World’s 50 Best Restaurants 2016 jsou venku!

Noma po několika letech prvenství sesazena! Letošním vítězem se stala restaurace Osteria Francescana známého italského šéfkuchaře Massima Bottury.

Pokud vás zajímá, jak takový žebříček vzniká, doporučuju následující čtení:

World’s 50 Best Restaurants Defends Its List
Who’s to Judge?
The Restaurant List That Ate the Food World
Occupy 50 Best

Ano, výběr podniků a celé hlasování není moc transparentní a je prakticky nemožné jej nějak ověřit. Žebříček je ale zase dost úspěšný v propagaci současného světového fine dinignu a šíření trendů (osobností, myšlenek), které s ním souvisí.

Je navíc jasné, že jeho podoba a funkce současným kulinárním elitám vyhovuje. Zmínění šéfkuchaři legitimitu žebříčku sami podporují a aktivně se zapojují do související marketingové mašinérie. Bez jejich souhlasu by to nikdy nemělo šanci nabrat takové obrátky.

Když už nic jiného, tak tahle TOP 50 skvěle funguje jako každoroční shrnutí toho, o čem se nejvíce mluví a co připadá lidem okolo fine dinignu jako nejvíce zajímavé.

Letos je to sympatický a totálně bláznivý maník Massimo Bottura. Pokud se s ním chcete seznámit blíže, doporučuji skrze TV seriál Chef's Table!

15. červen 2016 13:06:09 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

8. NÁVŠTĚVA

Maso a kobliha

Smažák á la Paul Day. Dva druhy sýrů, koprové okurky, křupavý salát, tatarka a hebká bramborová brioška. Kokso! K tomu blood cake čili samé dobré věci.

Nemohl by, prosím, v podobném stylu projet celou českou kuchyni? :)

26. květen 2015 19:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Cold drip z AnonymouS Coffee

Třetí ochutnávka studené kávy v pořadí. Tentokrát pomalu překapávaný cold drip z AnonymouS Coffee.

Připravují ho na japonské cold drip koloně na pomalé překapávání (mrkněte na foto). Voda z tajícího ledu v ní kape skrze namletou kávu několik hodin (tady konkrétně 6 h). Hotovou kávu pak lahvují do tmavých plastových lahviček s objemem 250 ml (á 69 Kč).

Na dripu experimentují s různými kávami, které mají zrovna k dispozici. Já zrovna zastihl Burundi Butihinda (Green Plantation) a Burundi Murata (Barn) (druh kávy, expiraci i dobu překapávání mají přehledně na zadní etiketě).

U obou káv je dost zastřené aroma a musíte si téměř namočit nos, aby z toho byl alespoň malý náznak ovoce (jsme ale u studené kávy, tak se nedivíme, že jo). V chuti byla více vyrýsovaná Murata z Barnu, kde jsem vydoloval známky marcipánu, čokolády a při troše dobré vůle i nějaké ty sušené meruňky nebo rozinky.

Oba vzorky ale po krátce po napití přecházejí v hořkost, která dlouho přetrvává i v dochuti. Musím se přiznat, že u mě je to za hranicí příjemného a jak tu teď sedím a píšu, tak se mi u toho docela kroutí pusa. Takže až se příště do AnonymouS dostanu, tak na cold dripu tedy určitě něco jiného... :)

Co dál? Od posledního příspěvku jsem ještě narazil na novou značku Black Coral Cold Brew, tak kávu od nich zkusím příště. A určitě přidám i nějaké ochutnávky na nelahvovanou studenou kávu přímo z kaváren.

Pokud máte nějaký príma tip, dejte vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Nitro cold brew doma

25. květen 2015 16:05:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Pekárna Praktika

Vzpomínáte na můj zápisek Chléb, který v Česku nekoupíte? Ani ve snu by mě nenapadlo, že neuběhnou ani dva měsíce a podobný chléb se zjeví právě v Praze.

Kyprá a neuvěřitelně krémová střída. Plno velkých lesklých bublin. Vůně obilí a nažloutlá barva. Krásná křupavá kůrka.

Jo, tak to je přesně ono a zrovna na tenhle typ chleba jsem dnes narazil v malé pekárně Praktika, která nedávno otevřela na konci rozkopané Bělehradské (č.p. 66/990).

Znáte mě, takže už asi víte, že když se pro něco nadchnu, tak se jen těžko bráním. Na něco takového totiž v našich končinách čekám už řadu let. A teď to vypadá, že se to opravdu povedlo.

Mladý pekař z Praktiky má za sebou cestování a pečení ve světě (zmínil např. Davida Bauera z Farm & Sparrow Bakery). Peče z mouky mleté na kameni. Chleby jsou s pomalým kynutím, kypřené kvasem a s vysokou hydratací.

Na fotkách mám dva kusy z víkendové nabídky (á 65 Kč za 750 g, chleby přes týden jsou za 55 Kč) – oba pšeničné, jeden čistě pšeničný s rozmarýnem, druhý s 15% příměsí ovsa (o podobných chlebech je např. celá kuchařka Tartine Book No. 3).

Pokud takový styl chleba neznáte z domácích experimentů nebo z cestování po světě, tak myslím budete hodně koukat.

Takhle krémovou střídu tu zatím nikdo nedělá a musím varovat předem – je to styl chleba, na který se dá rychle získat závislost (všechny ostatní chleby vám potom začnou připadat jako vysušené a mrtvé).

Bude zajímavé sledovat, jestli se takový chléb v zemi Šumavy uchytí. Přeci jen jsme zvyklí na něco úplně jiného - víc vypečenou střídu s rovnoměrnými bublinkami. Chléb z Praktiky je i minimálně solený.

Mně samotnému ale něco takového opravdu chybělo. A doufám, že vznik takového podniku pomůže nastartovat zájem o tenhle směr v pečení. Spolu s Maškrtnicí v Koblize je to další díl do skládačky, která snad jednou vyústí v celou novou generaci pekařů a pekáren.

To jsem se ale jen zakecal. Vy to hlavně koukejte ochutnat a dejte vědět, co si o chlebu z Praktiky myslíte. Jako každý jiný podnik to samozřejmě bude mít nějaké ty provozní mouchy i chyby. To už ale patří k realitě. V širším obrazu jsem velký optimista.

P.S.: A říkám to furt. Mladá krev rulez!