Zápisník

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

Svaly v T-bone steaku

Zrovna jsem si nasolil krásný T-bone, a než se mi pěkně nasolí, tak alespoň krátké anatomické opáčko.

T-bone je vlastně složený ze dvou steaků – obsahuje svíčkovou (to je ten menší sval vlevo) a nízký roštěnec. Oba svaly naléhají na bederní obratel, který na řezu tvoří písmeno T. Okolo nich jsou pak ještě k zastižení menší svalíky a tukový kryt.

Steak na fotce je z TRMS, doba zrání 6+ týdnů, váha okolo půl kila (cena 514 Kč).

Legenda k fotce:
1 – Psoas major (svíčková)
2 – Psoas minor
3 – Longissimus (nízký roštěnec)
4 – Multifidus dorsi

Snad jsem to teda trefil. Jestli najdete chybu, dejte vědět... :)

A pokud si chcete pohrát s identifikací svalů v hovězím mase, tak tady je super 3D model s identfikací svalových skupin.

Egg and Chips – lilek roubovaný na bramboru

Britská semenářská firma Thompson & Morgan přišla na trh se zeleninovým Frankensteinem neboli lilkobramborou.

Jedná se o rostlinu lilku, která je naroubovaná na bramboru (běžně se takto roubují třeba okurky na dýni). Vrchní část rostliny normálně plodí lilky a dolní část zase brambory.

Tentokrát to ale není žádná revoluční plodina, ale spíš zpestření pro domácí pěstitele. Lilkobrambor je totiž vhodný pro pěstování v nádobách, takže se vám v pohodě vejde třeba na balkon, kde budete mít lilek i bramboru na jednom místě.

Firma předtím dělala něco podobného i s rajčetem, kde to funguje obdobně. Lilky, rajčata i brambory jsou totiž v rostlinné říší blízcí příbuzní, takže jim to šlape i takto pospolu.

Čtěte dále (jaro se blíží):
7 tipů jak rozjet jedlý balkon
Zahrádka na dvou metrech

GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu

Když už jsme u těch brambor, v USA právě regulátoři schválili druhou generaci GMO brambor Innate™, takže mohou jít na volný trh.

Nově vyšlechtěné brambory řeší hned několik problémů, které se při produkci brambor vyskytují.

Innate brambory jsou odolné proti vzniku tmavých skvrn, které vznikají při transportu (takové ty šedé fleky, co jsou vidět po oloupání) a značně snížené je u nich i hnědnutí (určitě znáte, když nastrouháte brambory na bramboráky). Obojí se zdá jako blbost, ale v běžné výrobě potravin to způsobuje značné ztráty nebo náklady navíc (které se tímto dají eliminovat).

Mají o 90 % menší obsah asparaginu, což je prekurzor pro rakovinotvorný akrylamid, který vzniká při smažení a opékání brambor (nebo kdekoliv, při teplotách vyšších než 120 °C).

Brambory mají i sníženou produkci jednoduchých cukrů, takže jsou odolnější proti chladu a mohou se skladovat delší dobu při teplotách okolo nuly (obyč brambory v chladu sládnou). A aby toho ještě nebylo málo, jsou Innate brambory rezistentní proti plísni ramborové.

Dost slušný a ambiciózní pokus, řekl bych. Tak uvidíme, jak uspějí na trhu.

Rozhodovat totiž bude i přijetí veřejnosti (silné naladění proti GMO), přijetí klíčových hráčů na trhu (výrobci potravin, zemědělci), chování v běžném zemědělském provozu (cena, hnojení, pesticity) a samozřejmě i kulinární atraktivita (chuť, vůně, vlastnosti při vaření).

Brambory jsou na Prkýnku!

Kobzole, erteple, zemáky – celá nová kapitola na Prkýnku. A že tam teda chyběly. V inspiracích je už přes 80 nápadů!

Brambory byly docela oříšek, protože se o nich dá psát hodně dlouho, ale je třeba vybrat jen to podstatné. Navíc na to, jak s nimi v české kuchyni vaříme často, tak jsou docela háklivé na skladování i správnou přípravu. Jejich všestrannost to ale zase bohatě vynarazuje.

Polaďte bramborové know how a jeslti máte nějaký bramborový nápad v kapse – přidejte se!