Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.
Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.
Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).
Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.
Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.
Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).
Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.
Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).
Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.
Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.
To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.
P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!
24. květen 2015 18:05:55
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Doják.
18. květen 2015 21:05:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Má to v sobě nějaký druh těstíčka? Pak je tu velká pravděpodobnost, že to spadá do rodiny Palačinkových. Tihle příbuzní jsou rozlezlí po celém světě.
Skvělý a podrobný úvod do speciální palačinkové taxonomie. Sedněte na to!
18. květen 2015 15:05:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Pečené brambory (bohužel ještě nejsou české), zelený chřest (Hostín), mladá cibulka (Tišice) a poslední letošní kadeřávek (Střešovice :). K tomu kozí kefír a kozí jogurt (Krasolesí) dochucený oříškovým máslem.
Dělal jem ještě pokusy s chipotle marinádou a kuřecími křidýlky. Vyladěné to ale ještě není a hlavně mi došly ty úžasné sušené paričky. Takže až doplním, ještě dám vědět. Je to úžasná věc na experimenty! Kam se hrabe mletá uzená paprika.
17. květen 2015 12:05:36
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Není lepší páteční oddych. Humří cannelloni (225 Kč) s mladým hráškem, silnou šťávou a olivovou trávou (skvělá věc, které se musím brzy pověnovat). Nezdá se to, ale má to razanci skoro jako hlavní chod.
Potom super měkké selečí s vykřupanou kůrkou (350 Kč), krokety z líčka a k tomu krásný zelený chřest. Tohle mě hodně baví – silné chutě z masa a mezi nimi lehké jarní problesky.
Kteráže je to už návštěva v pořadí? Už to raději ani nepočítám, tak snad vás to pořád dokola (i když pokaždé s jiným jídlem) už nenudí. Pro mě je ale strašně těžké odolat, když to máme jen kousek od domu.
15. květen 2015 21:05:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jak asi vypadá espresso připravené z deseti deka kafe? Ani se neptejte! Japonská šílenost via Drift.
15. květen 2015 18:05:27 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku