Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.
Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.
Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.
Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.
Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.
Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...
Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.
Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.
5. srpen 2015 15:08:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Bramborové noky s bílou ředkvičkou a mladým česnekem na másle :) Noky z Formaggerie, zelenina z Holešovické tržnice... Za 10 minut bylo hotovo! #prkýnko
11. květen 2015 20:05:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ultrasezónní záležitost, která má na jaře jen velmi krátké okno. Mladý česnek ještě předtím, než pustí výhonek.
Od proutků jarní cibulky ho poznáte snad jen podle tvaru listů (na fotce dole je česnek vlevo). Teda kecám – podle chuti a vůně to poplést taky nejde.
Česnek ještě nemá ani náznak palice. Bílé i zelené části jsou měkké a šťavnaté. Ogrilovaný vcelku nebo nasekaný a podušený na másle je jedna báseň.
Koupeno v Holešovické tržnici u pana Pekaře (svazek á 30 Kč). Je to jeden z nejlepších pěstitelů na listovou zeleninu co znám. Pokud neznáte, nesmíte ho příště minout!
Aktualizace – přidal jsem ještě malou ukázku mladého česneku v akci. Na dolním obrázku je s bramborovými noky a s bílou ředkvičkou Rampouch na másle.
11. květen 2015 17:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Chřestové risotto! Blanšírované hlavičky a pyré v základu. Detaily opět na zápisníku :) #prkýnko
11. květen 2015 14:05:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
A zase moje oblíbená finta z carrotta – finální zjemnění risotta zeleninovým pyré. Ušetříte tím trochu másla i parmazánu a jídlo potom není tak brutálně na zaplácnutí.
Základ je stejný – šalotka, česnek, olol, rýže arborio a vývar. Chřest se očistí a podle potřeby oloupe. Hlavičky se jen krátce oblanšírují a dají stranou.
Zbytek blanšíruju o fous dýl, dám do mixéru s trochou másla a vrrrrr! Ochutit solí, pepřem a trochou cukru.
Vzniklé pyré pak přidám úplně nakonec a ozdobím hlavičkami, které jen trošku ohřeju v minimu másla.
Mazecoň!
11. květen 2015 14:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
