Přidávám první ze střípků z Barcelony. Staronový objev Can Paixano (La Xampanyeria), který je zaměřený na zcela samostatný pohostinský žánr – popíjení v hlučné tlačenici.
Nejdřív vystojíte malou frontu venku (pokud je). Pak se protlučete k baru a odlovíte číšníka. Objednáte a pak se snažíte ustát okolní tlačenici a neustále proudění davu.
Je to docela sranda a nevím k čemu o přirovnat. Sobotní Náplavka v poledne je ale proti tomu úplně mrtvolná zóna.
Dělají tu všechno možné – malé tapas i obložené chleby. Hlavní je ale dát si sklenku místního šumivého vína cava.
Can Paixano doporučuji jako bezva trenažér pro všechny ostýchavé hosty ihned po příjezdu. Pokud projdete tímhle, budete mít všechny kontaktní dovednosti hosta naprosto v malíku.
Bacha na otvíračku, je kontraintuitivní. A taky bacha na ceny. Pořád je to tu neuvěřitelně levné.
2. červen 2015 15:06:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vím, že o rajčatech píši ukrutně mimo sezónu, ale nemohu si pomoci. Nákup z neděle mi opět připomněl záhadná heirloom čili nehybridní rajčata, po kterých slídím už delší dobu...
22. říjen 2007 21:10:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Baťůžek strýčka Deutera vydržel. Pomodori cuore bue (strašidelná rajčátka z VII.) i melanzane viola (fialkové lilkoule) mi jistě odpustí, že jsem je z...
21. říjen 2007 20:10:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vypadám tady (letištní hala Malpensa) sice jako alkoholik, ale nedalo mi to. ňekněte sami, čím jiným zabít čas při čekání na zpožděné letadýlko, než...
21. říjen 2007 16:10:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Čili poslední snídaně - ranní kafíčko s loupákem na rozloučenou a velmi chaotický nákup v blízkém supermarketku.
21. říjen 2007 11:10:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Rozlučkový večer jsem věnoval opětovnému průzkumu fenoménu aperitivo, za kterým jsme se vydali do čtvrti Navigli.
21. říjen 2007 00:10:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku