nedávají smysl. O těch třeba někdy příště.

Óda na supermarketová rajčata

Tohle je totálně boží! :) Měl by se člověk cítit provinile, když si v zimě koupí rajčata v supermarketu? Ježišmárjá, jen to ne!

Skvělá esej s recepty od šéfkuchařky Amandy Cohen z restaurace Dirt Candy.

Zimní rajčata určitě nevoní tolik jako rajčata na vrcholu sezóny, ale zase z nich není potřeba dělat polysterén. To je fakt blbost.

Určitě můžete utéct k sterilovaným rajčatům San Marzano v plechovce, ta mimo sezónu fungují skvěle. Z těch čerstvých se zase v zimě výborně drží rajčata třešňová.

A rozhoduje taky úprava. Pečená rajčata, omáčky z rajčat, dlouhé dušení a výrazné ochucení. To všechno vám v zimě dokáže ulehčit život. Nebojte se toho!

Svaly v T-bone steaku

Zrovna jsem si nasolil krásný T-bone, a než se mi pěkně nasolí, tak alespoň krátké anatomické opáčko.

T-bone je vlastně složený ze dvou steaků – obsahuje svíčkovou (to je ten menší sval vlevo) a nízký roštěnec. Oba svaly naléhají na bederní obratel, který na řezu tvoří písmeno T. Okolo nich jsou pak ještě k zastižení menší svalíky a tukový kryt.

Steak na fotce je z TRMS, doba zrání 6+ týdnů, váha okolo půl kila (cena 514 Kč).

Legenda k fotce:
1 – Psoas major (svíčková)
2 – Psoas minor
3 – Longissimus (nízký roštěnec)
4 – Multifidus dorsi

Snad jsem to teda trefil. Jestli najdete chybu, dejte vědět... :)

A pokud si chcete pohrát s identifikací svalů v hovězím mase, tak tady je super 3D model s identfikací svalových skupin.

Egg and Chips – lilek roubovaný na bramboru

Britská semenářská firma Thompson & Morgan přišla na trh se zeleninovým Frankensteinem neboli lilkobramborou.

Jedná se o rostlinu lilku, která je naroubovaná na bramboru (běžně se takto roubují třeba okurky na dýni). Vrchní část rostliny normálně plodí lilky a dolní část zase brambory.

Tentokrát to ale není žádná revoluční plodina, ale spíš zpestření pro domácí pěstitele. Lilkobrambor je totiž vhodný pro pěstování v nádobách, takže se vám v pohodě vejde třeba na balkon, kde budete mít lilek i bramboru na jednom místě.

Firma předtím dělala něco podobného i s rajčetem, kde to funguje obdobně. Lilky, rajčata i brambory jsou totiž v rostlinné říší blízcí příbuzní, takže jim to šlape i takto pospolu.

Čtěte dále (jaro se blíží):
7 tipů jak rozjet jedlý balkon
Zahrádka na dvou metrech

GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu

Když už jsme u těch brambor, v USA právě regulátoři schválili druhou generaci GMO brambor Innate™, takže mohou jít na volný trh.

Nově vyšlechtěné brambory řeší hned několik problémů, které se při produkci brambor vyskytují.

Innate brambory jsou odolné proti vzniku tmavých skvrn, které vznikají při transportu (takové ty šedé fleky, co jsou vidět po oloupání) a značně snížené je u nich i hnědnutí (určitě znáte, když nastrouháte brambory na bramboráky). Obojí se zdá jako blbost, ale v běžné výrobě potravin to způsobuje značné ztráty nebo náklady navíc (které se tímto dají eliminovat).

Mají o 90 % menší obsah asparaginu, což je prekurzor pro rakovinotvorný akrylamid, který vzniká při smažení a opékání brambor (nebo kdekoliv, při teplotách vyšších než 120 °C).

Brambory mají i sníženou produkci jednoduchých cukrů, takže jsou odolnější proti chladu a mohou se skladovat delší dobu při teplotách okolo nuly (obyč brambory v chladu sládnou). A aby toho ještě nebylo málo, jsou Innate brambory rezistentní proti plísni ramborové.

Dost slušný a ambiciózní pokus, řekl bych. Tak uvidíme, jak uspějí na trhu.

Rozhodovat totiž bude i přijetí veřejnosti (silné naladění proti GMO), přijetí klíčových hráčů na trhu (výrobci potravin, zemědělci), chování v běžném zemědělském provozu (cena, hnojení, pesticity) a samozřejmě i kulinární atraktivita (chuť, vůně, vlastnosti při vaření).