Zápisník

pana Cuketky

Velké kavárny bez rezervace?

Doubleshot včera ohlásil, že ve svých kavárnách Místo a Můj šálek kávy ruší rezervace na víkend. Část hostů je (alespoň podle komentářů) nadšená a část se naopak tomuto kroku diví.

Má to samozřejmě svoje pro a proti. Bez rezervací je v obsazenosti kavárny méně hluchých míst, kdy na své hosty čekají prázdné stoly s rezervační cedulkou (plus případy opožděných/zrušených rezervací). Pro náhodné příchozí, kteří se chtějí zastavit jen "na jedno", taky vrůstá šance, že se na krátkou návštěvu vmáčknou.

U živých a rušných podniků, kde je vysoká obrátka hostů, mi tohle dává smysl a podle mě to i atmosféře podniků prospěje.

Problém je jen s návštěvami, kdy se na volné místo v podniku potřebujete spolehnout (ochodní schůzka, větší návštěva např. na snídani s rodinou). Tam už ten komfort bez rezervace bude chybět. A problémy můžou nastat i hosty, kteří se budou v podniku při čekání na místo nevhodně hromadit, nebo se budou o volné stoly hlásit nějak nevybíravě. Tohle ale vnímám jen jako drobné problémy, které dokáže obsluha snadno zkorigovat, a na které si hosté snadno zvyknou.

Jsem docela zvědavý, jak to bude v obou podnicích fungovat a jestli se to nějak na zážitku v podniku projeví.

Typický český host je totiž hodně konzervativní a moc se mu bojovat o místo nechce. Natož třeba čekat ve frontě, jak je to zvykem ve spoustě jiných zemí (český podnik s pravidelnou frontou si snad ani nevybavím).

Jak to máte vy? Raději si počkáte a zabojujete? Nebo chcete raději pokaždé jistotu a rezervaci?

3. březen 2016 12:03:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Bramborové noky s bílou ředkvičkou a mladým česnekem na másle :) Noky z Formaggerie, zelenina z Holešovické tržnice... Za 10 minut bylo hotovo! #prkýnko

11. květen 2015 20:05:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mladý česnek

Ultrasezónní záležitost, která má na jaře jen velmi krátké okno. Mladý česnek ještě předtím, než pustí výhonek.

Od proutků jarní cibulky ho poznáte snad jen podle tvaru listů (na fotce dole je česnek vlevo). Teda kecám – podle chuti a vůně to poplést taky nejde.

Česnek ještě nemá ani náznak palice. Bílé i zelené části jsou měkké a šťavnaté. Ogrilovaný vcelku nebo nasekaný a podušený na másle je jedna báseň.

Koupeno v Holešovické tržnici u pana Pekaře (svazek á 30 Kč). Je to jeden z nejlepších pěstitelů na listovou zeleninu co znám. Pokud neznáte, nesmíte ho příště minout!

Aktualizace – přidal jsem ještě malou ukázku mladého česneku v akci. Na dolním obrázku je s bramborovými noky a s bílou ředkvičkou Rampouch na másle.

11. květen 2015 17:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Chřestové risotto! Blanšírované hlavičky a pyré v základu. Detaily opět na zápisníku :) #prkýnko

11. květen 2015 14:05:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chřestové risotto

A zase moje oblíbená finta z carrotta – finální zjemnění risotta zeleninovým pyré. Ušetříte tím trochu másla i parmazánu a jídlo potom není tak brutálně na zaplácnutí.

Základ je stejný – šalotka, česnek, olol, rýže arborio a vývar. Chřest se očistí a podle potřeby oloupe. Hlavičky se jen krátce oblanšírují a dají stranou.

Zbytek blanšíruju o fous dýl, dám do mixéru s trochou másla a vrrrrr! Ochutit solí, pepřem a trochou cukru.

Vzniklé pyré pak přidám úplně nakonec a ozdobím hlavičkami, které jen trošku ohřeju v minimu másla.

Mazecoň!

11. květen 2015 14:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další