Zápisník

O plýtvání jídlem podrobně

Dejme tomu, že jste se o plýtvání jídlem doslechli někde z médií nebo teď v poslední době. Mediálně atraktivní podání aktivistů vám třeba úplně nesedlo (nic proti němu) a chtěli byste vědět víc.

Kam pro fakta? A kde pro nezkreslené informace o plýtvání jídlem celosvětově?

Já bych určitě vyrazil za Food and Agriculture Organization při UN. Mají téma odpadu zpracováné neuvěřitelně do hloubky (a věřím, že na práci mají i dostatečně hluboký rozpočet), plus z toho mají řadu výstupů.

Nejucelenější je asi příručka Reducing the Food Wastage Footprint, kde si můžete udělat dost dobrý obrázek o tom, jak vůbec odpad v jídle vzniká a jak se dá minimalizovat.

Nejstručnější a podle mě i nejnázornější je brožura Mitigation of Food Wastage, kde najdete 7 případových studií z celého světa.

Tam taky asi nejlíp vidět, že to není ani tak záležitost několika nadšených aktivistů, jako spíš složitá systémová věc, která vyžaduje investice, nasazení nových technologií i změny v legislativě (i proto to vždy půjde hooodně pomalu).

Také není vždy jednoduché rozhodnout, jestli se navrhovaná opatření vyplatí a jestli náhodou nebudou mít nějaký skrytý negativní efekt (enviromentální, ekonomický), který ve výsledku nadělá víc škody než užitku (např. spotřebování více zdrojů, než se ušetří).

Doporučuju to alespoň proletět (shrnutí od strany 46 je výstižné), není to vážně žádná sranda.

Na závěr čistě jen pro ilustraci hloubky problému si sjeďte Food Wastage Footprint – Full-cost Accounting o všech skrytých nákladech, které plýtvání jídlem způsobuje. Jsou to bambiliony.

Óda na supermarketová rajčata

Tohle je totálně boží! :) Měl by se člověk cítit provinile, když si v zimě koupí rajčata v supermarketu? Ježišmárjá, jen to ne!

Skvělá esej s recepty od šéfkuchařky Amandy Cohen z restaurace Dirt Candy.

Zimní rajčata určitě nevoní tolik jako rajčata na vrcholu sezóny, ale zase z nich není potřeba dělat polysterén. To je fakt blbost.

Určitě můžete utéct k sterilovaným rajčatům San Marzano v plechovce, ta mimo sezónu fungují skvěle. Z těch čerstvých se zase v zimě výborně drží rajčata třešňová.

A rozhoduje taky úprava. Pečená rajčata, omáčky z rajčat, dlouhé dušení a výrazné ochucení. To všechno vám v zimě dokáže ulehčit život. Nebojte se toho!

Svaly v T-bone steaku

Zrovna jsem si nasolil krásný T-bone, a než se mi pěkně nasolí, tak alespoň krátké anatomické opáčko.

T-bone je vlastně složený ze dvou steaků – obsahuje svíčkovou (to je ten menší sval vlevo) a nízký roštěnec. Oba svaly naléhají na bederní obratel, který na řezu tvoří písmeno T. Okolo nich jsou pak ještě k zastižení menší svalíky a tukový kryt.

Steak na fotce je z TRMS, doba zrání 6+ týdnů, váha okolo půl kila (cena 514 Kč).

Legenda k fotce:
1 – Psoas major (svíčková)
2 – Psoas minor
3 – Longissimus (nízký roštěnec)
4 – Multifidus dorsi

Snad jsem to teda trefil. Jestli najdete chybu, dejte vědět... :)

A pokud si chcete pohrát s identifikací svalů v hovězím mase, tak tady je super 3D model s identfikací svalových skupin.

Egg and Chips – lilek roubovaný na bramboru

Britská semenářská firma Thompson & Morgan přišla na trh se zeleninovým Frankensteinem neboli lilkobramborou.

Jedná se o rostlinu lilku, která je naroubovaná na bramboru (běžně se takto roubují třeba okurky na dýni). Vrchní část rostliny normálně plodí lilky a dolní část zase brambory.

Tentokrát to ale není žádná revoluční plodina, ale spíš zpestření pro domácí pěstitele. Lilkobrambor je totiž vhodný pro pěstování v nádobách, takže se vám v pohodě vejde třeba na balkon, kde budete mít lilek i bramboru na jednom místě.

Firma předtím dělala něco podobného i s rajčetem, kde to funguje obdobně. Lilky, rajčata i brambory jsou totiž v rostlinné říší blízcí příbuzní, takže jim to šlape i takto pospolu.

Čtěte dále (jaro se blíží):
7 tipů jak rozjet jedlý balkon
Zahrádka na dvou metrech

GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu

Když už jsme u těch brambor, v USA právě regulátoři schválili druhou generaci GMO brambor Innate™, takže mohou jít na volný trh.

Nově vyšlechtěné brambory řeší hned několik problémů, které se při produkci brambor vyskytují.

Innate brambory jsou odolné proti vzniku tmavých skvrn, které vznikají při transportu (takové ty šedé fleky, co jsou vidět po oloupání) a značně snížené je u nich i hnědnutí (určitě znáte, když nastrouháte brambory na bramboráky). Obojí se zdá jako blbost, ale v běžné výrobě potravin to způsobuje značné ztráty nebo náklady navíc (které se tímto dají eliminovat).

Mají o 90 % menší obsah asparaginu, což je prekurzor pro rakovinotvorný akrylamid, který vzniká při smažení a opékání brambor (nebo kdekoliv, při teplotách vyšších než 120 °C).

Brambory mají i sníženou produkci jednoduchých cukrů, takže jsou odolnější proti chladu a mohou se skladovat delší dobu při teplotách okolo nuly (obyč brambory v chladu sládnou). A aby toho ještě nebylo málo, jsou Innate brambory rezistentní proti plísni ramborové.

Dost slušný a ambiciózní pokus, řekl bych. Tak uvidíme, jak uspějí na trhu.

Rozhodovat totiž bude i přijetí veřejnosti (silné naladění proti GMO), přijetí klíčových hráčů na trhu (výrobci potravin, zemědělci), chování v běžném zemědělském provozu (cena, hnojení, pesticity) a samozřejmě i kulinární atraktivita (chuť, vůně, vlastnosti při vaření).