Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.
Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.
Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).
Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.
Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.
Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).
Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.
Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).
Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.
Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.
To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.
P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!
Spokojená návštěva. Nově otevřená rybárna v Dlouhé, mezi Sisters a Bistrotékou. Dobře zasobené. Dělají ryby na grilu i sushi, tak uvidíme. Dnes jsem vzal jen čerstvé ústřice z takového fancy akvárka, co si tam nainstalovali. V Dlouhé budou (doufám, že ostře) konkurovat rybárně v Tržnici Dlouhá 14.
Spokojená návštěva. Flat white, ne asi.
Spokojená návštěva. I like. Dnes jsem se konečně rozhoupal a zkusil jejich meat pie (krůtí & vepřové) s brkaší. Škoda, že mi to trvalo tak dlouho!
Obligátní skotská vejce byla samozřejmě taky (myslím, že už natrvalo usazený signature dish Koblihy). Paní u vedlejšího stolu nad nimi dokonce jásala – jé, vejce v chlebu! No tak těsně vedle, no... :)
Ok, tohle už přestává být vtipný! :) Vždycky, když poslední dobou narazím na nějaký WTF článek, který vyvolává pobavení v komunitě lidí z gastronomie, můžu s klidem tipovat na Forbes.cz.
Mix vyšroubovaných titulků, neodbornosti a PR. Jo, to by mohlo v české mutaci prestižního časáku zabrat!
Desatero opravdu dobré restaurace. Jak ji poznáte a jak se v ní chovat? Opravdu mimoňský kus o fine diningu (via Kamura FB), který posiluje všechny navlhlé představy o "luxusní restauraci". Ty vole!
Jak poznáte správně udělané espresso? Tohle jsou rady od baristy roku. V titulku parazitování na zavedené značce baristických soutěží Barista roku. V textu pak snůška mýtů a zastaralých informací z oboru od člověka, který dobré espresso pravděpodobně nikdy neměl v ruce. PR lidi z Costa Coffe museli jásat nad úspěšným zásunem.
Legendární kuchař chce Čechům ukázat, jak chutná to nejlepší mexické jídlo. Nafouknuté a přežvejknuté PR pro restauraci, která bude muset ve skutečnosti ještě hodně zamakat, než se dočká první pozitivní recenze. Američan přijel dělat hospodu do Prahy – podělejme se!
24. leden 2015 11:01:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nebýt dobrého vína, servisu a společnosti, tak dávám spíš zamračenou. Nic moc jehněčí předkrm s úlomkem kosti, o který jsem si málem vylomil zub. Hlavní chod s křepelkou s lanýžovou nádivkou a květákem slušný, ale zas pro změnu vlažný. Průměrná žemlovka s vanilkovou omáčkou nakonec.
Slabé a rozpačité, když o tom tak uvažuju (útrata i s vínem na osobu cca 1100 Kč). Dám tomu ale určitě ještě jednu šanci, než se nový chef Tomáš Levý pořádně zabydlí. Novou hospodu s tak fajn víny (naturální pecky - Andrea Calek, Domaine Le Mazel) a dobrým jídlem bych měl v Praze moc rád.
HLEDAT
