Zápisník

Když autentická kuchyně zabíjí

Docela hrůzostrašné téma o tom jak tradiční thajský rybí pokrm zabije 20 tisíc lidí ročně.

Pokud máte někdy tendenci mít romantické představy o jídle a kuchyni našich předků, tak tohle je dobré pro kontext. Někdy se totiž zdá, že lidé v minulosti jedli lépe – lokálně, sezónně a v harmonii s přírodou. Byli zdraví, neobézní, bez infarktů a rakoviny.

Z obrazu ale vypadávají tehdejší každodenní útrapy, podvýživa, nedostupnost nezávadných potravin, otravy i velmi krátká doba dožití (na civilizační choroby tak nezbyl čas nebo nebyly zdiagnostikovány).

Na frak dostává i oblíbená představa o tom, jak je potřeba jíst potraviny, které se v regionu tradičně jí, protože je na ně tělo zvyklé.

Přitom to může být klidně i úplně naopak – jídlo, které se v regionu tradičně jí, může být zdrojem zdravotního rizika.

Kromě thajského koi pla máme z poslední doby ještě jeden příklad z Indie, kde se vyskytovaly náhlé epidemie dětských úmrtí na akutní encefalitidu (více o případu).

Dlouhá léta se nevědělo proč a teprve systematická práce epidemiologů v regionu tomu přišla na kloub. Děti zabíjel toxin, který se přirozeně vyskytuje v plodech liči. A pokud děti dostaly plody liči na lačno, riziko otravy se ještě zvýšilo.

Tohle samozřejmě není nic proti uctívání autentických kuchní jako takových. Je třeba si ale vždy uvědomit, že tak činíte z bezpečného obláčku moderního food systému, který vám dnes a denně zajišťuje dostatek nezávadných a dostupných potravin.

Blýská se na Zlý časy?

Po dobu července a srpna prohlašují Zlý Časy své vnitřní prostory za nekuřácké s tím, že kouřiti lze na otevřené letní zahrádce. Zlý Časy na tomto m...

Ve varu — festivalový speciál

V pátek to vypukne. Letos poprvé budu blogovat živě z KVIFF 2011. Několik dní v kuse o festivalovém životě ve Varech — jídlo, filmy, ruch na kolonádě. Pokud pojedete taky, můžeme se potkat někde ve frontě na lístky nebo u bazénu v Thermalu. Z pohodlí domova mě můžete sledovat s kyblíkem popcornu (nebo s kváskovým chlebem) a pozorovat, jak budu hltit blog smíšeným obsahem.

Český chleba

Přemýšlím, jak to do vás napumpovat a maximalizovat tak konverzi čtenářů na pekaře. Zkusím to takhle. Český chleba je pilířem naší kulinární identity a vy ho prostě musíte umět upéct. Pro sebe, pro své blízké a natruc všem průmyslovým pekárnám. Je to jen mouka, voda a trocha tepla, takže z toho nebudeme dělat vědu a hurá na to! ;)

Co je potřeba vědět o mase

Kde přesně je ten moment, kdy se mladý býk promění na hovězí? Tady to uvidíte. Pokud jste s tím alespoň trochu srovnaní, není to ani nepříjemný pohled...