Zápisník

pana Cuketky

Eska – 8 postřehů krátce po otevření

Rozruch okolo esky je teď na samém vrcholu a určitě jste už viděli spoustu náhodných výkřiků a fotek z místa.

Podnik je ale otevřený jen pár dní, takže se hodnocení ještě vyhnu. Přidám spíše pár postřehů, které mě při první návštěvě napadly.

Co tedy vlastně otevření Esky znamená?

1) Severská kuchyně přichází do Česka

S otevřením Esky tu máme první pořádný pokus o kuchyni inspirovanou severskou gastronomií (jejími metodami i filozofií). Sám tomuhle směru děsně fandím a věřím, že je to pro české podmínky schůdná cesta. Bude hodně zajímavé sledovat reakce a přijetí Esky právě v tomto ohledu.

Pro osvěžení si projeďte třeba moje starší zápisky:
Noma
Relae (2015)
Relae (2011)
Kadeau
Pohled z Kodaně
Vaříme s jehličím

I bez ohledu na to, jestli nakonec bude z Esky úspěšná restaurace, mám radost už jen z toho, že sem vane severní vítr. A nebojte, na olomoucké Entrée myslím také, jen jsem se tam ještě nedostal (těším se moc!).

2) Ambiente zhodnocuje dlouhodobé investice do lidí

V Ambiente dlouhodobě investují do rozvoje svých lidí. Umožňují jim cestovat na zahraniční stáže a nabírat know–how přímo v zahraničních restauracích. Jen z prvního pohledu na jídlo v Esce je to hodně znát. Takový podnik nejde otevřít ze dne na den. Je potřeba dlouholetého úsilí a lidí, kteří se dlouhodobě vzdělávají (taky musí mít zájem, motivaci a profi zázemí k rozvoji).

3) Důležitý je i přesah z La Degustation

Ten ztělesňuje šéfkuchař Martin Štangl, který v La degustation pracoval 9 let (jako zástupce šéfkuchaře). Pokud jste si někdy přáli (jako já) nějakou méně formální a dostupnější formu La Degustation, tak s otevřením Esky se vám tohle přání tak trochu splnilo.

4) Ambiente testuje nový koncept pekárny

Český chleba, který si zatím v Ambiente pekli v Pizza Nuova a v Café Savoy, je teď zřejmě zralý na samostatný koncept pekárny. Pokud bude úspěšný, může se pekárna v budoucnu prosadit i jako úplně samostatný podnik. Podobně vznikalo Naše maso.

5) Výběrová káva jde dál dopředu

To samé platí o kávě. Ambiente si s Eskou zároveň nenápadně oťukává moderní koncept kavárny postavený na výběrové kávě, který může podle úspěšnosti kdykoliv osamostatnit. Kromě kavárny v přízemí se ale výběrová káva silně promítá i do zážitku v restauraci. Barista dostává podobnou roli jako sommeliér a doporučuje hostům párování kávy s jídlem. Jít za výběrovou kávou do Savoye nebo do Pastacaffé by mě nenapadlo ani ve snu. S Eskou se tohle mění.

6) Jídla v Esce otestují jak jsou hosté v Česku konzervativní

Menu v Esce je hodně odvážné a nekompromisní. Na talíři je spousta nezvyklých surovin a po vzoru severské kuchyně i prakticky chybí přílohy (zůstává jen chléb). Jen maso, luštěniny a spousta zeleniny. Pro českého konzervativního hosta je to bezpochyby velká výzva. Na Esce se ukáže, jestli už nazrála doba na podobně odvážné podniky.

7) Kvašení jde do mainstreamu

Eska si vybrala fermentaci jako jeden z hlavních buzzwordů, který tlačí úplně všude. Fermentované limonády, obilniny i zelenina. To tady taky ještě pořádně nebylo, nebo to zatím nikdo nebyl schopný tak dobře využít. Opět bude zajímavé sledovat, jak budou kvašené výrobky pro lidi zajímavé. A jestli se povede odstartovat novou vlnu zájmu o všechno kvašené.

8) Ve vinném lístku jsou konečně normální vína

Přírodní vína ze sortimentu Veltlinu a Winegeek.cz válcují celou vinnou kartu. A je tam i tolik oranžových vín, že mají i vlastní kolonku. Pro fanoušky okrajových žánrů asi nic nového, opět to ale podtrhuje to, v čem je Eska jiná a jak je progresivní.

Restaurace teď jede testovací provoz až do konce listopadu a spousta věcí ještě chybí (snídaně, obědy). Jakmile to ale rozjedou naplno, určitě se do Esky ještě vrátím a probereme to podrobně i s jídlem a pitím.

11. listopad 2015 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Standart & Drift – dva nové časopisy o kávě

My se teda máme. Na začátku roku startují hned dva nové kávové magazíny. O výběrové kávě, kavárnách a lidech okolo. Ve velkém formátu a s tunou krásných fotek.

Drift vytvořil Adam Goldberg. První číslo je o New Yorku a jeho 144 stránek vás vyjde na 24 doláčů.

Standart budeme mít o kus blíže, protože je ze Slovenska a bude v dvojjazyčné edici. První číslo se v Praze představí už v pátek na zahajovací párty v Bitcoin Coffee. Což je zase ideální příležitost, jak se vmíchat do šrumce okolo Baristy roku.

28. leden 2015 11:01:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak si uspořádat suroviny na braising

Maso pěkně dolů, na to plachetku a do plachetky všechno ostatní. Aha!

K čemu je to dobré? Toto uspořádání vám pomůže v případě, že děláte braising zakončený glazováním. Maso i omáčka je na konci čistá a bez kousků rozvařené zeleniny, takže můžete maso před podáváním hezky naleštit jak se sluší a patří.

Dejte si i další videa ze série How-To Tuesdays od Maria Bataliho. Hafo profi tipů!

27. leden 2015 20:01:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Finále Bocuse d'Or 2015 živě

Šéfkuchaři, které neznáte, vaří jídla, která nikdy v životě neochutnáte. Dnes od v 10 h záčíná jedna z největších soutěžních akcí v kulinárním světě.

Na finální řežbu se sjelo celkem 24 týmů z celého světa. Na vaření budou mít více než pět hodin. Připravuje se jeden talíř, kde musí soutěžící předvést pstruha s minimálně 50 % zeleniny (s jednou tajnou ingrediencí), plus velké prezentační plato, které je vystaveno okolo perličky.

Vítěze bude vybírat mezinárodní porota s Paulem Bocusem v čele. Čestým předsedou poroty je letos americký šéfkuchař Grant Achatz.

Dnes i zítra poběží televizní přenos soutěže. Podrobnější info, seznam soutěžících a pravidla najdete v oficiální brožuře Bocuse d'Or 2015.

Já na to sem tam mrknu v průběhu obou dní. Letos držím palce Velké británii, Spojeným státům a Dánsku. Pokud někde po skončení najdete nějaký pěkný report nebo shrnutí, dejte vědět!

27. leden 2015 10:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Flickr Adama Goldberga

Chcete si nechat vystřelit mozek z hlavy? Tak klikejte.

Nechápu jak to Adam Goldber (@LifeWorthEating) dělá (a možná to ani nechci vědět). Ale bydlí v NYC, cestuje po těch nejlepších hospodách na světě a ještě k tomu fotí jako bůh (v šíleném osvětlení večerních restaurací a z ruky). Nikdo jiný na světě podle mě nedává tolik kvalitních a aktuálních fotek k dispozici.

Plus samozřejmě: Proč tak rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst.

26. leden 2015 21:01:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak jsem si zamiloval slané pivo

O ujetých pivech z edice MAD Beer jsem už tu myslím psal. Teprve teď jsem ale měl trochu času si s jedním takovým pořádně vyhrát.

Pivo MAD Salt (koupeno v Beergeeku) je dělané na rozhraní stylů Sour a Wild Ale. Na fermentaci se podílely kvasinky bretanomyces a mimo přidané soli šly do piva i japonské švestky umeboshi.

Zní to fakt šíleně a trochu šíleně to i chutná, protože MAD Salt je kromě lehké kyselosti (a vůně citrusů) i zřetelně slaný. Po krátké adaptaci ale zjistíte, že je to celé vlastně hodně dobrý nápad a že se všechny ty zdánlivě protichůdné vjemy pěkně doplňují.

Za mě je MAD Salt jednoznačně pivo k jídlu, které si říká o výrazně kořeněná, aromatická nebo smažená jídla, která dokáže bez problémů uzemnit. Experti stylu @sanger_foodblog a coq_auvin ale měli ještě lepší nápad a MAD Salt rovnou napárovali s ústřicemi.

Musím potvrdit, že to funguje. Ale nečekejte nic rafinovaného a uťápnutého á la pairing s Chablis. To si nechte pro babičku. MAD Salt vedle jídla funguje s razancí panzerfaustu.

První ústřice jsou se šalotkou, koriandrem a cider octem. Ta druhá v detailu je pošírovaná. Začal jsem svařením octa, piva a šalotky na sirup. Přidal jsem studené máslo, rozmíchal a povolil šťávou z ústřic. Pak už jen přidat ústřice, nechat prohřát a šup do lastury.

Pošírovaná verze fungovala asi nejlíp. Zkuste to někdy!

25. leden 2015 21:01:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další