Zápisník

Restu rezervace a nové karty podniků

Tohle malé vylepšení jsem vám tu vlastně ještě ani nepředstavil a přitom už tu fičí od léta. U každé návštěvy na zápisníku odteď vidíte malou mapku, kde je přesná poloha podniku i adresa.

Nově taky jednotlivé návštěvy v podniku sčítám a vidíte je tak hned u smajlíku. Pokud na ně kliknete, dostanete se na takový mini profil podniku. Uvidíte tam všechny návštěvy pěkně pohromadě i celiu historii mých návštěv (spoko vs. nespoko).

Klikněte si třeba na Story, kde jsem to fakt neflákal! :)

Restu rezervace
Nové jsou ale i rezervace Restu, kterého máme jako partnera i Scuku. U podniků, kde to je možné, uvidíte tlačítko pro rezervaci, které vás zavede přímo k rezervačnímu formuláři. Můžete se tak rovnou chytit místa, o kterém zrovna mluvím a bez dalších složitostí udělat.

Mrkněte taky na jejich aplikaci, se kterou můžete mít rezervace vždycky v kapse.

Restu na divoko
Krom toho teď Restu pořádá i podzimní festival zvěřiny, který teď jede až do 4. listopadu. Takže pokud uvažujete o něčem podzimním na víkend, mrkněte na to! Dali dokupy 18 podniků se zvěřinovým menu, kde můžete mít stůl na pár kliknutí... :)

Jenom pět základních chutí?

Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.

Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).

Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...

Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.

Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).

Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.

Crema a mýty okolo espressa

Přiznávám, že jsem jednu dobu taky měl takové mystické období, kdy jsem cremu uctíval a všemožně z ní věštil kvalitu espressa. Italská kávová mytologie dostává zaslouženě po čuni.

Projeďte si i zbytek – Espresso Myths, Debunked!

Farmářské trhy v USA zpomalují, food huby jedou

Přibývání nových trhů zpomaluje a celková útrata na trzích v některých oblastech klesá. Trh se saturuje a naráží na svůj hlavní limit – nedostatek malých zemědělců a producentů potravin.

Mezitím ale výrazně roste jiný prodejní kanál, který u nás zatím příliš neznáme – tzv. food hub.

Food hub v sobě spojuje výkup, logistiku a velkoobchod. Zemědělci můžou do food hubu prodávat ve větším objemu. Food hub zboží uskladní a připraví k prodeji (čištění, třídění, balení). Postará se i o marketing a hlavně finální prodej větším odběratelům, pro které by jinak byl malý zemědělec neviditelný (a nepoužitelný). Typickým příkladem jsou třeba větší instituce (školy, nemocnice).

U nás má výkup a přeprodej podivné stigma překupnictví. Je to ale něco jiného, než když naložím dovozovou zeleninu z velkoobchodu a jdu si stoupnout na farmářský trh.

Jestli mají mít regionální potraviny od malých producentů nějakou zásadní roli a podíl na našem stravování, tak tohle je určitě jedna z cest.