Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Skvělé zprávy na konce roku. Moje oblíbená cukrárna Votre Plaisir se konečně dočká vlastního místa v centru Prahy. Těsím se jak malej!
Čistě pro pobavení. Aneb když se kácí dogmata ve víně, lítají třísky. Jako bonus si dejte i čtení o vínech Pét-Nat, která už se u nás sem tam objevují (zmíněné vinařství Costadilà vedou zrovna v Prosekárně).
3. prosinec 2015 16:12:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vzpomínáte, jak jsem tu psal o novém trendu vývaru do kelímku? Zima je zase tady a vypadá to, že se to zase pomalu rozjíždí. Ještě ani pořádně nemrzne a v Praze už jsou dva nové zdroje, kde můžete načepovat vývar do kelímku.
Silák
Za Silákem, silným kuřecím vývarem, stojí food pionýrka Anna, která s vývarem začínala v malém už loni v kavárně Bitcoin Coffee. Letos vývar rozjeli ve větším a pod vlastní značkou. Proklikejte si báječný příběh o zrození projektu.
Kostní vývar z TRMS
Další vývar do kelímku najdete v krámku TRMS (prodávají ho ale myslím i v Maso a Kobliha). Nechávají si ho vyrábět na farmě Sasov. Je z hovězích a vepřových kostí, které se pomalu táhnou 3 dny. V krámku v Náplavní si ho můžete načepovat do kelímku a ochutit přímo na místě.
Skoro bych si i tipnul, že to nejsou poslední letošní přírůstky. Takže jestli někde na vývar do kelímku narazíte, dejte mi určitě vědět. Sám si to musím ještě pořádně obejít.
Aktualizace – vývar v Mikrofarmě
I v Brně se bude rozlévat vývar! Mikroframa DeguŠtace (Moravské náměstí 4) nově nabízí vývar do kelímku s sebou.
Další čtení k vývarům:
Ochutnávka vývaru z Naše maso a Konečně vývar
Silný kuřecí vývar do omáček
Telecí vývar a demi glace
Recept na zeleninový vývar
Vývar ze zbytků kuřecí pečeně
Foto: Silák, The Real Meat Society
2. prosinec 2015 20:12:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Šéfkuchař Magnus Nilsson napsal novou kuchařku věnovanou severské kuchyni – The Nordic Cookbook.
Je fakt velká a najdete v ní 700 receptů pro domácí vaření inspirované kuchyní ze severu. Předchozí kuchařky vydané na toto téma (např. Relae nebo Noma) se zatím věnovaly spíše jídlům a nápadům, které vzešly ze slavných restaurací. Na doma rozhodně nic jednoduchého.
Nilssonova kuchařka ale vychází z tradičních domácích receptů, ke kterým slavný šéfkuchař přidal jen svůj pohled. Takže je plná jídel, které počítají s domácím kuchařem a dají se snadno provést i v podmínkách obyčejné kuchyně.
Vyšla teď v říjnu a určitě stojí za pozornost.
30. listopad 2015 12:11:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
