Tahle pizza nebyla úplně technicky dokonalá a čekal jsem na ni asi hodinu, ale i tak to byl zážitek, který stojí za přiznivou zmínku.
Je to asi i vlastnost pražské pizza scény, kde takhle expresivní styl pizzy nikdo moc nedělá (nejblíž jsou asi v Pizza Nuova, kteří na to mají i štempl z Neapole). Těsta se tu pečou pomaleji a míň agresivně. Jen ať tam proboha není žádný černý puchýřek... :)
Frankie na to jde ale hodně přímočaře a vystačí si na to i s malou elektrickou troubou (mmch. asi ji nutně potřebuju domů, udělá to i přes 450 °C!).
Mají pomalu fermentované těsto a minimalistické náplně. Vedle margherity dělají i u nás míň provařenou marinaru (rajčata, oregano, česnek, olol).
Ceny byly okolo 120 až 140 Kč. A rozhodně bych si pizzu od nich chtěl zkusit znovu pěkně v klidu. Nebo úplně ideálně v pořádném kamenném podniku někde v Praze. Nevíte někdo o něčem, co je tomu blízko? :)
13. červen 2015 20:06:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tak jsem zase zprznil jeden recept z Momofuku. Blbě jsem si ho přečetl (asi z hladu), a tak jsem ho neudělal ani kompletní, ani přesně. Mlátit tyhlencty blogery do hlavy...
18. červen 2010 15:06:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Druhý díl rybího speciálu, dvě nové úpravy a moje asi nejoblíbenější rybka - mořský jazyk.
14. červen 2010 15:06:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Drobet vedrounko. Neva. Úspornými pohyby a vhodnými převody do salátu skoč. Co to mám na nosiči? ;)
9. červen 2010 17:06:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Krusta, kouř, kilo tuňáka. Co k čemu? Krásný kus ryby a dvě techniky do vašeho repertoáru...
7. červen 2010 13:06:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku