Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Po cold brew z Coffee Roomu a nitro cold brew doma mám pro vás další studené kafe – Colt Brew.
Tentokrát jde o ledovou kávu, která se připravuje dlouhou extrakcí za studena. Výrobce uvádí celkem 20 hodin a k tomu ještě dvě filtrace před lahvováním.
Káva se při studené extrakci chová trochu jinak a při prodlouženém studeném louhování se do ní dostává jiný mix chutí a vůní. Obvykle mívá nižší aciditu a bývá vnímána jako sladší. Odpůrci této metody ale zase kávě vytýkají určitou fádnost, takže to zase není tak úplně jednoduché.
Colt Brew má obsah 330 ml a přímo u zdroje stojí 55 Kč (tentokrát jsem nekupoval v žádné kavárně, dvě butelky mi přinesli kamarádi na grilovačku). Kávu dodává Mamacoffee a konkrétní druh použité kávy si můžete najít na webu podle šarže (v mém případě šarže 26.5.2015 s Guatemala Fedepma SHB).
V chuti je Colt Brew skutečně dost vyhlazené, úplně ploché a bez acidity to ale naštěstí není. Ve vůni i v chuti jsem nenašel nic jiného než oříšky (a nugát), ty jsou ale zase cítit opravdu silně. Takže jestli máte tenhle kávový projev rádi, tak v tomhle u vás Colt Brew zaboduje (platí jen pro aktuální šarži).
Kromě lahviček plánují i prodej točené kávy sycené dusíkem. Na tu jsem zvědavý taky, ale ještě jsem na ni nikde nenarazil.
Přiznám se, že zatím nemám úplně jasno v tom, jestli bych si chtěl balenou kávu nějak pravidelně kupovat. Zatím mě víc baví studená káva (a odvozené drinky) v kavárnách.
Léto se ale teprve blíží, takže u Colt Brew s ochutnáváním určitě nekončím. Zatím – chill and prosper!
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma
19. květen 2015 19:05:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Bramborové noky s bílou ředkvičkou a mladým česnekem na másle :) Noky z Formaggerie, zelenina z Holešovické tržnice... Za 10 minut bylo hotovo! #prkýnko
11. květen 2015 20:05:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ultrasezónní záležitost, která má na jaře jen velmi krátké okno. Mladý česnek ještě předtím, než pustí výhonek.
Od proutků jarní cibulky ho poznáte snad jen podle tvaru listů (na fotce dole je česnek vlevo). Teda kecám – podle chuti a vůně to poplést taky nejde.
Česnek ještě nemá ani náznak palice. Bílé i zelené části jsou měkké a šťavnaté. Ogrilovaný vcelku nebo nasekaný a podušený na másle je jedna báseň.
Koupeno v Holešovické tržnici u pana Pekaře (svazek á 30 Kč). Je to jeden z nejlepších pěstitelů na listovou zeleninu co znám. Pokud neznáte, nesmíte ho příště minout!
Aktualizace – přidal jsem ještě malou ukázku mladého česneku v akci. Na dolním obrázku je s bramborovými noky a s bílou ředkvičkou Rampouch na másle.
11. květen 2015 17:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Chřestové risotto! Blanšírované hlavičky a pyré v základu. Detaily opět na zápisníku :) #prkýnko
11. květen 2015 14:05:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
A zase moje oblíbená finta z carrotta – finální zjemnění risotta zeleninovým pyré. Ušetříte tím trochu másla i parmazánu a jídlo potom není tak brutálně na zaplácnutí.
Základ je stejný – šalotka, česnek, olol, rýže arborio a vývar. Chřest se očistí a podle potřeby oloupe. Hlavičky se jen krátce oblanšírují a dají stranou.
Zbytek blanšíruju o fous dýl, dám do mixéru s trochou másla a vrrrrr! Ochutit solí, pepřem a trochou cukru.
Vzniklé pyré pak přidám úplně nakonec a ozdobím hlavičkami, které jen trošku ohřeju v minimu másla.
Mazecoň!
11. květen 2015 14:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
