Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.
IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.
Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).
Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.
Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.
Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.
Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.
Co tedy víme jistě?
Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.
Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.
Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.
Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.
Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds
27. říjen 2015 17:10:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Bramborové noky s bílou ředkvičkou a mladým česnekem na másle :) Noky z Formaggerie, zelenina z Holešovické tržnice... Za 10 minut bylo hotovo! #prkýnko
11. květen 2015 20:05:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ultrasezónní záležitost, která má na jaře jen velmi krátké okno. Mladý česnek ještě předtím, než pustí výhonek.
Od proutků jarní cibulky ho poznáte snad jen podle tvaru listů (na fotce dole je česnek vlevo). Teda kecám – podle chuti a vůně to poplést taky nejde.
Česnek ještě nemá ani náznak palice. Bílé i zelené části jsou měkké a šťavnaté. Ogrilovaný vcelku nebo nasekaný a podušený na másle je jedna báseň.
Koupeno v Holešovické tržnici u pana Pekaře (svazek á 30 Kč). Je to jeden z nejlepších pěstitelů na listovou zeleninu co znám. Pokud neznáte, nesmíte ho příště minout!
Aktualizace – přidal jsem ještě malou ukázku mladého česneku v akci. Na dolním obrázku je s bramborovými noky a s bílou ředkvičkou Rampouch na másle.
11. květen 2015 17:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Chřestové risotto! Blanšírované hlavičky a pyré v základu. Detaily opět na zápisníku :) #prkýnko
11. květen 2015 14:05:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
A zase moje oblíbená finta z carrotta – finální zjemnění risotta zeleninovým pyré. Ušetříte tím trochu másla i parmazánu a jídlo potom není tak brutálně na zaplácnutí.
Základ je stejný – šalotka, česnek, olol, rýže arborio a vývar. Chřest se očistí a podle potřeby oloupe. Hlavičky se jen krátce oblanšírují a dají stranou.
Zbytek blanšíruju o fous dýl, dám do mixéru s trochou másla a vrrrrr! Ochutit solí, pepřem a trochou cukru.
Vzniklé pyré pak přidám úplně nakonec a ozdobím hlavičkami, které jen trošku ohřeju v minimu másla.
Mazecoň!
11. květen 2015 14:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
