Zápisník

pana Cuketky

Tvaronočky, máslové jahody a tvarohové knedlíky jaké jste ještě nejedli

Tvarohové knedlíky s jahodami umí nejlíp babička. To je jasné, to nemusíme dál koumat, že jo. Teď ale co dělat, když u babičky nejsme a chceme zkusit něco nového. Máme tvaroh, jahody a máslo.

Tvaronočky
Aneb když se nechce nic šoulat ani plnit. Ba co víc. Lenost je tak vysoká, že se nechce ani zadělávat na těsto na knedlíky.

Začněte s vykapaným tučným tvarohem (obyč z vaničky). Nebudete ho vlastně ani kapat, ale úplně postačí, když ho vymačkáte mezi vrstvou papírových utěrek (mrkněte na fotku). Je to hotové za tři minuty a bez složitého štelování plátýnka. Tvaroh malinko oschne a přestane se lepit na ruce.

Teď rychlovka bez zbytečných řečí. Z tvarohu vytvarujte malé nočky (dají se střílet ve velkém tempu i z cukrářského pytlíku), které si dejte na talíř vysypaný krupicí. Trochu s nim zaštěrkejte, ať se obalí (foto). A máte hotovo!

Jo fakt, nerozvaří se to a bude to úžasné. Tvaronočky se vaří málo přes minutu a ihned se podávají, aby nevychladly.

Uvnitř jsou teplé, měkké, tvarohové a zvenčí mají jen teňounkou slupku, která snadno lupne. Trochu kouzlo, řekl bych.

Máslové jahody
Teď co k tvaronočkům? No přece jahody na másle, to je jasné. Nic lepšího neexistuje.

Teplá šťáva z jahod a rozpuštěné máslo, které se spolu míchají na dně talíře. To je na tvarohových knedlících asi ten nejlepší pocit na světě. Takže nekoumejte a hned to zkuste.

Očistěte si jahody a rozpusťte máslo. Když je teplé, přidejte jahody a slabou minutku krátce poduste. Odstavte, přikryjte pokličkou a nechte chvíli dojít.

Jahody pustí spoustu růžové šťávy, kterou promíchejte s máslem a je hotovo. Právě jste sestrojili neuvěřitelně dobrou jahodovou omáčku pod tvaronočky!

Tvarohové knedlíky skoro beze všeho
A teď, kdyby se vám přeci jen chtělo dělat s klasickými knedlíky. Použijte opět vymačkaný tučný tvaroh. A stejně jako byste pracovali s těstem s ním obalte jahody.

Překvápko – ono to fakt jde. Obalte je potom stejně jako tvaronočky v krupici a máte hotovo!

Knedlíky se vaří jeden a půl až tři minuty podle velikosti. Okolo minuty a půl budou mít pěknou slupku a uvnitř ještě trochu tekutého tvarohu a prohřátou jahodu (foto). U tří minut už je tvaroh napevno a jahoda je měkká.

A bacha – spotřeba tvarohu je vysoká. Z jedné vaničky zvládnete cca 10 až 12 knedlíků podle šikovnosti.

Jinými slovy – nebojte se tvarohu!
Je to náš český a úplně dokonalý vynález. Jezte ho víc. Hrajte si s ním. Dopřávejte si ho!

25. červen 2015 19:06:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pinot Grigio Quinto Quarto 2011

Pátek! Prý ať si ho zdekantuju den předem. A ještě že tak. Na dně mělo tolik sedimentu, že byste tím vykrmili kapra. Basic oranžáda od Terpina (cena okolo 400 Kč). Nečiřeno, nefiltrováno, zkvašeno spontánně a macerováno 3 dny na slupkách.

Šípky, jahody, ostružiny. Hodně suché, možná až s vlezlou kyselinou a nebýt tříslovin, tak spíš krátké v dochuti. Každopádně takhle byste asi rulandské šedé nepoznali.

20. únor 2015 16:02:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nasycené tuky, cholesterol, káva, alkohol

Pokud jste trochu zmatení z posledních zpráv z oblasti výživy a hledáte nějaký ucelený, nezávislý a na důkazech postavený zdroj, tak čtěte.

Zpráva komise pro americká výživová doporučení shrnuje spoustu poznatků v rozmezí let 2010 až 2015. Dělalo na ní hodně chytrých lidí, kteří měli dostatečný rozpočet, čas i potřebné vzdělání, aby analyzovali současné otázky ve výživě.

Přečíst celé se to nedá, ale můžete si tam projít věci, které vás zajímají. Mimo jiné třeba současný náhled na kávu a kofein, doporučení ohledně příjmu cholesterolu, vztah příjmu nasycených tuků a kardiovaskulárních chorob (část D, kapitola 6).

Možná trochu těžký kalibr, ale podle mě určitě lepší než pročítání článků o výživě v médiích, které jsou nepřesné a plné bulvárních interpretací. (Plus samozřejmě mějte na paměti, že vše platí primárně pro americkou populaci.)

20. únor 2015 13:02:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kdy nasolit maso? Dřív, než si myslíte

Co se stane, když posypete maso solí? Není to nijak zapeklitý rébus. Má to zhruba tři odlišné fáze. Mrkněte i na fotky, které sice vypadají stejně, ale po rozkliknutí rozdíl zřetelně uvidíte.

V první fázi teda nic moc. Krystalky soli prostě ulpívají na mase. Během chvilky se to ale změní, sůl se rozpustí a splyne s povrchem masa.

V druhé fázi to jde ještě dál a povrch masa se viditelně orosí. Vysoká koncetrace soli na povrchu vytáhne vodu z masa. Tohle trvá asi 30 až 45 minut, někdy i déle.

A konečně třetí fáze pro trpělivé. Voda z povrchu se vstřebává zpátky do masa a to má jakoby matný lepkavý povrch i o něco sytější barvu. Koncentrace soli se vyrovnávají. Povrch masa je změněný reakcí soli s proteiny svalových vláken.

Teď zpátky na začátek. Ve které fázi je tak asi nejlepší dát maso na pánev? V první i druhé fázi bude maso na povrchu vlhké a to asi není moc dobře. Maso by se při kontaktu s horkým olejem nejdřív chvíli dusilo a pak teprve opékalo.

Maso z třetí fáze je nejvíc v pohodě. Je suché a jeho povrch už je částečně změněný reakcí se solí. Máte také jistotu, že bude rovnoměrně a dostatečně ochucené.

To jsou tak nějak v kostce argumenty pro včasné nasolení masa. Klidně i několik hodin před tepelnou úpravou. A ideálně ještě na mřížce v lednici, aby okolo něj mohl volně proudit vzduch (když mírně zaschne, vůbec to nevadí).

Neplatí to ale samozřejmě vždy. Pro některé typy jídel tyhle změny z nasolení vůbec nechcete. O tom klidně příště.

19. únor 2015 18:02:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

French press bez pressu a latte bez mléka

Chefsteps uvolnili první dvě videa z jejich placené kávové lekce. No-Press French Press a Liar's Latte.

Autorem metody na french press bez použití pístu je Tim Wendelboe respektive James Hoffman. Argument pro metodu je takový, že se při použití pístu v kávě zvíří jemný sediment a ta je pak zbytečně prašná. Pokud se nechá káva po rozbití krusty pouze odstát, získáme údajně kávu s nižším obsahem jemného sedimentu.

Připomíná to trochu turka (jednoduchou zalitou kávu) a jestli si říkáte, jestli to nebude po té sedimentaci (3 až 5 minut navíc) přeextrahované, tak prý ne. Extrakce se po rozbití krusty výrazně utlumuje.

Dnes letmo otestováno a hm – asi v pohodě. Rozdíl oproti běžné metodě jsem ale moc nepoznal. Kdybyste se s tím někdo chtěl drbat, obě metody se dají porovnat přelitím hotové kávy přes papírový filtr (uvidíte množství zachyceného sedimentu). Hodně to ale bude záviset na tom, jak s pístem ve skutečnosti pracujete.

Falešné latte je jiný příběh. Do kávy se přidá stabilizátor xanthan (znáte třeba z moderních průmyslových jogurtů) a vše se rozmixuje tyčovým mixérem, aby se do kávy dostaly bubliny. Nezkoušel jsem, ale výraz samotných autorů při ochutnávání ("hm, trochu hnusný, ale lidi to bude bavit") mě moc k otestování nemotivuje. Tak třeba se obětujete a dáte mi vědět? :)

18. únor 2015 13:02:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak přistupují k alergenům profíci

USA zatím sice nemají tak přísnou legislativu jako v EU, potravinové alergie tam ale jedou jako velké téma už několik let. Bodejť by taky ně – kvůli své nemoci se musí při jídle venku hlídat skoro 15 miliónů Američanů.

V článků dávají pár podrobných příkladů z praxe amerických restaurací, které jdou v řešení alergenů i nad rámec naší evropské legislativy. Výjimkou nejsou na míru ušitá menu pro každý typ alergie zvlášt i flexibilní systém menu, který přízpůsobuje jídla přesně podle přání hosta.

Řeší se tam i mýty okolo alergií (jsou stejně blbé jako u nás) a klíčovost vzdělání lidí v gastronomii. V kontextu některých trucujících hospodských v Česku hodně poučné.

17. únor 2015 18:02:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další