Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vycházejí vždy co pět let, takže ta aktuální platí od roku 2015 do 2020. Dění okolo jejich příprav jsem docela sledoval a byl okolo toho nespočet různých tahanic a kontroverzí.
Hned se pouštím do jejich čtení a projdu i všechny zajímavé komentáře. Výcuc určitě brzy!
Celá verze výživových doporučení:
2015–2020 Dietary Guidelines for Americans
Vypadá to moc dobře! Sloe gin chytl krásnou barvu a cukr je už dokonale rozpuštěný. Nevím jestli to do února vydržím... :) Tady je celý recept.
19. prosinec 2015 16:12:34
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Solidní aférka ze světa výběrové čokolády a mladých trendy značek! Výrobci čokolády Mast Brothers byli obviněni z toho, že si místo zpracování čokolády od bobů až po tabulku usnadňují (nebo usnadňovali) výrobu použitím obyčejné cukrářské čokolády (Valrhona).
Mast Brothers nejsou mezi ostatními malými výrobci a odborníky nijak oblíbení a kritiku schytávali už dříve. Tohle je ale silnější káva.
S odhalením přišel anonymní blogger v sérii postů na blogu DallasFood.org. Podle něj Mast Brothers nemají dostatečnou výrobní kapacitu na výrobu všech svých čokolád. Analyzuje jejich obaly, vybavení pro výrobu a dal dohromady i pár citací, ze kterých použití koupené hotové čokolády vyplývá.
Situaci taky moc neusnadňují samotní Mast Brothers, kteří v deklarování postupů a použitých surovin nejsou zrovna transparentní.
Pochyby by se daly docela snadno rozprášit ukázkou výroby a prokázáním původu nakoupených bobů. Nic z toho ale zatím Mast Brothers neudělali a ve veřejných vyjádřeních spíš mlží.
No. Přečtěte si to celé. Bude dost zajímavé sledovat jak se budou bránit a jestli tuhle aféru vůbec rozchodí.
Transparence ve výrobě potravin je pořád jedno z nejcitlivějších míst a příklad Mast Brothers ukazuje, že se problémy nevyhýbají ani malým značkám s image sympatických kulinářů.
Za tip díky @hanka_pyre. Foto: Mast Brothers.
Aktualizace
Po pár dnech grilování se Mast Brothers přeci jen vyjádřili. V rozhovoru pro NY Times také přiznali, že v začátcích do svých čokolád použili část hotové průmyslové čokolády.
Doplnění ke kontroverzní studii, kterou jsem tu zmiňoval. Ať to máme pěkně vyvážené z obou konců názorového spektra! :)
17. prosinec 2015 15:12:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Around the world coffee suppliers regularly meet with people opening cafes for all the wrong reason. They hate their office job (while it may pay well, they feel their soul is being crushed), and they’ve always loved cafes. They have no experience in running a business and no experience in coffee.
To date, as an industry, we’ve sold the idea that if they just serve good coffee then all will be well. If they buy the right machine, buy the right coffee from the right roaster who buys from the right farmer, then success is assured. We know this isn’t true, and we really need to stop pretending it is.
Skvělý text! Hoffmann předpovídá korekci trhu s vlnou zavírání kaváren a pražíren i konsolidaci a upevňování pozic silnějších hráčů. Těžko říct, jak moc se Praha (a Česko) podobá rozvinutým trhům na západě, několik paralel se ale v textu najít dá.
Vlnu otevírání nových podniků tu máme určitě a podle tempa nových podniků máme vrchol ještě před sebou. Spousta kaváren u nás je taky otevřena jen krátce a ne dost dlouho na to, aby se ukázala jejich soběstačnost a dlouhodobá udržitelnost.
Vážně podnětné čtení. Jestli se o výběrovou kávu v ČR zajímáte, určitě si to projeďte (není to dlouhé):
Part 1: The Lull
Part 2: The Bubble
Part 3: Implications and Predictions