Zápisník

Proč je vlastně palmový olej tak rozšířený?

A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.

K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.

Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy

Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.

Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.

Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva

V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.

Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.

Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech

Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.

Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.

Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).

Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje

Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.

Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.

Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.

Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně

2. únor 2016 14:02:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Prague Ice Cream Festival

Festival zmrzliny jsem poprvé zaznamenal předevčírem. Od té doby nasbírala událost na Facebooku neuvěřitelných 15 tisíc účastníků!

Mimo termínu 30. srpna není známo místo, seznam účastníků ani program. Dokonce i organizátor je trochu ukrytý. I přesto na to lidi klikají jak diví.

Pokud chcete v Praze rozjet kulinární event, hlad po novinkách asi nikdy nebyl větší. A jednoduchou metodu pro ověření zájmu veřejnosti už teď taky znáte... :)

22. duben 2015 20:04:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Marc Forgione – Kuře pod cihlou

Mohl by to být název knihy, ale není. CHCU!

22. duben 2015 20:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mladé lístečky z řepy – microgreens

Blbůstka. Nic jiného to není. Ale když máte místo na pěstování třeba jen za oknem, tak vám určitě udělá radost.

Microgreens jsou drobné zeleninové lístečky, které se sklízejí krátce po vyklíčení rostlin. Přesněji ve fázi, kdy mají pouze dva děložní lístky, nebo jen o fous později, kdy se začnou objevovat první pravé lístky.

Používají se na ozdobu i pro výraznou chuť. Jsou totiž většinou krásně barevné a aromatické. I proto na ně nejčastěji narazíte ve fine dining restauracích, kde občas dokreslují sofistikovaná jídla (ale ne vždy zcela vydařeně). Doma se s tím ale nemusíte složitě trápit a můžete si je pěstovat jen tak pro potěchu a pro radost.

To, co vidíte tady u mě, tak jsou asi desetidenní lístky z červené řepy. Jsou křehoučké, zespod fialové, shora zelené a mají krásně krvavě rudý stonek (ehm, stoneček).

Osivo pro microgreens se od běžného osiva nijak zásadně neliší. Klíčový je jen výběr správných odrůd, jejichž lístky jsou nejbarevnější a nejvoňavější (mrkněte na výběr, koupeno tady).

Na pěstování stačí ten nejlevnější plastový pařník, co se prodává (cca 50 Kč), malinko hlíny a osivo. Rostlinky v pohodě vyrostou v okně nebo na parapetu. A na jižní straně klidně i v zimě.

Holátka a robátka jsou to! :)

22. duben 2015 18:04:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku