Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kam dál s novou nordickou kuchyní? Zajímavá diskuze a retrospekce celého severního kuchařského hnutí za poslední dekádu.
19. květen 2015 08:05:26 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Doják.
18. květen 2015 21:05:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Má to v sobě nějaký druh těstíčka? Pak je tu velká pravděpodobnost, že to spadá do rodiny Palačinkových. Tihle příbuzní jsou rozlezlí po celém světě.
Skvělý a podrobný úvod do speciální palačinkové taxonomie. Sedněte na to!
18. květen 2015 15:05:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pečené brambory (bohužel ještě nejsou české), zelený chřest (Hostín), mladá cibulka (Tišice) a poslední letošní kadeřávek (Střešovice :). K tomu kozí kefír a kozí jogurt (Krasolesí) dochucený oříškovým máslem.
Dělal jem ještě pokusy s chipotle marinádou a kuřecími křidýlky. Vyladěné to ale ještě není a hlavně mi došly ty úžasné sušené paričky. Takže až doplním, ještě dám vědět. Je to úžasná věc na experimenty! Kam se hrabe mletá uzená paprika.
17. květen 2015 12:05:36
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Není lepší páteční oddych. Humří cannelloni (225 Kč) s mladým hráškem, silnou šťávou a olivovou trávou (skvělá věc, které se musím brzy pověnovat). Nezdá se to, ale má to razanci skoro jako hlavní chod.
Potom super měkké selečí s vykřupanou kůrkou (350 Kč), krokety z líčka a k tomu krásný zelený chřest. Tohle mě hodně baví – silné chutě z masa a mezi nimi lehké jarní problesky.
Kteráže je to už návštěva v pořadí? Už to raději ani nepočítám, tak snad vás to pořád dokola (i když pokaždé s jiným jídlem) už nenudí. Pro mě je ale strašně těžké odolat, když to máme jen kousek od domu.
15. květen 2015 21:05:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku