Zápisník

Když autentická kuchyně zabíjí

Docela hrůzostrašné téma o tom jak tradiční thajský rybí pokrm zabije 20 tisíc lidí ročně.

Pokud máte někdy tendenci mít romantické představy o jídle a kuchyni našich předků, tak tohle je dobré pro kontext. Někdy se totiž zdá, že lidé v minulosti jedli lépe – lokálně, sezónně a v harmonii s přírodou. Byli zdraví, neobézní, bez infarktů a rakoviny.

Z obrazu ale vypadávají tehdejší každodenní útrapy, podvýživa, nedostupnost nezávadných potravin, otravy i velmi krátká doba dožití (na civilizační choroby tak nezbyl čas nebo nebyly zdiagnostikovány).

Na frak dostává i oblíbená představa o tom, jak je potřeba jíst potraviny, které se v regionu tradičně jí, protože je na ně tělo zvyklé.

Přitom to může být klidně i úplně naopak – jídlo, které se v regionu tradičně jí, může být zdrojem zdravotního rizika.

Kromě thajského koi pla máme z poslední doby ještě jeden příklad z Indie, kde se vyskytovaly náhlé epidemie dětských úmrtí na akutní encefalitidu (více o případu).

Dlouhá léta se nevědělo proč a teprve systematická práce epidemiologů v regionu tomu přišla na kloub. Děti zabíjel toxin, který se přirozeně vyskytuje v plodech liči. A pokud děti dostaly plody liči na lačno, riziko otravy se ještě zvýšilo.

Tohle samozřejmě není nic proti uctívání autentických kuchní jako takových. Je třeba si ale vždy uvědomit, že tak činíte z bezpečného obláčku moderního food systému, který vám dnes a denně zajišťuje dostatek nezávadných a dostupných potravin.

Lidové odrobinky

To je macek co? Pravý modrý paličák z Česka! Pravděpodobně napodobenina českého česneku přímo z tržnice!

Vietriatlon

Postřehy bystrých čtenářů k článku Phở a bún chả v Pražské tržnici odkryly další tři místa, kde je možno v Praze tyto vietnamské speciality ochutnat. Samozřejmě jsem neodolal a na jeden zátah je všechny přechutnal...

Pražská tržnice na jaře

V projektu Vesničan nastala podivná jarní pauza. Z jednoho bedýnkového coopu jsem vypadl. Druhý, do kterého jsme se přihlásil, odstartuje až v květnu. Bloumám tedy teď Prahou a sháním, co se dá. I na tržnicích... :)

Chlebičky

Pomalu ani nevim, čí nápad to byl. Znělo to ale tak přitrouble a zběsile zároveň, že jsme to prostě museli udělat. Cukína a osmička sebevražedných foodies vs. chlebíčky. Na život a na žlučník! :)