Zápisník

Sezóna vývarů do kelímku je tu!

Vzpomínáte, jak jsem tu psal o novém trendu vývaru do kelímku? Zima je zase tady a vypadá to, že se to zase pomalu rozjíždí. Ještě ani pořádně nemrzne a v Praze už jsou dva nové zdroje, kde můžete načepovat vývar do kelímku.

Silák
Za Silákem, silným kuřecím vývarem, stojí food pionýrka Anna, která s vývarem začínala v malém už loni v kavárně Bitcoin Coffee. Letos vývar rozjeli ve větším a pod vlastní značkou. Proklikejte si báječný příběh o zrození projektu.

Kostní vývar z TRMS
Další vývar do kelímku najdete v krámku TRMS (prodávají ho ale myslím i v Maso a Kobliha). Nechávají si ho vyrábět na farmě Sasov. Je z hovězích a vepřových kostí, které se pomalu táhnou 3 dny. V krámku v Náplavní si ho můžete načepovat do kelímku a ochutit přímo na místě.

Skoro bych si i tipnul, že to nejsou poslední letošní přírůstky. Takže jestli někde na vývar do kelímku narazíte, dejte mi určitě vědět. Sám si to musím ještě pořádně obejít.

Aktualizace – vývar v Mikrofarmě
I v Brně se bude rozlévat vývar! Mikroframa DeguŠtace (Moravské náměstí 4) nově nabízí vývar do kelímku s sebou.

Další čtení k vývarům:
Ochutnávka vývaru z Naše maso a Konečně vývar
Silný kuřecí vývar do omáček
Telecí vývar a demi glace
Recept na zeleninový vývar
Vývar ze zbytků kuřecí pečeně

Foto: Silák, The Real Meat Society

2. prosinec 2015 20:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku