Zápisník

Nula hvězd pro fast-food budoucnosti Locol

Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.

V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.

Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.

Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.

Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.

Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.

To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.

Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.

A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.

Foto: Locol.

Vejce s nevyhraněnou orientací

Ahoy, jsem vajíčko! Sedím si tady na krajíčku, jsem rozpolcené a mám problém s identitou. Jsem naměkko? Nebo natvrdo?

1. Pražský espresso marathon

Poslední dobou jsem okolo sebe slyšel hodně vzdychání nad českou kulturou espressa. ňíkal jsem si ale, že to přeci nemůže být zas tak hrozné. Češi už si tento druh kávy docela oblíbili. Nově otevírané i zavedené kavárny espresso dělají a připravují z něj řadu odvozených nápojů. Kavárny v Praze jsou zaplněné, espresso mašinky i směsi jsou k vidění v obyčejných i specializovaných obchůdcích. Napadlo mě, že by nebylo špatné udělat si aktuální obrázek o tom, jaké espresso se pije v Praze. Oslovil jsem Ondru z GurmetKlub.cz a Jardu & Jardu z La Bohéme Café. Společně jsem pak naplánovali a absolvovali následující výlet... ;)

Plná huba odrobinek

Představte si, že pracujete v americké cukrárně. Celý den tam prodáváte brownies, které krájíte na velkém tácu. Zákazníci jsou nesnesitelní a vaše šéf...

Tam, kde prýští tygrované espresso

Tam, kde káva má nad lidmi moc. Jedině tam můžete vidět věci, jako tady na obrázku. Právě se rodící espresso z čerstvě upražené kávy, zázrak pomalu se odlepující emulze z filtru a nádhernou tygrovanou cremu na závěr...