Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Cold drip z AnonymouS Coffee

Třetí ochutnávka studené kávy v pořadí. Tentokrát pomalu překapávaný cold drip z AnonymouS Coffee.

Připravují ho na japonské cold drip koloně na pomalé překapávání (mrkněte na foto). Voda z tajícího ledu v ní kape skrze namletou kávu několik hodin (tady konkrétně 6 h). Hotovou kávu pak lahvují do tmavých plastových lahviček s objemem 250 ml (á 69 Kč).

Na dripu experimentují s různými kávami, které mají zrovna k dispozici. Já zrovna zastihl Burundi Butihinda (Green Plantation) a Burundi Murata (Barn) (druh kávy, expiraci i dobu překapávání mají přehledně na zadní etiketě).

U obou káv je dost zastřené aroma a musíte si téměř namočit nos, aby z toho byl alespoň malý náznak ovoce (jsme ale u studené kávy, tak se nedivíme, že jo). V chuti byla více vyrýsovaná Murata z Barnu, kde jsem vydoloval známky marcipánu, čokolády a při troše dobré vůle i nějaké ty sušené meruňky nebo rozinky.

Oba vzorky ale po krátce po napití přecházejí v hořkost, která dlouho přetrvává i v dochuti. Musím se přiznat, že u mě je to za hranicí příjemného a jak tu teď sedím a píšu, tak se mi u toho docela kroutí pusa. Takže až se příště do AnonymouS dostanu, tak na cold dripu tedy určitě něco jiného... :)

Co dál? Od posledního příspěvku jsem ještě narazil na novou značku Black Coral Cold Brew, tak kávu od nich zkusím příště. A určitě přidám i nějaké ochutnávky na nelahvovanou studenou kávu přímo z kaváren.

Pokud máte nějaký príma tip, dejte vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Nitro cold brew doma