Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Barista roku 2016 je Ondřej Hurtík z kavárny Místo. Vítězkou Brewers Cupu je pak Karolína Kumštová z Five Elephant Coffee. Obrovská gratulace oběma! Konkurence i úroveň soutěžících je totiž rok od roku vyšší.
Pokud jste letos nebyli přímo na místě, mám pro vás přehled kaváren, ze kterých byli letošní soutěžící. Připravit se na soutěž a ještě k tomu zvládnout běžný denní provoz, to muselo dát obrovskou práci. Takže pokud máte v okolí nějakého baristu nebo kavárnu, kde jste zatím ještě nebyli, zajdětě se tam mrknout.
Jen možná ne hned dnes, kdy asi všichni vyspávají after party :)
Barista roku
1. místo Ondřej Hurtík – Místo, Praha
2. místo Jakub Hartl – La Bohéme Café, Praha
3. místo Ondřej Štoksa – EMA espresso bar, Praha
4. místo Jan Hrňa – Místo, Praha
5. místo Jakub Nikel – EMA espresso bar, Praha
6. místo Zdeněk Hýbl – One Sip Coffee (otevírají už brzy)
Martin Nosek – Kafec, Brno
Anna Marková – Dos Mundos, Praha
Tereza Tothová – Naše Café, Olomouc
Monika Čeňková – Bar, který neexistuje, Brno
Jan Malec – EMA espresso bar, Praha
Patrik Ramiandravola – Café Lounge, Praha
Lukáš Bros – Double B, Praha
Daniela Slabá – Místo, Praha
Martina Pechová – Costa Coffee
Jan Mlejnek – Nordbeans, Liberec
Jan Škeřík – Double B, Praha
Vojta Cífka – Café Lounge, Praha
Tereza Benešová – Můj šálek kávy, Praha
Hana Bojdová – Café Jen, Praha
Petr Kouba – Fragaria Coffee
Alan Jarrar – Alza Café, Praha
František Roháček
Vojta Růžička
Brewers cup
1. místo Karolína Kumštová - Five Elephant Coffee, Berlín
2. místo Mája Maříková – EMA espresso bar, Praha
3. místo Jiří Sládek – BrewBar Náplavka, Praha
Christian Černoch – Café Lounge, Praha
Tereza Balá – Můj šálek kávy, Praha
Jakub Hartl – La Bohéme Café, Praha
Vojtěch Štarha – Alza Café, Praha
Jan Hůza – Double B, Praha
Za případné chybky se moc omlouvám a budu rád, když mě hned opravíte. Díky! :)
1. únor 2016 10:02:38 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Bramborové noky s bílou ředkvičkou a mladým česnekem na másle :) Noky z Formaggerie, zelenina z Holešovické tržnice... Za 10 minut bylo hotovo! #prkýnko
11. květen 2015 20:05:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ultrasezónní záležitost, která má na jaře jen velmi krátké okno. Mladý česnek ještě předtím, než pustí výhonek.
Od proutků jarní cibulky ho poznáte snad jen podle tvaru listů (na fotce dole je česnek vlevo). Teda kecám – podle chuti a vůně to poplést taky nejde.
Česnek ještě nemá ani náznak palice. Bílé i zelené části jsou měkké a šťavnaté. Ogrilovaný vcelku nebo nasekaný a podušený na másle je jedna báseň.
Koupeno v Holešovické tržnici u pana Pekaře (svazek á 30 Kč). Je to jeden z nejlepších pěstitelů na listovou zeleninu co znám. Pokud neznáte, nesmíte ho příště minout!
Aktualizace – přidal jsem ještě malou ukázku mladého česneku v akci. Na dolním obrázku je s bramborovými noky a s bílou ředkvičkou Rampouch na másle.
11. květen 2015 17:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Chřestové risotto! Blanšírované hlavičky a pyré v základu. Detaily opět na zápisníku :) #prkýnko
11. květen 2015 14:05:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
A zase moje oblíbená finta z carrotta – finální zjemnění risotta zeleninovým pyré. Ušetříte tím trochu másla i parmazánu a jídlo potom není tak brutálně na zaplácnutí.
Základ je stejný – šalotka, česnek, olol, rýže arborio a vývar. Chřest se očistí a podle potřeby oloupe. Hlavičky se jen krátce oblanšírují a dají stranou.
Zbytek blanšíruju o fous dýl, dám do mixéru s trochou másla a vrrrrr! Ochutit solí, pepřem a trochou cukru.
Vzniklé pyré pak přidám úplně nakonec a ozdobím hlavičkami, které jen trošku ohřeju v minimu másla.
Mazecoň!
11. květen 2015 14:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
