V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.
Které to jsou?
1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.
2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.
3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.
4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).
5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.
6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.
Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.
14. květen 2015 10:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jsem u vytržení. Objevil jsem další totiž důkaz toho, že i tak dokonale vykořeněný člověk z města jako já, může mít doma vlastní výrobnu kysaného zelí! Civilizace možná ještě není úplně ztracena...
20. říjen 2008 01:10:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Plus mínus tolik jste jako čtenáři zaplatili za první limitovanou edici odznáčků o 50 kusech. Tady je přehled dobrých činností, na které jste přispěli...
16. říjen 2008 19:10:16 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Venku už pomalu přituhuje, což je ideální čas pro zbrojení. To jest úzce vymezený interval, kdy můžete vyhledávat společnost podivných jídel a ještě k tomu tvrdit všem ostatním, že si posilujete imunitu... ;)
13. říjen 2008 23:10:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Moje bylinky teď vypadají jako po atomovém výbuchu. Otrhané, oslchlé i aromaticky uondané. Je čas nastrkat jim květináče do huňatých čepic... ;)
9. říjen 2008 23:10:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Minulou sobotu odstartovala ranní směna servírky v kavárně Kanzelsberger poněkud svérázně. Do lokálu se jí totiž natrousila podivná individua s papírovými pytlíky v ruce. Ba co víc, ty drzé existence si dokonce zabraly dva stolíky a obsah svých sáčků na něj bez rozpaků vybalily!!! ;)
9. říjen 2008 14:10:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku