Zápisník

Proč je blogger sprosté slovo?

Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.

Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.

Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.

Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").

Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.

Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.

Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/

Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.

Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.

Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!

Lidové odrobinky

To je macek co? Pravý modrý paličák z Česka! Pravděpodobně napodobenina českého česneku přímo z tržnice!

Vietriatlon

Postřehy bystrých čtenářů k článku Phở a bún chả v Pražské tržnici odkryly další tři místa, kde je možno v Praze tyto vietnamské speciality ochutnat. Samozřejmě jsem neodolal a na jeden zátah je všechny přechutnal...

Pražská tržnice na jaře

V projektu Vesničan nastala podivná jarní pauza. Z jednoho bedýnkového coopu jsem vypadl. Druhý, do kterého jsme se přihlásil, odstartuje až v květnu. Bloumám tedy teď Prahou a sháním, co se dá. I na tržnicích... :)

Chlebičky

Pomalu ani nevim, čí nápad to byl. Znělo to ale tak přitrouble a zběsile zároveň, že jsme to prostě museli udělat. Cukína a osmička sebevražedných foodies vs. chlebíčky. Na život a na žlučník! :)