Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Dnes mi kávy z maďarské pražírny Casino Mocca hodně sedly. Nejvíc asi jejich Mpanga Burundi. Promytá, čistá a příjemně zakulacená káva.
A jako bonus – první setkání s bramborovým defektem v kávě naživo. Nebojte, takovou kávu tu dnes nepodávali, jen dali stranou jeden šálek pro kávové masochisty.
Bramborový defekt vzniká z poškozených kávových třešní, které jsou napadeny škůdcem (přesný mechanismus se ale ještě objasňuje). A vyskytuje se právě ve východní Africe (nejvíce postižené bývají kávy ze Rwandy).
Pokud poškozené zrnko pronikne až na mlýnek, má pak výsledná káva jasně rozpoznatelné bramborové aroma, které totálně přáválcuje jakékoliv pozitivní vlastnosti kávy.
Zkušení baristé by měli bramboru většinou bezpečně poznat, takže se s tímto defektem v kávě nemáte moc šanci potkat.
Pokud ale přeci jen někdy narazíte na kávu, která voní po bramborách (a zároveň je z východní Afriky), tak zbystřete. Možná máte tu smůlu, že jste právě narazili na bramborové zrnko.
23. květen 2015 14:05:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDruhá spoko návštěva spojená s testem prototypu WTF vermutu od Žufánka, který si takto vzal po ginu a abstintech do hledáčku další ušlechtilý základ. Tohle, až se dostane naplno do ostré výroby (nejdřív cca za rok), bude naprostá pecka a určitě o WTF uslyšíme ještě mnohem více. Držím palce!
Samotné Cash Only moc fajn. Je to hlasité a neformální s docela nízkým věkovým průměrem (takže záleží spíš na vás jestli zapadnete).
Prodrali jsme se tu několika drinky a otestovali i jejich barový snack – hot dog s chipsy (95 Kč). Do podrobného rozboru se nepouštím, ale jen bych chtěl říct, že barové snacky jsou u nás zatím docela podceňovaná disciplína, tak mi to tohle pojetí v Cash Only udělalo radost.
Na obrázku vlevo negroni a vpravo i čisté WTF ve skleničce.
23. květen 2015 00:05:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Fascinující čtení. A větou na konci:
„Speciality coffee doesn’t offer anything to the consumer who wants to drink great espresso at home, but doesn’t want a new hobby.“
To vydrtil úplně. Skvělé!
Téma přístupnosti, pohodlnosti a atraktivity se bude muset ve výběrové kávě řešit tak dlouho, dokud to někdo pořádně nerozlouskne. Chce si to ponechat otevřenou mysl a ono to snad jednou přijde.
P.S.: Článek zaznamenal v rámci kávové komunity tak velký úspěch, že autorovi shodil web. A to je určitě dobrá zpráva... :)
22. květen 2015 16:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Naberte si teď sazeničky na trzích nebo si ho vysejte ze semínek. Mangold je nenáročný a v pohodě snese pěstování v nádobě.
Letos ho pěstuju v mělké nádobě (asi 35 cm v průměru a 20 cm hluboké) a jde to úplně samo.
Nemířím na plně vzrostlý mangold a sklízím malé křehké lístky, asi 20 cm dlouhé. Absolutní lahoda.
Jestli vás na trzích vyděsil plně vzrostlý mangold s tuhými žebry, tak tohle je úplně něco jiného. Určitě to zkuste!
V archivu najdete i můj obsáhlejší článek o pěstování zeleniny v nádobách.
21. květen 2015 21:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku