Tenhle 60g pytlíček mě stál 450 Kč. Dá se z něj připravit celkem 5 šálků (po 12 g), takže cena za jeden je pak v domácích podmínkách asi 90 Kč.
Pro srovnání – je to asi 7,50 Kč za gram kávy. Cena běžné výběrové kávy se pak pohybuje v rozmezí 1-1,50 Kč za gram. Kolik by asi takový šálek kávy stál v kavárně? 200 nebo 300 Kč? Víc? :)
Kávu jsem objednával v rámci předplatného Superlatives, které provozuje Matt Perger (možná znáte jeho parádní kávový newsletter.
Na balíček s kávou jsem čekal asi dva měsíce, nakonec ale fakt přišel. Jako první vzorek se posílala Juliette – káva odrůdy gesha z Panamy.
Přímo na balíčku byl odkaz na microsite, kde jsem našel uvítací video, komplet informace o původu a zpracování a samozřejmě i podrobný návod na domácí přípravu (včetně přípravy vody).
To všechno navíc v rámci živé komunity, kterou Matt Perger spracuje v rámci projektu Barista Hustle. Takže jste mohli živě diskutovat o pražících profilech nebo sdílet finty na přípravu s ostatními.
Na mé úrovni domácí kávové bydlenky to bylo spíše too much info a jde na tom dobře vidět, jak je taková káva záležitostí hlavně pro kávové geeky. Juliette je přitom sama o sobě úplně blbuvzdorná a nadchla by vás, myslím, i bez grafů a číslíček. Mně nadchla určitě! :)
8. září 2016 12:09:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Video předělávka jednoho z mých starých receptů na musaku. Zn. blbě, ale po svém! :)
4. září 2017 10:09:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Prázdniny pomalu končí, nový speciál pana Cuketky začíná. Barvy, chutě a vůně – 21 receptů do misky!
28. srpen 2017 10:08:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Docela hrůzostrašné téma o tom jak tradiční thajský rybí pokrm zabije 20 tisíc lidí ročně.
Pokud máte někdy tendenci mít romantické představy o jídle a kuchyni našich předků, tak tohle je dobré pro kontext. Někdy se totiž zdá, že lidé v minulosti jedli lépe – lokálně, sezónně a v harmonii s přírodou. Byli zdraví, neobézní, bez infarktů a rakoviny.
Z obrazu ale vypadávají tehdejší každodenní útrapy, podvýživa, nedostupnost nezávadných potravin, otravy i velmi krátká doba dožití (na civilizační choroby tak nezbyl čas nebo nebyly zdiagnostikovány).
Na frak dostává i oblíbená představa o tom, jak je potřeba jíst potraviny, které se v regionu tradičně jí, protože je na ně tělo zvyklé.
Přitom to může být klidně i úplně naopak – jídlo, které se v regionu tradičně jí, může být zdrojem zdravotního rizika.
Kromě thajského koi pla máme z poslední doby ještě jeden příklad z Indie, kde se vyskytovaly náhlé epidemie dětských úmrtí na akutní encefalitidu (více o případu).
Dlouhá léta se nevědělo proč a teprve systematická práce epidemiologů v regionu tomu přišla na kloub. Děti zabíjel toxin, který se přirozeně vyskytuje v plodech liči. A pokud děti dostaly plody liči na lačno, riziko otravy se ještě zvýšilo.
Tohle samozřejmě není nic proti uctívání autentických kuchní jako takových. Je třeba si ale vždy uvědomit, že tak činíte z bezpečného obláčku moderního food systému, který vám dnes a denně zajišťuje dostatek nezávadných a dostupných potravin.
29. červen 2017 10:06:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Léto budiž pochváleno a sním i ten nejjednodušší recept na třešňový clafoutis.
28. červen 2017 23:06:40
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
28. červen 2017 20:06:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku