Rozruch okolo esky je teď na samém vrcholu a určitě jste už viděli spoustu náhodných výkřiků a fotek z místa.
Podnik je ale otevřený jen pár dní, takže se hodnocení ještě vyhnu. Přidám spíše pár postřehů, které mě při první návštěvě napadly.
Co tedy vlastně otevření Esky znamená?
1) Severská kuchyně přichází do Česka
S otevřením Esky tu máme první pořádný pokus o kuchyni inspirovanou severskou gastronomií (jejími metodami i filozofií). Sám tomuhle směru děsně fandím a věřím, že je to pro české podmínky schůdná cesta. Bude hodně zajímavé sledovat reakce a přijetí Esky právě v tomto ohledu.
Pro osvěžení si projeďte třeba moje starší zápisky:
Noma
Relae (2015)
Relae (2011)
Kadeau
Pohled z Kodaně
Vaříme s jehličím
I bez ohledu na to, jestli nakonec bude z Esky úspěšná restaurace, mám radost už jen z toho, že sem vane severní vítr. A nebojte, na olomoucké Entrée myslím také, jen jsem se tam ještě nedostal (těším se moc!).
2) Ambiente zhodnocuje dlouhodobé investice do lidí
V Ambiente dlouhodobě investují do rozvoje svých lidí. Umožňují jim cestovat na zahraniční stáže a nabírat know–how přímo v zahraničních restauracích. Jen z prvního pohledu na jídlo v Esce je to hodně znát. Takový podnik nejde otevřít ze dne na den. Je potřeba dlouholetého úsilí a lidí, kteří se dlouhodobě vzdělávají (taky musí mít zájem, motivaci a profi zázemí k rozvoji).
3) Důležitý je i přesah z La Degustation
Ten ztělesňuje šéfkuchař Martin Štangl, který v La degustation pracoval 9 let (jako zástupce šéfkuchaře). Pokud jste si někdy přáli (jako já) nějakou méně formální a dostupnější formu La Degustation, tak s otevřením Esky se vám tohle přání tak trochu splnilo.
4) Ambiente testuje nový koncept pekárny
Český chleba, který si zatím v Ambiente pekli v Pizza Nuova a v Café Savoy, je teď zřejmě zralý na samostatný koncept pekárny. Pokud bude úspěšný, může se pekárna v budoucnu prosadit i jako úplně samostatný podnik. Podobně vznikalo Naše maso.
5) Výběrová káva jde dál dopředu
To samé platí o kávě. Ambiente si s Eskou zároveň nenápadně oťukává moderní koncept kavárny postavený na výběrové kávě, který může podle úspěšnosti kdykoliv osamostatnit. Kromě kavárny v přízemí se ale výběrová káva silně promítá i do zážitku v restauraci. Barista dostává podobnou roli jako sommeliér a doporučuje hostům párování kávy s jídlem. Jít za výběrovou kávou do Savoye nebo do Pastacaffé by mě nenapadlo ani ve snu. S Eskou se tohle mění.
6) Jídla v Esce otestují jak jsou hosté v Česku konzervativní
Menu v Esce je hodně odvážné a nekompromisní. Na talíři je spousta nezvyklých surovin a po vzoru severské kuchyně i prakticky chybí přílohy (zůstává jen chléb). Jen maso, luštěniny a spousta zeleniny. Pro českého konzervativního hosta je to bezpochyby velká výzva. Na Esce se ukáže, jestli už nazrála doba na podobně odvážné podniky.
7) Kvašení jde do mainstreamu
Eska si vybrala fermentaci jako jeden z hlavních buzzwordů, který tlačí úplně všude. Fermentované limonády, obilniny i zelenina. To tady taky ještě pořádně nebylo, nebo to zatím nikdo nebyl schopný tak dobře využít. Opět bude zajímavé sledovat, jak budou kvašené výrobky pro lidi zajímavé. A jestli se povede odstartovat novou vlnu zájmu o všechno kvašené.
8) Ve vinném lístku jsou konečně normální vína
Přírodní vína ze sortimentu Veltlinu a Winegeek.cz válcují celou vinnou kartu. A je tam i tolik oranžových vín, že mají i vlastní kolonku. Pro fanoušky okrajových žánrů asi nic nového, opět to ale podtrhuje to, v čem je Eska jiná a jak je progresivní.
Restaurace teď jede testovací provoz až do konce listopadu a spousta věcí ještě chybí (snídaně, obědy). Jakmile to ale rozjedou naplno, určitě se do Esky ještě vrátím a probereme to podrobně i s jídlem a pitím.
11. listopad 2015 00:11:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Bod pro Original Coffee a jejich kávu Panama SHB Boquete Geisha (250 g za 270 Kč), kterou na slepém cuppingu vybraly osobnosti jako je Petra Veselá (Mistryně kávy), Gwilym Davies (WBC Champion), Jaroslav Tuček (Doubleshot), Zdeněk Smrčka (Kafe Karlín) nebo Adam Neubauer (EMA).
Vedle Original Coffee prošly výběrem i kávy z Gill's Coffee, Coffee Source a Kafe Karlín. Všechny budou dostupné na ofiko degustaci v rámci letošní baristické soutěže Barista roku už příští víkend a budete k tomu mít i srovnání s kávámi ze světa.
Geisha z Original Coffee má pro odrůdu typická macatá zrnka a aromatický profil, který ji prozradí klidně i na dva metry. Když jsem si ji včera dělal poprvé, pořád jsem měl dojem, že mi za zády stojí nějaká navoněná slečna, za kterou se musím otočit.
Ve vůni jsou lehké květinové tóny, jasmín i mandle. V chuti je pak perfektně vyvážená, nasládlá skoro jako med a zároveň pěkně šťavnatá. Kává není tak efemérní a lehká jako třeba Esmeralda z TCC, ale za tuhle fajn cenu si to fakt nechám líbit. Pro vás, co jste kafe od OC ještě nezkusili, navíc fajn příležitost k ochutnání (i v kavárně se mi dost líbilo).
23. leden 2015 12:01:20
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.
Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!
Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).
Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.
A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).
Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!
22. leden 2015 16:01:38 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. A moje první! Za což si tedy jdu veřejně nalískat, protože je to fakt moc milé místo. Macchiato na cestu (fajn espresso a mikropěna jako lusk) a hlavně nákup vítězné kávy pro Baristu roku. Hned jak ji stihnu uklohnit, napíšu víc.
Příjemně mě překvapili i prodejem Kality 155 a hlavně plonkovních filtrů (159 Kč). Sháním je už asi půl roku a nikde jsem je pořádně neviděl. Takže behold!
22. leden 2015 13:01:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dokument z produkce amerického serveru Munchies o zákazu produkce a prodeje foie gras, který v Kalifornii platil až do začátku ledna. Do diskuze o etice foie gras a nuceném překrmování asi nic nového pod sluncem. Pokud se ale chcete podívat na konkrétní zkušenosti se zaváděním restriktivní legislativy v jídle, tak zrovna tohle je pěkný příklad. Dokumentem provádí Dave Arnold (mrk mrk) a je součástí širší série videí Politics of Food.
21. leden 2015 22:01:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vůbec se mi nechce věřit, že se vlašáku ještě nikdo pořádně nechytil. Diskuze okolo receptury a složení mají až mytologický charakter a skoro každý v Česku chová k vlašskému salátu silné emoční pouto (ať už jakékoliv).
Přitom by stačilo málo. Udělat recepturu, která naplno využije vlašákový sentiment a zároveň kompletně oživí surovinový základ. Pražská šunka nebo Kšánův gothaj? Jo! Znojemské okurky, skvělé salátové brambory a pořádná majonéza nacvakaná žloutkem.
Podáváno do papírového kornoutu (do ruky) nebo do krabičky (na doma) s pěkným potiskem. K tomu neméně dobrý rohlík. Osmdesátkový, rolovaný. Z jemného kynutého těsta se slušným podílem mléka a úplně obyčejného másla.
Jen to píšu a mám na něj strašnou chuť. Tý jo. Tak jednoduché a tak dobré by to mohlo být. Není už na čase přestat se trestat vlašákem z průmyslové výroby?
Inspirováno dnešním testem vlašáků v MF Dnes. Doplněno vlašským salátem od Viléma Vrabce ze 4. vydání jeho veleúspěšné Studené kuchyně. Čistě na chuť!
20. leden 2015 15:01:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku