Zápisník

pana Cuketky

Cold drip z AnonymouS Coffee

Třetí ochutnávka studené kávy v pořadí. Tentokrát pomalu překapávaný cold drip z AnonymouS Coffee.

Připravují ho na japonské cold drip koloně na pomalé překapávání (mrkněte na foto). Voda z tajícího ledu v ní kape skrze namletou kávu několik hodin (tady konkrétně 6 h). Hotovou kávu pak lahvují do tmavých plastových lahviček s objemem 250 ml (á 69 Kč).

Na dripu experimentují s různými kávami, které mají zrovna k dispozici. Já zrovna zastihl Burundi Butihinda (Green Plantation) a Burundi Murata (Barn) (druh kávy, expiraci i dobu překapávání mají přehledně na zadní etiketě).

U obou káv je dost zastřené aroma a musíte si téměř namočit nos, aby z toho byl alespoň malý náznak ovoce (jsme ale u studené kávy, tak se nedivíme, že jo). V chuti byla více vyrýsovaná Murata z Barnu, kde jsem vydoloval známky marcipánu, čokolády a při troše dobré vůle i nějaké ty sušené meruňky nebo rozinky.

Oba vzorky ale po krátce po napití přecházejí v hořkost, která dlouho přetrvává i v dochuti. Musím se přiznat, že u mě je to za hranicí příjemného a jak tu teď sedím a píšu, tak se mi u toho docela kroutí pusa. Takže až se příště do AnonymouS dostanu, tak na cold dripu tedy určitě něco jiného... :)

Co dál? Od posledního příspěvku jsem ještě narazil na novou značku Black Coral Cold Brew, tak kávu od nich zkusím příště. A určitě přidám i nějaké ochutnávky na nelahvovanou studenou kávu přímo z kaváren.

Pokud máte nějaký príma tip, dejte vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Nitro cold brew doma

25. květen 2015 16:05:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Bramborové noky s bílou ředkvičkou a mladým česnekem na másle :) Noky z Formaggerie, zelenina z Holešovické tržnice... Za 10 minut bylo hotovo! #prkýnko

11. květen 2015 20:05:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mladý česnek

Ultrasezónní záležitost, která má na jaře jen velmi krátké okno. Mladý česnek ještě předtím, než pustí výhonek.

Od proutků jarní cibulky ho poznáte snad jen podle tvaru listů (na fotce dole je česnek vlevo). Teda kecám – podle chuti a vůně to poplést taky nejde.

Česnek ještě nemá ani náznak palice. Bílé i zelené části jsou měkké a šťavnaté. Ogrilovaný vcelku nebo nasekaný a podušený na másle je jedna báseň.

Koupeno v Holešovické tržnici u pana Pekaře (svazek á 30 Kč). Je to jeden z nejlepších pěstitelů na listovou zeleninu co znám. Pokud neznáte, nesmíte ho příště minout!

Aktualizace – přidal jsem ještě malou ukázku mladého česneku v akci. Na dolním obrázku je s bramborovými noky a s bílou ředkvičkou Rampouch na másle.

11. květen 2015 17:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Chřestové risotto! Blanšírované hlavičky a pyré v základu. Detaily opět na zápisníku :) #prkýnko

11. květen 2015 14:05:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chřestové risotto

A zase moje oblíbená finta z carrotta – finální zjemnění risotta zeleninovým pyré. Ušetříte tím trochu másla i parmazánu a jídlo potom není tak brutálně na zaplácnutí.

Základ je stejný – šalotka, česnek, olol, rýže arborio a vývar. Chřest se očistí a podle potřeby oloupe. Hlavičky se jen krátce oblanšírují a dají stranou.

Zbytek blanšíruju o fous dýl, dám do mixéru s trochou másla a vrrrrr! Ochutit solí, pepřem a trochou cukru.

Vzniklé pyré pak přidám úplně nakonec a ozdobím hlavičkami, které jen trošku ohřeju v minimu másla.

Mazecoň!

11. květen 2015 14:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další