Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.
Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.
Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).
Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.
Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.
Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).
Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.
Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).
Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.
Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.
To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.
P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!
24. květen 2015 18:05:55
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Pokud vám tahle kanadská hranolková specialita v Praze chyběla, tak už za chvilku budete moct chodit do nového podniku Garage, který otevírá na Křižíkově hned naproti Můj šálek kávy.
Mezi všudypřítomnými burgery a hot dogy příjemné osvěžení!
25. červen 2015 09:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jay Rayner k věci. Platí plus mínu i pro Česko. Pokud někde v gastronomii v příštích letech uvidíme další růst, tak ve fine diningu to rozhodně nebude.
Právě naopak – s mladšími hosty z nové generace čeká fine dining pomalé vymírání.
22. červen 2015 20:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dnes z kategorie podivných kombinací, které jsou vlastně úplně boží! :) Hrachovka s ančovičami, v detailu i na zápisníku... #prkýnko
22. červen 2015 17:06:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Náhodný objev při ohřívání zbylé hrachové kaše (úplně obyčejné s mlékem a máslem), který mi nadiktovalo dnešní upršané počasí.
Nikdy bych neřekl, co dokáže pár ančoviček, olivový olej, pepř a pár gramů parmazánu. Určitě se té kombinace nelekejte, funguje skvěle a vše se dokonale spojí.
Možná v tom hraje roli naučené spojení hrachovky s něčím uzeným a slaným. Čert ví, zkuste sami.
A aby to byla idylka úplná – tak k tomu jedna dokonale vykřupaná topinka ze starého chleba z Praktiky. Mňám!
22. červen 2015 16:06:48
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vzpomínáte na obhajobu intenzivního zemědělství? Takhle nějak to pak může vypadat v praxi. Plodová zelenina z moderních skleníků bývá občas docela opovrhovaná, v reálu (a obzvlášť mimo sezónu) ji ale nakupují skoro všichni.
Bohužel nejsem zemědělský ani ekologický inženýr, takže neumím posoudit reálné dopady na životní prostředí. Bylo by ale hodně zajímavé porovnat vstupy (energie, hnojiva, chemie na ošetřování) a výstupy (co odchází do prostředí) třeba s konvenčním nebo ekologickým pěstováním rajčat.
Skleníková výroba je závislá na spoustě elektřiny a všechny substráty pro výživu se musí přidávat uměle. Na druhou stranu ale zase zatěžuje jen malou plochu a produkce je hodně efektivní.
Pokud by vznikaly podobné skleníky i v Česku a byly napojené na obnovitelné zdroje energie (o což se, tuším ta firma i snaží), tak odpadají argumenty o zbytečném dovozu ze zahraničí. Dost by mě zajímalo jaké další argumenty proti tomuto způsobu produkce vlastně zůstávají.
A Čubův megaprojekt, kde má ke skleníkum v uzavřeném okruhu i ryby, si dejte jako bonus.
22. červen 2015 12:06:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku